Článek
Jiřiny nebo také Dahlie možná budete znát i pod přezdívkou královny zahrad pozdního léta. Na podzim, kdy už toho tolik nekvete, dokážou rozzářit celou zahradu. Těžko najdete jinou květinu, která nabízí tolik rozličných podob – něžně bílé, vesele žluté či oranžové, sladce růžové, vášnivě červené, elegantně bordó či tajemně téměř černé květy, a to vše v kombinaci s různými tvary květů i výškou rostlin. A pozor! Nejlepší čas pro výsadbu jiřin je právě konec dubna.
Potrpí si na slunce a prostor
Jiřinám se v našich podmínkách daří a ani jejich výsadba není nijak obtížnou záležitostí. Hravě si s tím poradíte, byť jste zahradníci začátečníci.
V první řadě se musíte rozhodnout, jaký druh zvolíte, a to hlavně co do výšky, aby pak měly dostatek prostoru. Některé bývají i dost mohutné a potřebují mít mezi sebou náležitý odstup. Jiří Langr z Langrova zahradnictví, které se specializuje na pěstování jiřin, doporučuje sázet květiny dorůstající více než 120 cm na vzdálenost 70 až 80 cm od sebe, nižší odrůdy 60 až 70 cm, a nejnižší druhy dosahující 40 až 60 cm pak na vzdálenost 30 až 40 cm od sebe.
Podle květomluvy jiřiny znamenají: „Dej mi svoji lásku“Foto: agnes_Kantaruk, shutterstock.com
Ať už budete sázet nízké druhy do květináčů, nebo vysoké třeba k plotu, kde se krásně vyjímají, vždy jim poskytněte slunné, před větrem chráněné místo. Jiřiny sice porostou i ve stínu, ale méně pokvetou. A vítr je pro jejich tenké stonky s těžkými květy opravdu hrozba. Na půdu nejsou náročné, nemají rády pouze přemokření a asi jako každá květina uvítají občasné přihnojení kompostem. Nevyžadují však přesazování, na jednom místě je můžete pěstovat dlouhé roky.
Kvalitní hlízy jsou základ úspěchu
Hlízy, ale jen ty nepoškozené a pevné, můžete sázet do země koncem dubna. Pokud by se vám zdály seschlé, můžete je před vysazením namočit přes noc do vlažné vody. Není to však ideální řešení, raději si vyberte kvalitní, mírně narašené hlízy. Sázejte je do dobře prokypřené půdy. „Hlízy vysazujeme tak, aby nad narašenými očky bylo asi pět cm ornice. Je hrubou chybou sázet je příliš hluboko. Takové hlízy pomaleji vzcházejí a mohou být v půdě napadeny různými chorobami,“ upozorňuje Jan Dvořák, dlouholetý pěstitel jiřin a autor knihy Vše o jiřinkách.
Barva jiřin ovlivňuje atmosféru v místnosti, tím pádem i náladu lidíFoto: wavebreakmedia, shutterstock.com
Nejvíc jim ublíží mrazíky a slimáci
Jiřiny jsou poměrně nenáročné a nevyžadují žádnou extra péči. Vysokým odrůdám zajistěte ochranu pomocí opěrného kolíku či tyče, aby je vítr nerozlomil. To, co jiřiny opravdu nesnášejí, jsou mrazíky.
Radostné očekávání rozkvetlé zahrady také můžou zmařit slimáci (přírodní zbraně proti slimákům), kteří se v posledních letech stali postrachem zahrádkářů. V měsících, kdy se mladé jiřiny klubou ze země, je dokáží zcela zahubit. V bezpečí nejsou ani dospělé rostliny, zvlášť nízké odrůdy, neboť slimáci po stonku vylezou i ke květům. Pokud vaše zahrada patří mezi oblíbené hodoviště těchto plžů, můžete zkusit nízké odrůdy pěstovat v květináčích třeba na terase nebo na vyvýšeném podstavci.
Jiřiny jsou krásné a nenáročné květiny. Jediné, co jim chybí k dokonalosti, je vůně, té se u nich bohužel nedočkáte. Při pohledu na pestrobarevné střapaté bambulky ve váze či na zahradě jim tuto chybičku jistě odpustíte.
