Motá se vám občas hlava? Zbystřete! Víme proč!

Závrať může být způsobena strachem z výšek, ale zrovna tak může poukazovat na neurologické potíže. Motolice není nic, co byste měli odbýt mávnutím ruky. Víme, jak rozeznat psychický blok i nemoc a kdy je dobré navštívit lékaře.

Motání hlavy má spoustu příčin. Patří mezi ně nadměrná konzumace alkoholu, kávy i nikotinu, dehydratace, extrémní tréma, infekce nebo vysoký či naopak příliš nízký tlak... Může se vám udělat slabo při rychlém pohybu například z lehu či předklonu do stoje – obvykle jde o dehydrataci, nízký tlak nebo špatný krevní oběh. Většinou není nutné se lekat – na chvíli si sedněte, vypijte sklenici vody a zvedejte se pomalu. Opakuje-li se to však často, zvažte návštěvu lékaře: mohlo by jít o srdeční problémy (arytmie nebo selhání) či cukrovku.

Víte, že nepříjemným točením hlavy se projevuje až stovka různých fyzických nemocí? Dalším častým důvodem bývá psychika: velký strach nejen z výšek, ale třeba fobie z úzkého mostu nebo úzkost z otevřených prostor. Jestliže tedy rovnováhu ztrácíte často, mělo by vás zajímat proč. „Může to být psychogenní onemocnění jako součást vegetativních projevů úzkostných stavů. Nejprve je však nutné vyloučit všechny somatické příčiny poruchy rovnováhy: vnitřní ucho, neurologické změny, nízký tlak, změny na kosterním aparátu a tak dále. Je tedy potřeba nepodceňovat pečlivé interní vyšetření, neurologa či rehabilitaci,“ vysvětluje PhDr. Hana Jenčová z Privátní psychologické a psychoterapeutické ordinace v Praze 5.

Potíž s rovnováhou může být způsobena poruchou v rovnovážném ústrojí. To se skládá z vnitřního ucha, nervu, který odvádí informace do mozku, a z centrální mozkové struktury vestibulárního systému. Je-li tento systém postižen, jde o periferní závrať. Jednou z nejčastějších příčin je prodělaný úraz, operace ve středouší nebo infekce. Postihuje děti i dospělé a ve většině případů se dá dobře léčit – je však třeba poctivě „obejít“ několik vyšetření. „I když bude postiženo jen vnitřní ucho, je třeba hledat při léčbě příčinu a ta může být u stejných symptomů různá. Proto obor zabývající se závratěmi – neurootologie či otoneurologie – potřebuje mezioborové vyšetření,“ doplňuje MUDr. Bohdana Štefflová z Oddělení otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku z Nemocnice České Budějovice.

Druhým typem je centrální závrať, která je způsobena funkčním postižením v oblasti mozku, a mohou za tím být roztroušená skleróza, cukrovka, cévní malformace, anémie, nádory i mrtvice.

Příznaky jsou stejné u obou typů závratí: projevují se jako pocit rotace, nevolnosti, nucení na zvracení až po tendenci k pádu. Pro laika je proto nemožné rozeznat, o jakou formu jde. Existují varovné signály, které by vás měly přimět vyhledat lékaře.

Točení hlavy může způsobovat vcelku banální příčina, jako je únava či dehydratace. Jindy je však hledání těžké. „Vyšetření vnitřního ucha začíná anamnézou, otoskopickým vyšetřením a vyšetřením sluchu sluchovou zkouškou. Poté pokračuje pomocí přístrojů k subjektivní a objektivní audiometrii. Po klinickém vyšetření následuje opět přístrojové vyšetření k určení subjektivní zrakové vertikály. I u pacientů s onemocněním vnitřního ucha je nutno vyšetření neurologické a oční, ale též interní, infekční a zobrazovací metody,“ vysvětluje komplikovaný postup Bohdana Štefflová.

Jestliže je na základě odborného vyšetření vyloučena neurologická příčina (cévní příhoda, onemocnění centrálního nervového systému nebo nádor), máte zpola vyhráno. Asi 60 až 70 procent závratí je možné diagnostikovat a léčit ambulantně. Když je příčina v psychice, pomohou léky i terapie. „Jako součást psychosomatického onemocnění bývá závrať vegetativním projevem zvýšených úzkostných tendencí, které je dobré stabilizovat s kvalitním psychoterapeutem – postupné tréninkové vystavování se co nejmenší zátěži se zajištěním bezpečného zázemí. Jde o ucelený odborný postup, který s klientem určitě bezpečně projde každý zkušený odborník,“ doplňuje Hana Jenčová.

Točí se vám někdy hlava? Víte, z čeho to máte?