Proč se chce po pivu pořád čůrat a proč jsou zdravé ledviny důležité pro vaše srdce?

Netvrdíme, že příjem tekutin není důležitý. Ale tělo vlastním metabolismem vyprodukuje až půl litru tekutiny denně a něco také přijmeme ze stravy. Opravdu tedy nemá smysl mít stále po ruce lahev s vodou. „Tělo pak funguje spíš jako průtokový ohřívač,“ říká s trochou nadsázky v dalším díle podcastu MUDr.ování profesorka Romana Ryšavá z kliniky nefrologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Mění podle paní profesorky potřebu příjmu tekutin třeba klimatizace, jež jede v letošním tropickém létě na „plné pecky“? Říká se přece, že vysušuje. „Na druhou stranu se ale díky klimatizaci méně potíme, takže nakonec nula od nuly pojde,“ uklidňuje lékařka s tím, že o trochu více tekutin bychom v horkém počasí ale přece jen vypít měli.

Žízeň je velmi fascinující mechanismus. Víte například, proč potřebujete víc pít, když sníte slané nebo uzené jídlo? A proč starší lidé naopak pijí málo? „Stimuly vysílané do mozku nejsou tak silné jako u mladších lidí,“ vysvětluje profesorka Ryšavá a dodává, že na druhé straně ovšem senioři užívají mnoho léků, které vylučují vodu z těla. „Proto by měli pít, i když nemají žízeň. Ale ne na noc,“ říká lékařka, protože pak hrozí, že se jim bude chtít močit a hrozí například riziko pádů.

To ostatně hrozí i těm, kteří to v teple přeženou třeba s pivem. A proč vlastně mnoho pivařů říká, že jakmile se jednou zvednou od sklenice a jdou na toaletu, chodí potom už pořád? „Alkohol blokuje hormon, který má na starosti regulaci močení,“ vysvětluje Romana Ryšavá. Když alkoholu vypijeme víc, funkce hormonu je omezená, takže chodíme na záchod častěji než obvykle.

Příjem tekutin souvisí se zdravím ledvin. Jejich onemocnění je podle profesorky Romany Ryšavé jedno z nejčastějších nemocí v populaci, možná jí dnes trpí už více lidí než cukrovkou. „Není to žádná legrace, protože kondice ledvin úzce souvisí se zdravím srdce. Jsou to nejvíc propojené orgány, takže poškození jednoho výrazně ovlivňuje zdraví druhého,“ varuje nefroložka s tím, že nelze spoléhat ani na to, že ledviny jsou párový orgán. Není to prý tak, že když jedna selže, druhá to za ni vezme. Právě proto, že jde o párový orgán, se nemoci vždycky týkají obou ledvin.

„Takže všeho s mírou. I kohoutkové vody,“ říká paní profesorka. V podcastu MUDr.ování se také dozvíte zajímavý fakt, jak dlouho vydrží tělo bez vody a naopak – jak vypadá a co může způsobit otrava vodou, jejíž léčba prý není vůbec jednoduchá. To všechno a ještě mnohem víc se dozvíte v podcastu MUDr.ování, který si můžete pustit na Podcasty.cz, ve Spotify či Apple Podcasts. Na nový díl se můžete těšit každou středu v 11:00 na Proženy.cz.

S kým jsme si povídali? Prof. MUDr. Romana Ryšavá, CSc. je významnou a uznávanou odbornicí v oblasti nefrologie (obor zabývající se nemocemi a léčbou ledvin). Kromě lékařské praxe se věnuje publikační činnosti a je členkou mnoha tuzemských i zahraničních odborných institucí. Ve svém oboru je tak ve všech směrech naprostou špičkou.