Místo fast foodu cuketu: Jak naučit puberťáka jíst zdravě a vyvarovat se nezdravého hubnutí

Když dítě dospěje do tzv. telecího věku, občas se vám zasteskne po období, kdy vás trápily jen rostoucí zoubky nebo první období vzdoru. Teď máte doma malého dospělého, který za sebe chce rozhodovat sám, ale vy tušíte, že ještě není připravený. A víte i to, že pro harmonický vztah bude třeba hodně diplomacie z vaší strany.

Chcete-li, aby si potomek osvojil zásady zdravého životního stylu a nezakládal si na obezitu nebo nejrůznější civilizační onemocnění, budete se muset nejspíš dost snažit. Oslovili jsme nutriční poradkyni a kuchařku Karolínu Kamberskou a koučku Markétu Konupčíkovou, autorku metody Celista a propagátorku komplexního přístupu ke zdraví. Získali jsme od nich tipy, jak dospívajícím dětem nenásilně pomoct v cestě za zdravím.

Dnešní teenageři mají sice neomezený přístup k informacím, ale jsou jimi zahlcení. Je na vás, abyste jim pomohli se v nich vyznat. Karolína Kamberská má tři děti, dvě už jsou dospělé, doma má  dvanáctiletého syna: „U teenagerů vidím často zmatek. Záleží jim na tom, aby měli pěknou postavu, pleť, vlasy apod. Bylo to tak vždycky a v době sociálních sítí je tato touha ještě silnější. Zkoumají se kritickým okem, a když se sami sobě nelíbí, vyhodnotí to většinou špatně. Místo aby začali jíst zdravě, přestanou jíst úplně a nechají si třeba jen colu na přežití. Většinou totiž nevědí, jak jíst lépe, a to, co je jim předkládáno jako zdravá výživa, je odpuzuje.“ 

Nebojte se oslovit nutriční specialisty nebo si hledat přednášky na téma zdravého stravování. Na sociálních sítích najdete spoustu informací např. na profilech Jíme zdravě nebo To jídlo. 

Všechno, co potřebujete vědět o zásadách zdravé výživy

Předejte dětem relevantní informace ve srozumitelné podobě: na vzorovém jídelníčku nebo s pomocí kalorických tabulek jim ukažte, co a proč je tělu třeba dodat, aby zdravě fungovalo.

Markéta Konupčíková je dvojnásobná maminka (7 a 10 let) a vysvětluje: „Výživová doporučení pro děti 10 až 14 a mládež 14 až 19 let se liší od stravy menších dětí. Hlavně dbejte na to, aby dítě nešidilo snídaně a mělo dost sacharidů, aby mozek měl z čeho fungovat. V jídelníčku by měly převažovat potraviny s nízkým glykemickým indexem. Naučte je mít u sebe lahev s vodou a po celý den upíjet a také uzobávat zeleninu. Starší děti by si měly dávat pozor na rovnováhu mezi výdejem a příjmem energie, nezahánět hlad ve fast foodech a nepít jen sladké nápoje.“

U teenagerů číhá hrozba i v konzumaci alkoholu a jiných návykových látek. Jejich návyky ale ovlivní hlavně zvyky v rodině a jídelníček, na kterém vyrostli, proto má tak velký smysl prevence v podobě zdravého životního stylu celé rodiny.

MUDR.ování s lékařkou, která by zakázala trampolíny. Důvod? 

Ano je to tak – u lidí pár let před dospělostí platí pravidlo: zákazy a příkazy nefungují. Jděte příkladem a sami dbejte na vyváženou stravu.

Markéta Konupčíková dodává: „Děti přebírají rodinný styl života. Vnímají, jakým způsobem rodiče žijí, zda se přirozeně pohybují a sportují, co jedí a jak se o jídle vyjadřují, jak a proč si vybírají jednotlivé potraviny a proč některé na talíř nechtějí. Vezměte je s sebou na nákupy, všechny členy rodiny aktivně zapojte, aby měl každý šanci spolurozhodovat, co si na svůj talíř naloží. Nadchněte děti i pro jiné zdravé aktivity a užijte si legraci třeba při otužování.“

Víte, proč jsou teenageři pořád naštvaní?

Kromě toho, že byste měli dítě vést ke zdravému stravování, neměl by se podceňovat pohyb, který má pozitivní vliv nejen na fyzické, ale i psychické zdraví.

Markéta Konupčíková působí i jako trenérka dětí a dospělých: „Co se týká fyzické aktivity teenagerů, jsem pro co nejvíce přirozeného pohybu. Děti umí čím dál méně základní sportovní dovednosti: padat, běhat, házet míčem. I když třeba nejsou moc obratné, rozhodně v nich nepěstujte pocit, že na sport moc nejsou, hýbat se může každý, bez rozdílu. Fyzická aktivita působí pozitivně na mozek, trávení i stavbu kostí a děti si během sportování nacházejí kamarády a učí se mimo jiné i přijímat prohry.“

Pokud se dítě rozhodne sportu věnovat opravdu pravidelně, zohledněte to při složení stravy, aby mělo dost energie a správně regenerovalo. Vyplatí se poradit se s odborníkem na výživu, který ušije jídelníček vašemu puberťákovi, přímo na míru, je to totiž dost individuální.

Odborníci na výživu důrazně varují dospívající hlavně před různými dietami a hladověním. Pokud má vaše dítě problémy s kily navíc, řešte to společně a nebojte se oslovit psychologa. Sdílejte s dětmi své špatné zkušenosti (možná jste zkusili tukožroutskou polévku) a varujte je před vedlejšími účinky diet, jako je padání vlasů, špatná pleť, řídnutí kostí apod. Čím dřív s tím začnete, tím větší je šance, že nedojde k rozvoji novodobých strašáků v podobě anorexie nebo bulimie.

Co radí Markéta Konupčíková? „Zafixujte jim, že jídlo není o odříkání a utrpení. Diety jen otravují život a zdraví. Jídlo je skvělou příležitostí, jak můžeme pečovat o své tělo, mentální a fyzické zdraví. Co do těla dáváme, nám pak také vrací.“

Karolína Kamberská se s námi podělila o svoje triky, jak ozdravovala dětem jídelníček: „Za dobrý tip považuji zdravou výživu maskovat, třeba do cizokrajného kabátku. Nabídněte teenagerům vietnamskou či japonskou kuchyni, jídla z Blízkého východu, Mexika apod. Jsou kořeněná, barevná a sexy, takže si ani nevšimnou, že je to samá zelenina a kousek libového masa k tomu. Veďte k tomu, aby sami vařili a pak dávali fotky na Instagram. Dalším dobrým nápadem je dát teenagerovi k narozeninám mixér na smoothie. Já tedy moc nechápu, proč mixovat kvalitní ovoce a zeleninu do nevábného hustého nápoje, ale je to trendy a fajn způsob, jak do dětí dostat jablka i špenát.“

Důležité je i to, zda rozumíte řeči puberťáků. Víte třeba, co je to krinč? Otestujte se.