Článek
Kdekdo říká, že muži mluví méně, protože je ženy vůbec nepustí ke slovu. Možná je to pravda, možná ne. Ženský mozek, tak se jmenuje kniha americké neuropsychiatričky Louann Brizendine. Když v roce 2006 vyšla, způsobila velký poprask.
Autorka v ní totiž uvedla, že ženy používají v průměru dvacet tisíc slov za den, kdežto muži ze svých úst vypustí pouhých sedm tisíc slov. Toto tvrzení citovala řada odborných časopisů a logicky posílilo prohlášení, že ženy tráví čas převážně klábosením a muži se nezmůžou na odpor. Pravda, či lež?
Zase to někomu nedalo
Ve Spojených státech zkombinovali výsledky 73 studií dětských respondentů a zjistili jen nepatrné rozdíly „ve verbální razanci a četnosti“ dívek a chlapců. Ano, dívky používají o něco víc slov, ale rozdíl není tak markantní, jak se obecně traduje.
Nejnovější výzkumy vyvracejí mýtus, že jsou ženy mnohem „ukecanější“ než mužiFoto: Dmytro Zinkevych, shutterstock.com
Takže, odkud se vzala myšlenka, že muži se svými sedmi tisíci slovy za den patří k poměrně tichým tvorům? Kdopak ví...
Střelba do vlastních řad
Mark Liebermann, profesor lingvistiky na Pensylvánské univerzitě, knihu neuropsychiatričky Louann Brizendine zpochybnil, přičemž autorka omyl připustila a slíbila nápravu. Jaká je vlastně skutečnost?
Další odborník, americký psycholog James Pennebaker, prostřednictvím časopisu Science uvedl, že dámy reálně používají v průměru 16 215 slov a muži 15 669 slov. Což je nejspíš takový zlatý střed vyhovující oběma stranám.
Když se práší od pusy
Německý odborník na mužské myšlení Hauke Brost tvrdí, že většina žen se zajímá o muže, kteří moc nemluví. Prý to vyplynulo z jednoho výzkumu v Massachusetts, kdy vědci natáčeli takzvané speed-dating, tedy bleskové schůzky. Princip spočívá v tom, že ke stolečkům nezadaných žen si postupně přisedají nezadaní muži, a oba mají pár minut na „seznámení“, než zazní signál a pánové se zase přemístí o kus dál. Výsledek nahrávek byl jednoznačný.
Pohledy, úsměvy a gesta někdy vydají za tisíce slovFoto: Roman Samborskyi, shutterstock.com
Muži, kteří řekli málo a hodně naslouchali, byli u dam jasnými favority. Takže ano, ženy mluví o něco víc, ale to jen proto, aby jim muži naslouchali. A pokud to jeden „tábor“ přežene, jsou z toho obvykle problémy.
Problém najít si chlapa
„Nemůžu za to. Mám v sobě strašně energie, kterou musím ventilovat. Mluvím v práci, mluvím doma, u pokladny, při sexu. Pořád se chci s druhými dělit o svoje pocity a dojmy. Jsem už taková,“ krčí rameny čtyřiatřicetiletá Ema, která se nedávno (opět) rozešla s dalším přítelem.
„Je to už třetí v řadě, který mi řekl, že jsem skvělá ženská, ale to moje neustálé mluvení ho ničí. Ten předchozí dokonce přiznal, že v mé přítomnosti ani na minutu nevypnul, což pro něho bylo vyčerpávající. Chápu, ale mě nikdo nezmění. Tak asi zůstanu sama,“ připouští Ema, jejíž příběh dokazuje, jak extrémy mohou narušovat vztahy. A netýká se to pouze mluvení.
Kolik toho namluvíte vy?
