Článek
Vy máte v Rusku moře, víte o tom? Jaký je to pocit?
„Bohužel máme společné jen to jméno.“
Říkáte to se smíchem, ale je to zvláštní jméno… Ochotských je podle statistik jen devět v republice a všichni kolem Bruntálu, vašeho rodiště. Znáte svůj rodokmen?
„Ano, je nás málo, všichni o sobě víme a všichni jsme rodina. Problémy, jaké musejí mít třeba Novákovi, tedy nemáme. A původ skutečně nejspíš je někde na severu u Ruska. Dal jste mi teď ale dobrý tip. Možná bych měla zmobilizovat rodinu a podívat se tomu moři na zoubek. Procenta z každé proplouvající lodi by nebyla marná.“
Jako malá jste se věnovala tanci, taky gymnastice, ale nejvíc jste toužila po moderování, a to přímo moderování televizních zpráv. Proč zrovna to?
„Tancovala jsem závodně dvanáct let. Vedle gymnastiky jsem hrála tenis, plavala a chodila s tátou do juda. Rodiče mě vedli odmalička ke sportu, protože sami také sportovali. A jako každá malá holka jsem i já měla sen. Chtěla jsem být v té době televizní hlasatelkou. Líbily se mi ty krásné dámy, které uváděly filmy, Saskia Burešová, Hana Heřmánková, jak byly nádherně načesané a namalované. Když jsem pak jako starší začala sledovat zprávy, dostal ten můj sen přesnější podobu. Chtěla jsem být moderátorkou zpráv.“
Při studiích si Michaela Ochotská přivydělávala jako modelka. V současnosti fotí jednou ročně charitativní kalendářeFoto: archiv Michaely Ochotské
To bylo na vysoké?
„To bylo v posledním ročníku vysoké školy, na které jsem studovala mezinárodní vztahy, takže aktuálnímu dění jsem musela věnovat zvýšenou pozornost. Přišlo to v té nejnáročnější době, kdy jsem končila studium, psala diplomku a k tomu jsem se učila mluvit, moderovat. Ale sen se vyplnil.“
Zvláštní sen. Člověk by u dospívající holky čekal třeba herečku, při pohledu na vás bych si pomyslel na modelku. Proč jste toužila stát se zrovna tím, čemu se říká „mluvící hlava“?
„V rámci nového trendu se právě od principu ,mluvících hlav' snažíme ve zprávách na Nově odklonit. Takže občas i já mívám živý vstup z terénu, kdy se stávám součástí reportáže a s reportérem se na ní podílím. Ale máte pravdu, že za pultem skutečně není vidět více než hlava, a tak si to aspoň jednou ročně vynahrazuji focením kalendáře, kde jsem vidět celá. Dosud byly zasvěcené dětem bez domova, ale letos, protože si uvědomuji, jak důležitý je i pro mou profesi zrak, věnuji výtěžek lidem se zrakovým postižením.“
Ale modelingu jste se přece také chvíli věnovala, ne?
„V seriálu Pojišťovna štěstí jsem od režiséra Jiřího Adamce dostala moc krásnou roli. Na jeho základě mě občas nějaká módní návrhářka oslovila, jestli bych jí nevynesla nový model. Párkrát jsem tuto nabídku přijala, pro studentku to byla příjemná brigáda, ale nikdy jsem se tomuto oboru nechtěla věnovat.“
Ani herectví ne, jak říkáte, přesto jste čtyři roky hrála v seriálu?
„To bylo poměrně kuriózní. Do castingu mě doslova dokopala moje tehdejší profesorka na rétoriku Miroslava Besserová. Přestože nás dělí značný věkový rozdíl, je to dnes má výborná kamarádka, moje druhá, pražská máma, jak jí říkám. Pamatuji se, že se mi tehdy do toho nechtělo, scházela mi potřebná drzost, nevěřila jsem si. Jak už život umí být nevypočitatelný, casting jsem vedle všech studentek herectví vyhrála a čtyři roky natáčela po boku herecké elity. Moc ráda na tu dobu vzpomínám.“
Jako správná milovnice zvířat má i svého psaFoto: isifa
Jak jste se cítila, vy, amatérka, vedle špičkových profesionálů?
„Začátky byly těžké. Nevěřila jsem si, měla jsem strach, ale naslouchala jsem panu režisérovi, který mi dal velkou školu, a podobně i kolegové. A i když jsem po celou tu dobu neztratila pokoru, tak když vám pak někdo, jako je Jiřina Jirásková, pochválí určitý výkon, je to nejvíc, čeho se může neherečce dostat.“
Necítila jste od někoho i opačný postoj?
„Ne. Všichni mi radili, pomáhali, a já jim za to byla nesmírně vděčná.“
Přesto další nabídka podobného typu už nepřišla. Proč?
„V posledním roce natáčení seriálu jsem dostala nabídku od televize Nova nahradit Lucii Borhyovou, která šla na mateřskou dovolenou. Nastalo složité období. Taková práce se nenabízí každý den a já opravdu poctivě trénovala a studovala, abych se jí zhostila co nejlépe. Do toho jsem končila studia a ještě dotáčela seriál. Když se situace uklidnila, věnovala jsem se naplno práci moderátorky. Občas jsem i nějakou hereckou nabídku dostala, ale vždy jsem zvažovala, zda se nekříží časově nebo charakterem s mou prací. A protože je to moje priorita, zatím jsem všechno odmítala.“
S výjimkou jedné nabídky: mihla jste se v bondovce Casino Royale. Jak jste se k tomu dostala?
„To byla tak malá role, že stačí mrknout, jak s nadsázkou říkám, a propásnete mě. Ale já jsem pyšná na to, že ač role to byla snad třísekundová, mám položku v závěrečných titulcích: shop assistant – Michaela Ochotská. Původně jsem se účastnila castingu na jinou roli. Ten jsem neudělala, ale režisér Martin Campbell si mě všiml, dal si se mnou schůzku tady v barrandovských ateliérech – a pak do scénáře připsal roli, která tam původně vůbec nebyla. Shop assistant, prodavačka.“
Vloni se na křtu vlastního kalendáře potkala s Michalem DavidemFoto: isifa
Pojďme se chvíli bavit o vaší prioritě. Moderátory na Nově postihlo před časem ničivé personální zemětřesení. I vy jste prý byla v ohrožení. Nebezpečí už pominulo?
„Musíme se odstřihnout od toho, co píše bulvár, protože ten jde za každou cenu po senzaci. Dnes jsme tady. Co bude dál, to se uvidí. Nic netrvá věčně. Máme to všichni nalajnované tam nahoře, takže co se má stát, se stane.“
Těžko se něco dozvídat o televizních moderátorech odjinud než z bulváru, když nikoho jiného než bulvár nezajímají. Uváděla jste večerní, prime time zprávy, teď děláte odpolední. Signalizuje to něco?
„Televize Nova má čtyři druhy zpráv. Po odchodu mého kolegy Pavla Dumbrovského jsem začala vysílat sama Polední TN a Odpolední TN. Pro mě jsou stejně důležité jako každé jiné. A všichni moderátoři jsme připraveni nastoupit do kterýchkoli zpráv. Já v nich žádný podstatný rozdíl nevidím.“
Tím ale naprosto popíráte televizní zvyklosti a skoro bych si myslel, že mi věšíte na nos bulíky. O prime time usilují pořady i jedinci – a pro vás v tom není rozdíl?
„Záleží na tom, kdo chce co dělat. Možná kdybyste tu seděl s někým jiným, dozvěděl byste se něco jiného. Já byla smířená s tím, že po návratu Lucie Borhyové z mateřské dovolené skončím. Pro mě je pořád nádherné, že jsem tu dále i po jejím příchodu, už čtyři roky. Ostatně za tu dobu jsem uváděla všechny zpravodajské relace. A každá má něco do sebe. Odpolední například to, že mám volné večery.“
S bývalým přítelem Michalem Exnerem na plese v Pražské státní opeřeFoto: isifa
Z různých diváckých ohlasů, kterými jsem se letmo probíral, vyplývá relativně většinový názor, že pohled na vás je pěkný, vadí ale poloha hlasu a intonační nepřesvědčivost. Jste si toho vědoma? Řekl vám to už i někdo relevantnější?
„Zatím ne, ale děkuji za názor. Aspoň vím, na co se teď při hodinách mluvení zaměřit.“
Nadřízení ani pedagogové vám nic takového nevytkli?
„Vždycky se najdou nedostatky a pořád je co odstraňovat, takže na odstraňování nedostatků pracuju i já.“
Co konkrétního vám vštěpuje váš pedagog?
„Že žádný učený z nebe nespadl a že nejsme stroje, takže i občasná chyba se odpouští. Vždy se najdou nějaké nedostatky a pořád je co zdokonalovat, takže se snažím na sobě stále pracovat. Dokonalost přece neexistuje.“
Před časem vás v médiích nelichotivě rozcupovala vaše předchůdkyně Jurinová. Co vy na to?
„Sto lidí, sto chutí. K tomu nemám co říct.“
Jak zvládáte profesi reportérky, další v řadě těch, které jste nevystudovala, ale které se díky nové strategii zpravodajství na Nově věnujete?
„Snažím se svou práci zvládnout pokud možno nejlépe, jak umím. A jsem opravdu ráda, že se můžu na reportáži, o které bych jinak řekla pár vět ze studia, i podílet. Jste náhle její přímou součástí. Tenhle posun mě baví.“
Správně jste poznamenala, že nic netrvá věčně. Proto jste asi myslela na zadní kolečka a dodělala vysokou školu. Pomýšlíte prý i na doktorát.
„Chtěla bych si ho určitě dodělat. Jenže toho času, který bych na dostudování potřebovala, moc nemám, takže to tipuju nejspíš až na dobu, kdy budu na mateřské dovolené.“
Moderování zpráv v televizi byl Michaelin sen. Je šťastná, že se jí vyplnil!Foto: isifa
A pak, až váš moderátorský sen skončí, budete diplomatkou. Tohle jsem si přečetl. Údajně jako vaši přímou řeč. Skutečně?
„Víte, kolik jsem četla údajných přímých řečí, které jsem v životě nevypustila z úst? Jsem ráda, že jsem vystudovala, protože titul se nikdy neztratí. A třeba ho v budoucnu někdy použiju. Anebo ne, kdoví.“
Před časem si média, samozřejmě že zase ta bulvární, smlsla na vašem rozchodu…
„K tomu jsem se už vyjádřila a není co dodávat. Pochopte, že každé soukromí je citlivé a zvlášť teď je to u mě dost křehké téma. Žádný rozchod neprobíhá s úsměvem na rtech a jsou to nepříjemné chvíle. Neměli jsme děti, rodinu, takže to proběhlo víceméně rychle, a teď jen čas ukáže, jak se to všechno vyvrbí. Nepředbíhejme a netvořme páry z někoho, kdo se jen objeví vedle sebe.“
Tím je zřejmě také jasné, že vaši fotografii a u ní slovo „láska“ jste na facebookový profil tenisty Rosola nedala vy, nýbrž někdo jiný, nejspíš on sám. Co dalšího se z toho dá vyvodit?
„Z toho se dá vyvodit, že každý si může na svůj profil dát jakoukoli fotku. Až si dám já na svůj profil fotku Brada Pitta s tím, že ho miluju, budete z toho vyvozovat, že jsme ve vztahu?“
