Mistr inteligentního vzdělávání? To je Kalman Horvát

Ať už potřebujete poradit v oblasti podnikání, nebo pomoct s učením, Kalman Horvát (50) je váš člověk. Proč se rozhodl skoncovat s kariérou hudebníka, co podle něj musí mít úspěšná firma a jak počítá matematické příklady? I o tom jsme si povídali v našem rozhovoru.

Než jste vstoupil do světa byznysu, živil jste se jako hudebník. Nechybí vám profese muzikanta? 

Hrával jsem od večera do rána, a proto jsem měl rozhozený spánkový rytmus. Vzbudil jsem se kolem druhé hodiny odpoledne, a než jsem se probral, tak tu bylo další večerní hraní. Tento bohémský styl života mi opravdu nechybí, ale občas si s kamarády zahraju.

Dnes radíte lidem v oblasti podnikání a pořádáte netradiční kurzy pro školy. To má k hudebníkovi opravdu daleko. Jak jste přišel na to, že vás bude bavit zrovna tohle?

Když jsem se před 17 lety loučil s kariérou muzikanta, položil jsem si stěžejní otázku: S čím se na mě lidé nejčastěji obrací? Jakou radu ode mě nejčastěji žádají? Odpověď mě samotného překvapila. Kamarádi chtěli, abych jim poradil, jak vykomunikovat konflikty ve vztazích, jak si říct o vyšší plat nebo jak si promluvit s dětmi o něčem důležitém. Téma bylo tedy jasné – komunikace. Uspořádal jsem první kurz a přišli tři lidi. Na druhý kurz jich přišlo třináct. Pak jsem se dostal do několika firem. Nevěděl jsem, že právě tohle mě bude bavit, ale baví mě to.

Na jaké podnikání se vlastně zaměřujete? 

Mám tři podnikatelská témata. Vzdělávám učitele a rodiče. Učím je, jak z dětí trojkařů a čtyřkařů udělat dvojkaře a jedničkáře. Dále se specializuju na výuku cizích jazyků přirozenou metodou a funguju jako konzultant pro ty, kteří chtějí úspěšně podnikat bez manipulace a prodejních triků.

Sám jste důkazem, že vaše metody fungují, i vy jste totiž bývalý čtyřkař… 

Ano, na vlastní kůži jsem poznal, co dokáže lidský mozek. Do osmnácti let jsem měl kromě hudebních předmětů převážně trojky a čtyřky. Cizí jazyky mi vůbec nelezly do hlavy. Matematika, čeština, dějepis to samé. Učitelé mi pomáhali, jak jen mohli, ale nestačilo to. Chtěla mi pomoct i kamarádka, a tak mě pozvala na přednášku mistryně světa paměťových dovedností.

Co se stalo pak? 

Poradila mi zajímavé knihy o paměti a já jsem začal číst a trénovat paměťové techniky. Naprosto překvapivě jsem odmaturoval se dvěma dvojkami a jedničkami. Vystudoval jsem vysokou školu u nás a v Londýně. Stal jsem se profesionálním trenérem paměti. Já i moji studenti on-line kurzů si umíme bez problémů zapamatovat 150 čísel po dvou až třech čteních. S intenzivním tréninkem by si většina lidí zapamatovala tisíc čísel. Trik tkví v tom, že musíme umět vědomě používat svou představivost.

To zní neuvěřitelně. Kromě toho jste vymyslel úžasný projekt s názvem MateMagika, který využívají i někteří učitelé prvního stupně. Kde se vzala prvotní myšlenka? 

Když jsem studoval na Westminsterské univerzitě, tak jsem se hodně bavil se studenty z Japonska. Všiml jsem si, že počítají na prstech. Tehdy jsem tomu nevěnoval tolik pozornosti. Za pár let jsem zjistil, že i Indové počítají jinak než my. Seznámil jsem se s jejich násobilkou jedenácti. Vezměte si příklad 26 × 11. Nejprve sečtou obě číslice 2 + 6 a výsledek (8) pak vloží mezi čísla 2 a 6 (26 × 11 = 286). Nadchlo mě to.

Jen tak sám pro sebe jsem začal hledat různé netradiční matematické postupy z východních kultur. Po čase jsem z hlavy počítal lépe než moji kamarádi učitelé. Byl jsem nadšený. Vpřed mě hnala úvaha, že když to funguje mně, tak by to mohlo pomoct i ostatním čtyřkařům. Hledal jsem děti, které propadaly z matematiky, a ono to fakt fungovalo. Třináctiletí žáci, kteří nezvládali malou násobilku, ji pod mým vedením zvládali za 20 až 60 minut. Bylo to kouzelné. Magické. Tedy MateMagické.

S MateMagikou se vám podařilo uspět v českém školství. Byla to trnitá cesta? 

To byla. V roce 2017 jsem na ministerstvu školství požádal o akreditaci MateMagiky. Stále mě žádali o doplnění a vysvětlování. Už jsem to skoro vzdal, ale udělal jsem poslední pokus. Místo dalších papírů a písemného vysvětlování jsem na ministerstvo poslal videa, kde ukazuji MateMagiku v praxi. Dopadlo to dobře a já jsem konečně získal akreditaci. Učil jsem učitele na základních školách i poradce v psychologických poradnách.

Takže je o MateMagiku velký zájem?

Před pandemií jsem zaznamenal vzrůstající zájem škol o má školení. Nyní mám natočené videokurzy a nabízím je do škol. Magistrát hlavního města Prahy ode mě koupil on-line kurzy pro 33 pražských učitelů. MateMagika neřeší jen plus a minus, děleno a krát. Věnujeme se zlomkům, slovním úlohám i rovnicím.

Zaujal mě i váš přístup k učení cizích jazyků. Ne každý se je totiž dokáže našprtat. Co byste doporučil lidem, kterým tradiční způsob výuky nevyhovuje? 

Lidem, které šprtání spíš demotivuje, vzkazuju, že je zde i jiný způsob – a to velmi přirozený. Spočívá v tom, že se budeme cizí jazyk učit podobně jako ten náš rodný. Český jazyk jsme zvládli bez šprtání slovíček, bez znalosti podmětu a přísudku, bez znalosti pádů, bez úkolů a známkování. Když jsme nová slova komolili, tak to v okolí vyvolávalo radost a úsměvy. V šesti letech jsme měli velkou slovní zásobu, správnou výslovnost i gramatiku. Klíčovým bodem pro učení nového jazyka je dobrá představivost. Když se naučíte tuto schopnost používat, tak se už nikdy nebudete šprtat slovíčka. Do hlavy vám naskáčou celé příběhy. S mým týmem jsme připravili Bio angličtinu a Španělský klub.

Dobrou představivost možná nemají všichni, ale dá se vytrénovat. I takový trénink nabízíte. Co od něj mohou zájemci očekávat?

Kromě kreativity má představivost rozměr, který vzdělávacímu systému zatím uniká. Jedničkáři a dvojkaři mají dobrou paměť a dobrou logiku. My trojkaři a čtyřkaři jsme na tom s logikou a pamětí hůř. Co se ale stane, když čtyřkař začne používat paměťové imaginativní techniky? V kratším čase si zapamatuje mnohem víc než většina jedničkářů. 150 čísel po dvou až třech přečteních. Nejenže prudce vzroste jeho paměť, ale i jeho porozumění. Co si umím představit nebo nakreslit, tomu také rozumím a to si pamatuju. Pomocí kreslení řešíme s dětmi i matematické slovní úlohy.

Dá se představivost zužitkovat v životě ještě nějak jinak? 

Můžeme si díky ní plnit sny. Funguje to, když po něčem toužíme, vidíme to a cítíme, jako by to bylo už nyní skutečné. Vůně, chutě, barvy i emoce.

Mohl byste uvést konkrétní příklad?

Před státnicemi jsem se chtěl podívat do USA, jenže jsem na to neměl peníze. Představoval jsem si, jak sedím v letadle. Cítil jsem turbulence, na jazyku chuť alkoholu. Viděl jsem, že někdo bohatý mě tam pozval a viděl jsem, že mi za mou návštěvu zaplatil. Za čtyři týdny mi volal známý s tím, že jim v kapele onemocněl harmonikář, a chtěl, abych místo něj letěl do USA. Nic mě to nestálo a ještě jsem si slušně vydělal. Tím, kdo mi to celé zaplatil, byl tehdejší starosta Portlandu.

Za dva roky jsem experiment zopakoval. Představoval jsem si detaily letu i pobytu v USA. Představoval jsem si, že mi někdo celý pobyt i letenku zaplatí. Bohužel jsem si zapomněl představit, že si v Americe vydělám nějaké peníze. Půl roku po mé imaginaci se mi ozval kamarád s tím, že potřebuje překladatele na cestu do USA. „Zaplatím ti veškeré náklady. Víc ti dát nemůžu,“ řekl. Teď sním o cestě do Japonska.

Tak doufám, že se vyplní. Vraťme se ale na chvilku k vašim službám pro firmy a podnikatele. Jste autorem vzdělávacího programu Podnikání podle pěti buddhistických principů. Jak spolu buddhismus a podnikání souvisejí? 

Lidé s dobrým srdcem mívají úžasné služby a produkty, ale neumějí si říct o férové peníze. Neradi propagují sami sebe. Nechtějí nikoho otravovat. Podnikání podle buddhistických principů jim pomáhá k rovnováze mezi penězi a prospěšností.

Co musím udělat pro to, abych měla prosperující firmu? 

Postarat se o to, aby potencionální, současní a bývalí klienti byli nadšení z vaší služby nebo produktů. Když se vám to podaří, tak o vás budou nadšeně mluvit a budou od vás opakovaně nakupovat. Náš úkol je přijít na to, jak takového nadšení dosáhnout beze slev a zbytečně nízkých cen. Mezi spokojeným a nadšeným klientem je velký rozdíl.

Prozraďte, kdo vás v životě inspiroval? 

Deepak Chopra mě podnítil k tomu, abych začal meditovat. Myslel jsem si, že hmota, tedy i peníze, jsou v rozporu s duchovním životem. Po našem setkání jsem změnil názor. Dále mě inspiroval Geshe Michael Roach. Buddhistický mnich, který vybudoval eticky multimiliardovou firmu Diamond Cutter. I s ním jsem se osobně setkal. Michael zesílil mé odhodlání podnikat v souladu s dobrem. Třetím velkým inspirátorem je Seth Godin. Jeho marketingové kurzy mě motivují k tomu, abych byl trpělivý a konzistentní ve své podnikatelské misi.

Sebevzdělávání a seberozvoji se věnujete od patnácti let, za tu dobu jste ušel pěkný kus cesty. Máte úspěšný byznys, který spočívá v pomáhání ostatním. Na co jste nejvíc hrdý? 

Asi na to, že jsem svá traumata proměnil v užitek pro druhé lidi. Když mi zavolá maminka s tím, že jí v poradně doporučili mě jako poslední šanci, a ono se nám to na jedné konzultaci podaří vyřešit. Když dítě, které nesnáší matematiku, prosí, abych mu dal další a těžší příklad. Když mi studenti mé španělštiny nebo angličtiny říkají: „Náčelníku, moc mě to baví.“ Jsem hrdý, že jsem zhubnul 15 kilo, že už rok dělám přerušovaný půst. Že téměř denně cvičím, i když jsem teď v covidu-19 bez posilovny a bez trenéra.

A já smekám klobouk. Myslím, že o vás ještě uslyšíme. Co máte teď v plánu? 

V lednu nebo v únoru seznámím ministerstvo školství se svým počítadlem. Dva roky jsem ho testoval. Lze na něm počítat do deseti miliard bez jedné a má jen devadesát kuliček. S mou neziskovkou budeme nyní žádat o grant z EU, abychom mohli vyškolit učitele a asistenty učitele. Zpracujeme MateMagiku i pro druhý stupeň ZŠ. Zkusím dostat učení pravou hemisférou jako nový předmět do pedagogických fakult. Rád bych vyškolil 500 trenérů, kteří se mnou budou šířit učení pravou hemisférou. Prvních dvanáct trenérů je už ve výcviku.

A jak jde matematika vám? Zvládli byste látku prvního stupně základní školy? Otestujte se v našem kvízu.