Mileniálové vs. rodiče: Jak se liší dnešní vztahy?

Dnešnímu světu vládnou mileniálové, tedy lidé narození v letech 1981 až 1996, ačkoliv někdy se jako hranice uvádí i rok 2000. Ještě si umějí představit dětství bez mobilních telefonů, ale zároveň (zejména ti mladší) už měli kamarády nejen za domem na hřišti, ale i na dětském chatu Alík.cz a lásky zkoušeli hledat i na Líbímseti.cz. Část těchto lidí je ve věku, kdy hledá partnera – ať už na život, anebo na chvilkové zpestření. Jak se liší vztahy mileniálů, kterým je kolem třiceti, od milostného života jejich rodičů?

Letos oslaví sedmé narozeniny mobilní aplikace Tinder, která funguje jako seznamka. Přes ni si můžete hledat buď lásku na celý život, anebo jen na jednu noc. Zatímco v prvním případě to vyžaduje kopu štěstí, v druhém je to stejně jednoduché jako objednat jídlo s dopravou až domů. A podobných aplikací a seznamek je nespočet.

Stále mladší lidé si hledají partnera on-line. Když se zeptáte proč, nejčastěji se dozvíte, že je to z nedostatku volného času a také že už nemají kde hledat. Pohybují se pořád ve stejném prostředí a setkávání s novými tvářemi je obtížnější. Roli hraje i to, že většina jejich života je spjata s užíváním moderních technologií a komunikace těmito kanály je pro ně snazší i při seznamování.

O mileniálech se říká, že chtějí všechno hned – a platí to i o vztazích. Studie společnosti Pixmania před pár lety ukázala, že dnešním mladým stačí mnohem kratší doba na to, aby se zamilovali. Páry, kterým bylo přes 55 let, uvedly, že v průměru jim zamilovat se do druhého trvalo více než dva a půl měsíce, zatímco o třicet let mladší lidé se dokázali pobláznit za méně než jeden měsíc. S tím souvisí i pravidla, jak dlouho po rande se má čekat, než se druhý ozve. Za dob rodičů dnešních mileniálů to bylo staré dobré pravidlo tří dnů. Podle výzkumu Pixmanie dnešní třicetiletí očekávají, že se jim objev ozve průměrně do čtyř hodin od schůzky.

Stejně jako dělá někomu problém se osobně seznámit, existují lidé, kteří se nedokážou osobně rozejít. A tak si našli cestu, jak se tomu vyhnout: například ghosting – prostě ze sebe uděláte ducha, zmizíte. „Seznámila jsem se s klukem, asi měsíc jsme si psali, byli jsme třikrát na rande a najednou se zničehonic přestal ozývat. Viděla jsem, že si tu zprávu přečetl, posléze byl i on-line, ale neposlal mi ani čárku,“ svěřuje se osmadvacetiletá Kateřina. Určitě ne všichni příslušníci starší generace měli vždycky „koule“ se normálně rozejít, nicméně ghosting je pro ně novinka.

Sice se rychleji zamilují, zato na svatbu mileniálové tolik nespěchají – nevadí jim žít na hromádce. Podle Českého statistického úřadu počet takových vztahů stále stoupá: v roce 2012 u nás bylo 8,7 procenta nesezdaných párů, o sedm let dříve jen 6,3 procenta. Dnešním mladým se do vdávání a ženění zkrátka moc nechce – zatímco v roce 1993 proběhlo 66 033 svateb, roku 2012 jich bylo 45 206. Kromě toho se mileniálové neženou ani do rodičovství. Průměrný věk rodiček je v současné době necelých třicet let – je o víc než pět roků vyšší než v předchozí generaci.

V neposlední řadě je také velký rozdíl ve vnímání odlišných párů. Čím více se hovoří o tom, že existuje i jiná orientace než heterosexuální, tím menší strach či stud lidé mají a udělají coming out. Objevuje se i mnoho jedinců, kteří nejsou úplně vyhranění vůči jednomu či druhému pohlaví a rádi v tomto směru experimentují. Lidé se také nebojí mluvit i o dalších odlišnostech ve vnímání sexuálního života. Kromě homosexuálů tak můžete narazit i na androsexuály, asexuály, demisexuály nebo skoliosexuály.

Patříte mezi mileniály?