Milovat nestačí, musíte se mít rádi. Jaký je v tom rozdíl?

Bože, jak já ho (ji) miluji! Myslíte, že tahle emoce je klíčem ke spokojenému a fungujícímu vztahu? Kdepak! Víc než milovat (v tom divokém a emočně silném smyslu) partnera je potřeba ho mít rád (se vším, co k němu patří).

Těžko ty dvě emoce přesně pojmenovat, milovat, nebo mít rád, to je vlastně jen slovíčkaření. Ale smyslem toho je, že vztah dvou lidí může mít dvě roviny (ať už je nazvete jakkoli) a jen jedna z nich patří k opravdovému dlouhodobému vztahu, který při troše štěstí vydrží skutečně navždy. Tohle jsou tedy ty dvě základní roviny:

Miluji tě! – Je to divoká emoce, leckdy typická pro začátek vztahu, kdy jste partnerem zcela pohlceni. Jste z něj nadšení, nevšímáte si jeho negativních vlastností, nic vám na něm nevadí, on je váš svět. Bez něj si život nedovedete představit.

Mám tě rád – Je to jakási klidnější forma lásky, kdy máte partnera rádi se vším, co k němu patří. Jeho slabé stránky respektujete, nevadí vám, na vašich citech to nic nemění. Víte, že není dokonalý, uvědomujete si jeho chyby, ale i s nimi po něm toužíte.

Intenzita divoké lásky a zamilovanosti je samozřejmě u každého jiná. „Ale většinou je to vaše ego, které po zamilovanosti volá,“ říká vztahová koučka Hana Lustíková. Je proto nesmírně důležité se od těchto silných emocí oprostit, zastavit se a o svém protějšku poctivě přemýšlet. „Pak si uvědomíte, co doopravdy cítíte. Je to jen vášeň, závislost, pocit, že někomu patříte, nebo že sami někoho vlastníte?“ dodává Hana Lustíková. To všechno jsou totiž pocity, které v lidech dost často pocit silné lásky vyvolávají, ale se skutečným vztahem nemívají nic moc společného.

Pokud je to ale to pravé, dojdete k tomu, že vaše láska k partnerovi je vědomá, není to šílený mix všeho možného, ale klidné a uvědomělé (a o to víc stabilní) mít rád. „Tohle mít rád je vlastní pocit, ten se nedá ničím obelstít. Ani egem, ani rozumem. Prostě máte rádi a je to dané,“ vysvětluje Hana Lustíková.

Jednoduše víte, že je váš partner urážlivý, nepořádný, srká polévku nebo je třeba cholerický, ale vy ho stejně máte rádi (vždyť je na druhé straně citlivý, romantický, něžný...). A nejde s tím nic dělat, prostě to tak je. A tahle forma lásky vás nutí k tomu, abyste jeho nedostatky respektovali, aby vaše city nenarušovaly.

Naopak v případě první varianty si žádných negativ nevšímáte, nemáte šanci zjistit, zda jsou či nejsou pro vás zásadní. A pak přichází okamžik, kdy šokovaně zjistíte, že váš partner není dokonalý a jeho chrápání nebo nedochvilnost (či cokoli jiného) vás neuvěřitelně irituje. A v krajním případě se vaše láska může vlastně změnit až v nenávist.

I když to tak možná vypadá, nemusíte slovíčkařit a snažit se vaše city nějak zaškatulkovat. Mám ho ráda nebo ho miluji? „Nutné je, aby vám bylo ve vztahu fajn,“ radí terapeutka pro děti, rodiny a mezilidské vztahy Lucie Mucalová. Milovat dokonalost podle ní nebývá složité, ale být s někým i v nelehkých chvílích, o tom to je. „Pokud vás někdo bude milovat jen za určitých podmínek, je na zvážení, zda to tak chcete. Podstatné je, zda se dokážete respektovat, pochopit, zda se umíte třeba pohádat, ale pak také usmířit,“ tvrdí Lucie Mucalová.

Vnímáte také ten rozdíl mezi milovat a mít rád?