Kateřina Cajthamlová o jídle jako novém náboženství i normální postavě, která se ocitla na pranýři

Vnímání ženskosti se trochu zvrhlo. Když napíšu, že dotyčná měla ženskou postavu, většinou si představíme dámu obdařenou tím, co k ženě odjakživa patří: křivkami. Jenže právě ty bývají často terčem kritiky. Stylistka Ruth Šáriská vidí důvod v tom, že módní trendy určují lidé, kteří místo ladnosti ženských křivek milují dívky bez prsou a boků. Což je paradox, uvědomíte-li si, že žijeme ve slovanském prostoru, kde vždycky všechno dost kypělo. Ženy taky.

„Nikdy mě nepřestane fascinovat, proč má někdo potřebu hodnotit druhé. Když čtu nelichotivé, a hlavně lživé odsudky na adresu některých hereček a jiných celebrit, vůbec se nedivím, že je v dnešní době tolik organizací, a dokonce už i instagramových účtů, které si daly za cíl podporovat sebevědomí,“ zamýšlí se stylistka, jež obléká nejen celebrity, ale mezi klientkami má i mnoho žen z oblastí mimo zájem médií.

Pranýřování přirozených ženských tvarů, jež se odehrává zejména ve virtuálním prostoru, nabylo už tak obludných rozměrů, že jeden bulvární server označil za korpulentní i těhotnou herečku. Není divu, že se psychologům plní ordinace klientkami, jež mají problematický vztah ke svému tělu. Což se týká nejen mladých dívek, ale i zralých žen, které už by takzvaně měly mít rozum. Podle nutriční specialistky Lindy Hronové mnoho žen a dívek buď hladoví, nebo se naopak přejídají. Pubertální slečny jsou na tom nejhůř. Od „chci být štíhlá jako holky z Instagramu“ přecházejí do módu „stejně taková nikdy nebudu, tak se nacpu“, což narušuje normální přístup ke stravování.

Jak říká psycholožka Kateřina Cajthamlová v novém dílu podcastu MUDr.ování, jídlo má atributy novodobé mystiky. Pokud se mluví o jídle, často padají slova jako odměna, hřích, trest. „A máme tady dokonce i proroky,“ doplňuje v podcastu MUDr.ování, jenž je tentokrát zaměřený na šikanu obézních i pokřivené vnímání těla, doktorka Cajthamlová. Jenže zkuste vysvětlit patnáctileté slečně, že chlapecký zadek a útlé boky patří chlapcům, když jim média i sociální sítě dnes a denně vnucují opak.

Se slovy jako štěstí, láska, úspěch, spokojenost, peníze či radost se štíhlost v médiích spojuje často. Tohle je ovšem vzkaz, který s normálním životem nemá nic společného. Bohužel však dokáže normální život velmi narušit. Hodně o tom ví přední odbornice na poruchy příjmu potravy Hana Papežová, a to hlavně od samotných pacientek, kterých přes veškerou osvětu neubývá. „Její“ dívky prý dokážou velmi přesně popsat stigmatizující vliv sociálních sítí a alarmující je i to, že propagaci extrémní štíhlosti často šíří samotné nemocné ženy, a to dokonce i ty, které leží ve velmi vážném stavu v nemocnici. Za nejvíc nebezpečný v dnešní době samy pacientky označily Instagram.

„Bohužel sítě a jejich oblíbenost se velmi rychle mění, což ztěžuje účinný monitoring a následně i prevenci,“ říká vedoucí lékařka Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze profesorka Hana Papežová a dodává, že riziko představují stejnou měrou i některá média, která vulgárně popisují tělesné partie žen a propagují virtuální realitu upravených fotografií.

Jak nepodlehnout všem těm nesmyslům? Hana Papežová radí naučit sebe i své děti dívat se kriticky na mediální tlak, nepodléhat pocitům nedokonalosti s nespokojeností s vlastním tělem při srovnání s veřejně prezentovanými názory a fotkami. Mimochodem, někteří fotografové si do celkové sumy za módní snímky započítávají také položku „úprava fotografií“. Lepší důkaz o tom, co je pravda, a co ne, asi není třeba.

Podcast MUDr.ování můžete najít na webu Podcasty.cz nebo v aplikacích Spotify či Apple Podcasts. Nové díly pak čekejte každou středu v 11:00. Příští týden se můžete těšit na fyzioterapeutku Michaelu Ulrichovou, která se specializuje na bolest hlavy.