Článek
Mezonetový byt se nachází ve starším brněnském domě nedaleko pivovaru. Původně se jednalo o dva menší byty určené pravděpodobně právě zaměstnancům pivovaru, některý z předchozích majitelů je však propojil vnitřním schodištěm. Stávající majitelka se do tohoto bytu stěhovala přibližně před dvěma lety. Zpočátku myslela, že tu bude bydlet sama, ale brzy se seznámila se svým současným manželem, a nyní zde žije tříčlenná rodina, která se brzy rozroste.
Hnízdo na klidné adrese
„Při koupi bytu jsem ještě neměla žádné konkrétní představy, jen pocit, že to bude to moje pravé hnízdo, kde budu šťastná, a tento pocit trvá dodnes. Vzhledem k poloze domu jsem se těšila, že tu budu žít v klidu a míru a pěstovat dobré sousedské vztahy, což se splnilo. Je tu úžasný klid a mezi sousedkami jsem si našla i dobré kamarádky,“ říká majitelka.
Rekonstrukci svěřila Petře Bíškové a Kláře Císařovské ze studia Mooza architecture, které jí doporučila společná kamarádka. „Když se mě zeptaly, co bych si v bytě představovala, věděla jsem pouze, že chci velkou knihovnu, modro-bílou koupelnu a maximum úložného prostoru,“ vzpomíná majitelka.
Klára Císařovská potvrzuje, že měly při návrhu víceméně volnou ruku: „Myslím, že jediným požadavkem byl originální, ale zároveň funkční interiér. Také jsme věděly, že majitelka preferuje kulaté tvary, čemuž jsme přizpůsobily výběr světel či kachliček do koupelny.“
Schodiště v centru dění
Největší úskalí představovala relativně malá podlažní plocha jednotlivých pater. Celkově má byt 72 metrů čtverečních, a místem se tedy muselo šetřit, kde se dalo.
Trochu nešťastná byla orientace schodiště, a to s výstupem směrem k oknům. Nejdůležitějším bodem tedy bylo jeho otočení o 180 stupňů, což ve výsledku umožnilo vytvořit ve druhém patře chodbu a z ní přístupné dvě ložnice a koupelnu, zatímco původně byly ložnice průchozí.
Vtipně se podařilo využít i prostor pod schody, do kterého architektky navrhly zvětšený „pelíšek“ s úložným boxem, který vyplnil i půlkruhovou niku. Pelech je suverénně nejoblíbenějším a nejvyužívanějším místem rodiny a úspěch sklízí i u každé návštěvy. „Na atypickou pohovku navazuje zábradlí se stylizovanou mříží, jejíž až molekulární struktura odkazuje na vědeckou profesi majitelky,“ dodává Klára Císařovská.
Bez využití nezůstal ani vzniklý prostor nad schody, kam architektky umístily další „zašívárnu“ – vyvýšenou postel s výhledem ven, ke které patří pár poliček na odložení knihy či hrnku s kávou.
Prosvětlené prostory
Další dispoziční úpravou bylo vytvoření předsíně v prvním patře. „Věšáky na kabáty jsme od kuchyně oddělily poloprůhledně luxferovou stěnou, která tvoří zádveří, ale člověk tu zároveň nemá pocit stísněnosti,“ vysvětluje Klára Císařovská. Kuchyňskou linku v bytě zanechali původní majitelé a rodině zatím dobře slouží, nicméně v budoucnu bude pravděpodobně nahrazena.
Luxfery pak zopakovaly také v koupelně ve druhém patře, která je díky tomu příjemně prosvětlená, a chce-li člověk během dne projít na toaletu, není potřeba svítit.
Nové řešení bytu umožnilo praktičtější využití prostoru pro umístění knih, květin i suvenýrů, které majitele obklopují. „Musím říct, že kdybych věděla, že budu zakrátko po rekonstrukci čekat rodinu, měla bych asi jiné požadavky. Časem bude určitě potřeba ještě více úložného prostoru, už teď se pracovna změnila v dětský pokoj. V tuto chvíli nám ale byt stačí a jsme tu velmi spokojení,“ uzavírá paní domu.
Líbí se vám propojení dvou bytů? A co říkáte na soukromá zákoutí?