Článek
Říká se, že ženy jsou z Venuše a muži z Marsu. A zas tak velká nadsázka to není. Koneckonců – tohle jsou čtyři odlišnosti, které zná nejspíš každý, kdo žije či žil v dlouhodobém vztahu.
1. Miluji tě!
Ženy tuhle větu chtějí a potřebují slyšet. A nic na tom nemění ani to, že by ji měl říkat muž, s nímž žijí dvacet let ve spokojeném a funkčním vztahu. Ženy jednoduše potřebují slovní ujištění, že jsou stále tou jedinou. Jsou nastavené na slova, emoce jsou pro ně víc než logické myšlení.
Jenže muži to mají jinak. Většina z nich sází právě na logiku a ta jasně říká: Když s tebou žiju, navíc už tak dlouho, tak je zřejmé, že tě miluju. To, že tu stále jsem, je toho důkaz, říkat už to nemusím.
2. Milostná předehra
Sex je součást každého zdravého vztahu ženy a muže. A dobrý sex má kvalitní předehru. Ale i v představách o tom, jak by měla vypadat, se muži a ženy liší. Pánové jsou od přírody vizuálně nastavení. Takže pro ně je to žena v sexy prádle, kus odhaleného ňadra, svůdné pohyby a doteky, rajcovní řeči. Jednoduše „TO“ potřebují naservírovat na zlatém podnosu.
Ovšem ženy jsou nastavené spíš emočně, potřebují tedy věci spíš cítit než vidět. Základem jejich předehry je atmosféra a ta správná sexy nálada: svíčky, romantická hudba, něžná slůvka a vyznání lásky, večeře ve dvou, voňavá koupel...
3. Kdy se milovat
Tohle je snad největší paradox. Příroda muže a ženu stvořila především tak, aby spolu mohli tvořit nový život, zajistit, aby lidstvo nevymřelo. Jenže muži bývají na svém pomyslném sexuálním vrcholu (tedy nejaktivnější a s nejvyšším libidem) v mládí, zhruba od osmnácti let. Postupně jejich libido klesá a od čtyřicítky se začínají objevovat i problémy s erekcí a podobně. U žen bývá tento vývoj opačný. S věkem jejich náruživost spíš stoupá, mnohé studie tvrdí, že někde kolem pětatřicítky a čtyřicítky si umějí sex užít vlastně nejvíc.
A podobně komplikované je to i s časem, kdy na sex mívají chuť muži a kdy ženy. Většina pánů má totiž nejvyšší hladinu testosteronu brzy ráno. Zato většina žen tou dobou prožívá sexuální útlum, jednoduše spí! A v noci, kdy mají ženy všechno hotové a měly by chuť se milovat, pánové padají únavou a sotva dokážou zamumlat „dobrou noc“.
4. Když máme problémy
Během soužití samozřejmě přicházejí i chvíle, kdy není vše ideální. I přístup k řešení problémů je odlišný, což může způsobit ještě další zhoršení situace.
Ženy totiž potřebují o tom, co je tíží, mluvit. A hodně! Jejich mozek je nastaven tak, že řešení hledají v průběhu mluvení, v diskuzi. Jako by se k němu potřebovali promluvit, dostat se k němu skrze slova. Během mluvení problém popíšou, vyjmenují možná řešení, proberou jejich výhody i nevýhody, až se postupně doberou k tomu nejlepšímu z nich.
Pánové ale mnohem častěji mlčí. Tohle všechno dělají v duchu. Jen sami se sebou si problém analyzují, vyhodnocují možná řešení a promluví až ve chvíli, kdy mají jasno.
Z toho jsou pak ta nedorozumění typu „ty mě vůbec neposloucháš“ (ano, neposlouchá, on analyzuje) nebo „tobě je to jedno, ty to nechceš vyřešit?“ (chce a právě na tom maká, ovšem v duchu).
Napadají vás ještě nějaké zásadní rozdílnosti?