Může žena muže znásilnit?

Pokud narazíme na téma sexuálních deviací, úchylek, bavíme se ve spojitosti s nimi – tak nějak přirozeně – pouze v mužském rodě. Poukazujeme na to, že to ten chlap ukradl ze šňůry kalhotky, to tamten podivín se otírá o ženy v metru nebo straší kolemjdoucí rozvíráním svého kabátu, pod kterým je zcela nahý, a podobně. Ale co ženy? Jsou opravdu v tomto směru tak čisté, jak se mnohdy tváří? Ne! I něžné pohlaví podléhá svým sexuálním kostlivcům ve skříni.

Mezi ženami najdeme fetišistku, sadistku, sadomasochistku, to není problém. Ovšem ženské sexuální excesy jsou společností přijímány daleko tolerantněji. „Svlečená žena v parku málokdy budí dojem sexuálního agresora. Tolik se o nich nemluví. Nejsou tak nápadné, útočné,“ podotýká sexuolog Zlatko Pastor, který dodává, že agresivita je spojena s mužským pohlavním hormonem testosteronem, kterého mají ženy málo. V tomto se směr jejich zájmu od mužů liší.

Nejvíce je totiž evidováno případů, kdy ženy-delikventky tíhnou spíše k činnostem souvisejícími s doteky, svazováním, znehybňováním a jinými masochistickými praktikami. Vysvětlení je jednoduché: ženy jsou na hmat citlivější. Podle Pastora se tak odlišují od mužů, neboť ti preferují při deviantním zaměření spíše vizuální podněty, zkrátka se radši dívají.

Jinak mezi oběma pohlavími takové rozdíly nejsou. I u žen se vyskytují sexuální deviace, které byste možná sami nečekali. Pedofilie, zneužívání (nejčastěji obětí z blízkého okolí vlastní rodiny), voyeurismus, exhibicionismus, kdy dotyčná ráda cizím ukazuje to, čím byla přírodou obdařena (mimochodem jen výjimky takové případy hlásí policii), čas od času agresivní sadismus, tušerství (jakoby náhodné sáhnutí si na genitál neznámé osoby – kolemjdoucího pejskaře, muže čekajícího na tramvaj), frotérství (tření se o anonymní objekty například ve frontách) a tak dále.

Ženy ale mohou zajít i mnohem dál. Jsou mistryněmi manipulace a nátlaku. Jakmile si něco usmyslí, tvrdě jdou za svým cílem. „Ve slovní agresi, šíření pomluv, manipulativním chování, emočním nátlaku a vydírání většinou muže předčí,“ uvádí sexuolog Pastor. Pak je jen krůček k sexuálnímu zneužití muže. Že se to nedá? Omyl! Podle Pastora muž může mít pohlavní styk se ženou, po které netouží. „Nechtěné erekce je možné dosáhnout dotyky, ale i vlivem silné emoce, jakou je například strach.“ Znásilnění muže ze strany ženy je tedy proveditelné, ne že ne!

Co se týče potlačování takových pudů a nebezpečnosti pro okolí, obecně platí, že pokud má dotyčná svoji deviaci pod kontrolou a neobtěžuje s ní okolí, tak ať si dělá, co chce. Horší je to v těch případech, kdy si nemůže pomoct, druhého poškozuje a proti jeho vůli trápí. Pak je na řadě terapie s odborníkem, který pomůže deviantní ženě s její úchylkou žít, neboť vyléčit ji a zbavit se takového sexuálního chování úplně nelze – je totiž součástí osobnosti a většinou se jedná i o vrozenou dispozici.

Úkolem sexuologa je tedy naučit svého pacienta chovat se tak, aby se nestal pro okolí přítěží, nikoho nepohoršoval a působil před ostatními co možná nejvíc „tuctově“. Když to bude muset být v kombinaci s medikamenty, nedá se nic dělat... Co mají říkat muži? Někteří z nich se dokonce v krajních případech nevyhnou ani kastraci. Situaci každého však každopádně posoudí sexuolog, který psychologickou cestou působí na svého pacianta tak, aby neměl dojem, že je společností odsuzován a napadán. Ten ve většině případů pochopí, že jeho sexuální chování patří pouze za zavřené dveře – do soukromí.

A tam se dá ledacos, inspirovat vás může třeba článek Erotické hračky pro velké holky či Erotické hry. Zn. Jen pro plnoleté!.

I když je sexuálně deviantních žen méně než mužů, znáte nějakou takovou? A připadá vám to zvláštní?