Mnoho sexu vztahu škodí, zjistili vědci

Zdraví, psychické rozpoložení i užívání léků. Okolností, jež ovlivňují sexuální frekvenci, existuje hned několik. Milenci si přitom obvykle kladou otázku, jestli se milují dostatečně často, a srovnávají se s ostatními. Je to ale třeba? A co je vlastně důležitější? Četnost sexuálních styků, nebo spíš emoce, pocity intimity a sblížení, které pár může prožít, i když k sexu dojde třeba jednou za dva měsíce?

Dvojice, jež se nachází v rané „líbánkové fázi“ svého vztahu, mívají sex velmi často, i několikrát denně. Jak partnerství zraje, sexuální frekvence většinou klesá. Jsou-li partneři zaneprázdněni prací nebo péčí o děti, nemusí jim na sex zbývat tolik energie. Přihlédnout se v tomto směru musí i k jiným věcem.

„Sexuální aktivita a sexuální potřeby jsou velmi silně závislé na věku. Obecně platí, že s pokračujícím věkem se u obou pohlaví poněkud snižuje potřeba sexuálního vybití i schopnost milování. Tento pokles je markantní u žen po pětačtyřicátém roce, u mužů po roce pětapadesátém,“ uvádí sexuolog Petr Weiss. Není tak překvapením, že se ze sexu každodenního stane sex občasný. Otázkou je, jestli je to taková katastrofa, jak je obvykle předkládáno.

Někteří vědci a odborníci tvrdí, že víc sexu znamená větší uspokojení a harmonii ve vztahu. Není to tak docela pravda. Ve studii, která zkoumala souvislost mezi sexuální frekvencí a štěstím, požádali vědci z Univerzity Carnegie Mellon polovinu z celkem 64 zúčastněných párů, aby na tři měsíce zdvojnásobily počet sexuálních styků. A světe, div se. Zjistilo se, že zvýšená frekvence vede spíš k úpadku a smutku!

Dvojice ve věku 35–65 let, které byly pověřeny zvýšením sexuální frekvence, hlásily nižší sexuální touhu a stěžovaly si na neuspokojivý sexuální požitek. Prý se ze vztahu vytratila spontánnost i vzrušení.

„Většina párů si myslí, že má příliš málo sexu, a tak se s myšlenkou na vlastní dobro snaží milovat častěji. Narůstající sexuální frekvence však vždy nemusí být prospěšná,“ uvedl vedoucí výzkumné studie George Loewenstein s tím, že spíš než na četnosti záleží na pocitu intimity a na tom, jak jsou partneři schopní si milování užít, když už se v ložnici sejdou. Podle něj by se proto každý měl zaměřit spíš na úroveň pohlavního styku. Neznamená to tedy, že když statistiky vypovídají o nějakém stavu, musíte jej následovat a držet se „norem“.

Například americký Kinseyův institut v rámci Národního průzkumu sexuálního zdraví odhalil, že ani ne polovina ženatých mužů a vdaných žen ve věku 25 až 49 let má sex několikrát týdně, přičemž sexuální frekvence se s věkem opravdu snižuje, což však neznamená, že by páry byly nějak nešťastné.

„Sex bývá, alespoň v počátku, dobrým tmelem příležitostných nesvárů. Později tomu tak nebývá a více záleží na vzájemné dohodě. I tehdy, a možná právě tehdy, kdy ve vztahu už není ona úvodní erotická fascinace nebo častá frekvence, může být soužití pevnější a postavené na daleko stabilnějších základech, než je erotika,“ domnívá se sexuolog Zlatko Pastor s tím, že při společných zájmech partnerů a podobném vidění světa může být svazek v této době odolnější a silnější než kdykoli dříve.

Je však třeba vzít na zřetel, že každý pár je jiný. Ta pravá frekvence je taková, která vyhovuje oběma partnerům, a je možné, že i vám může chvíli trvat, než pochopíte, že komunikace a propojení s protějškem je důležitější než znepokojování se ohledně počtu souloží za měsíc, případně za rok.

Jak jste na tom vy? Jak moc myslíte, že je sex ve vztahu důležitý?