Mezi dětmi řádí záhadná žloutenka. Lékaři nevědí, proč vzniká

Na začátek je třeba se uklidnit, u dětí se záněty jater neboli hepatitidy (lidově nazývané žloutenky) obecně vyskytují málo. A pokud ano, většinou se vyléčí bez následků. Známe infekční žloutenky typu A, B, C, E, ty jsou způsobeny viry. Proti té nejnebezpečnější typu B, která se může změnit v chronickou, jsou navíc všechny děti od roku 2001 již chráněny povinným očkováním. To je součástí takzvané hexavakcíny.

Žloutenka typu A, které se také říká nemoc špinavých rukou, se vyskytuje spíše v zemích s nižším hygienickým standardem, v ČR bylo v posledních letech bylo hlášeno průměrně 600 případů ročně.

Žloutenka typu C se přenáší krví od nakaženého, při porodu z nakažené matky na dítě, spíše výjimečně i pohlavním stykem. V současnosti hrozí největší riziko nákazy při sdílení jehel uživateli drog.

Léčba závisí na typu onemocnění a spočívá v podávání léků na ochranu jater, dietě, důležitý je klid na lůžku a izolace nemocného.

Riziko zánětu jater zvyšuje také konzumace alkoholu. Kromě virů způsobujících varianty A až E mohou hepatitidu způsobit i jiné viry, a to herpes simplex (opar), cytomegalovirus, virus Epstein-Barrové a adenoviry.

V posledních měsících se v Evropě u dětí objevují těžší případy zánětů jater, kde příčina není jednoznačná. Za jednu z možných příčin jsou považovány právě posledně zmiňované adenoviry.

Adenoviry jsou velmi běžné viry, způsobují onemocnění, jako jsou záněty horních cest dýchacích (čili rýmu), kašel, ale třeba také záněty spojivek, průjmy či zvracení.

Tyto viry poslední roky kvůli lockdownům v populaci mezi dětmi nekolovaly tak jako v době před covidem. Populace tedy do jisté míry ztratila imunitu a teď může být složitější se s nákazou vyrovnávat. Diskutuje se i předchozí prodělání onemocnění covid-19. Na druhou stranu ne u všech dětí byl adenovirus detekován. Všem tedy zůstává jen v oblasti teorie.

Bez ohledu na to, jaký virus potíže způsobuje, platí, že zánět jater v počátku nepoznáte. Zežloutnutí, kvůli kterému nemoc dostala jméno žloutenka, se totiž objevuje až v pokročilejší fázi onemocnění.

Nejčastějším příznakem na jsou začátku problémy podobné běžné viróze. „Je to zejména nevolnost, zvracení, nebo horečka, následují ale projevy zánětu jater jakými je žloutenka, světlá stolice, změna zbarvení moči,“ vysvětluje dětská lékařka MUDr. Hana Cabrnochová, místopředsedkyně Sdružení praktických dětských lékařů pro děti a dorost. Lékařka se právě vrátila z infektologického kongresu v Athénách, kde se toto téma hodně řešilo. Odborníci podle ní ale stále mají příliš málo informací na to, aby mohli spekulovat o příčině výskytu a dělat jakékoli závěry.

Už teď by ale každý lékař měl vědět, jak v případě podezření na zánět jater postupovat. Lékař by měl zajistit nejen krevní vyšetření, ale i výtěr z nosohltanu, odběr moči i stolice pro další specializovaná vyšetření. Z takových informací pak lze nejlépe zjistit, jakou příčinu zánět jater má a vysledovat případná rizika. Onemocnění totiž může mít i závažnější průběh.

Podle posledních údajů Světové zdravotnické organizace WHO, která shromažďuje informace o těchto případech, se k 11. květnu jedná o zhruba 205 případů onemocnění z 13 zemí u dětí do 16 let. Pro onemocnění je nejvíce typická skupina dětí do 5 let. Onemocnění se projevovalo právě bolesti břicha, průjmem a zvracením, následoval rozvoj projevů žloutenky. Následky nemoci bylo třeba v 10 procentech případů řešit transplantací jater, hlášeno je v současnosti pět úmrtí. Ostatní děti se vyléčily.

Jak vysvětluje doktorka Cabrnochová, vzhledem k neznámému původu nemoci není možné udělat žádná protiepidemická́ opatření. „S ohledem na způsob přenosu u malých dětí doporučujeme dodržovat běžné hygienické́ postupy zahrnující pečlivou hygienu rukou a čištění a dezinfekci povrchů ve zdravotnických zařízeních a tam, kde se vyskytují menší děti,“ doporučuje pediatrička.

Jinak platí stejná prevence, jako u všech virových nákaz, bez ohledu na to, zda způsobují rýmu nebo průjem. Umyjte si ruce nejen po použití toalety, ale vždy když přijdete z venku, učte to své děti, aby to dělaly i ve škole. Stejně tak je rizikové pití z lahve či hrnku od jiného člověka, člověk by se měl také odnaučit sahat si na obličej, kam se mohou přes sliznice očí, úst a nosu přenést viry z vašich rukou. To je pochopitelně u dětí těžké ohlídat.

Jak se ubránit žloutence? Proti kterým typům lze očkovat a kdy?