Článek
Vodní záchranář Daniel Vičan, jenž slouží na slapské přehradní nádrži, v podcastu MUDr.ování na téma bezpečí u vody vzpomíná, že tonoucího naposledy zachraňoval před dvěma lety. „Mladý muž, otec od rodiny, vyskočil rozpálený z loďky do vody, dostal infarkt a začal se topit. Naštěstí se mu to stalo přímo před naší základnou, takže pomoc byla okamžitá a vše dobře dopadlo,“ vypráví záchranář.
Většinou se ale podobně dramatické situace odehrávají jinak. Topícího totiž stihnou vytáhnout lidé, kteří ho zahlédnou. Pokud má tedy štěstí, protože tonoucí ani nekřičí o pomoc, ani nemává rukama. „Člověk se většinou topí, protože nemá sílu. Pokud ještě se ještě zvládne hýbat, pak se také dokáže udržet na vodě,“ vysvětluje Daniel Vičan.
Hlavně se nepřibližujte
Když na hladině zahlédnete bezvládné tělo s roztaženýma rukama a hlavou ve vodě, musíte paradoxně pomyslet nejdřív na svou bezpečnost. „Topící se může mít ještě nějakou sílu, kterou aktivujete tím, že ho oslovíte. To je velmi nebezpečná situace. Nesnažte se proto přiblížit až k tonoucímu, zkuste mu něco podat. Dobrá improvizovaná pomůcka jsou dvě pet lahve zabalené do rukávu, výborný záchranný prostředek je také paddleboard,“ vypočítává záchranář a dodává, že osobní zásah je až to poslední, protože „i malé dítě je schopné vás utopit“.
Co dělat, když se přece jen do situace, kdy vás člověk bojující o život pevně sevře a hrozí, že se utopíte oba? Vodní záchranář radí tvrdé nakopnutí, silnou ránu, případně stáhnout pod hladinu. Tam se tonoucí za žádnou cenu dostat nechce, takže se vás pustí. Pak musí následovat rázné, jasné, hlasité povely, tady se chyť, tohle dělej. Žádné jemné uklidňování typu ,to bude dobré´.
Vodu z plic vylévat nemusíte
Co následuje po vytažení bezvládného těla na břeh? Rozhodně ne to, co známe z filmů. Žádné pumpování rukama a čekání na to, až z plic vyjde voda. Je třeba okamžitě zahájit masáž srdce a doufat, že sanitka, kterou mezitím už někdo zavolal, dorazí co nejdříve. „Masáž musí být ani ne rychlá, ani ne pomalá. Ideální je rytmus vánoční písně Rolničky, rolničky…,“ radí záchranář Daniel Vičan s tím, že se nesmíte bát přitlačit, a to ani když slyšíte praskání. „Náš ,rekord´ je osm prasklých žeber. Ale ten člověk přežil.“
V podcastu se také dozvíte, proč je mnohem víc nebezpečné, když se topíte v moři a na co by si plavci měli dát pozor. Co všechno vodní záchranáři musí během své služby řešit a proč vozí v brašně sterilní kombinačky? A jaká pomůcka je nejlepší pro dítě, které ještě neumí plavat? To všechno a ještě mnohem víc se dozvíte v podcastu MUDr.ování, který si můžete pustit na Podcasty.cz, ve Spotify či Apple Podcasts. Na nový díl se můžete těšit každou středu v 11:00 na Proženy.cz.
S kým jsme si povídali? Vodní záchranář Daniel Vičan je předseda spolku Vodní záchranné služby Českého červeného kříže v Praze 6, který od roku 1992 provozuje na přehradní nádrži Slapy hladinovou záchrannou službu první pomoci a také technickou záchranou službu. Daniel Vičan i všichni jeho kolegové nejen ze základny na Slapech poskytují tuto službu bez nároku na odměnu a ve svém volném čase (o dovolené apod.).
