Menopauza a endometrióza: proč ani v přechodu u někoho neodezní, jaká jsou nebezpečí a řešení

Chronická zánětlivá choroba, která nepostihuje jen pánev, ale i další orgány a působí ženám mnoho bolesti, strastí a smutku: to je endometrióza. Částečky děložní sliznice se při ní usazují mimo dělohu, například ve vejcovodech, vaječnících, v močovém měchýři nebo ve střevech, ale třeba i v mozku. „Nejčastěji se ložiska objevují na pobřišnici, která pokrývá nejenom celou dutinu břišní, ale i některé břišní orgány,“ upřesňuje Pavel Turčan, gynekolog a sexuolog z centra Mediol v Olomouci.

Tyto kousky „zatoulané“ tkáně reagují na pravidelné hormonální změny stejně jako sliznice v děloze a během menstruace krvácejí. Krev ale nemá kam odtéci, takže zůstává na místě, což má za následek velké bolesti, vznik jizev, srůstů, cyst, zánětů a narušení imunity – to všechno může vést až k neplodnosti. Velký problém je v tom, že lékaři stále přesně nevědí, proč nemoc vzniká, u každé ženy se endometrióza navíc projevuje jinak a to značně ztěžuje diagnostiku.

Protože jsou potíže vázány na menstruační cyklus, postihuje endometrióza především ženy v plodném věku, podle statistik asi každou desátou. Jelikož v menopauze přestává žena vlivem ubývání pohlavních hormonů menstruovat, děložní tkáň rostoucí mimo sliznici přestává krvácet, zmenšuje se, někdy zanikne a většinou dojde k významnému zlepšení či vymizení příznaků endometriózy. Ve 2–5 % případů však obtíže neustávají nebo se vracejí, a výjimečně mohou být dokonce horší než dříve.

Čím je to způsobeno? Většinou za to může hormonální substituční terapie užívající se pro tlumení příznaků menopauzy – v takových případech je nutné ji vysadit a obtíže řešit alternativně. Velice vzácně se ale ložiska mohou objevit i u žen, které endometriózou nikdy netrpěly (nebo o ní nevěděly). Za rizikový faktor někteří odborníci považují estrogen, který u žen po menopauze vzniká v tukové tkáni. (Přesto je břišní tuk po menopauze prospěšný!)

Podle některých teorií mohou endometriózu oživit i fytoestrogeny vyskytující se v některých doplňcích stravy určených k mírnění symptomů menopauzy, ale zatím na to neexistují studie.

Endometriózu léčit nelze a dají se jen tlumit příznaky. Její řešení v menopauze je obtížnější než předtím, protože běžné způsoby pomoci, které se používají u žen v reprodukčním věku (např. zastavení ovulace či umělý přechod), už nepřicházejí v úvahu – došlo k nim přirozeně.

Ložiska a srůsty se odstraňují operativně, zejména když žena plánuje děti. V menopauze bývá toto řešení nutné, protože ložiska mají tendenci se obnovovat a navíc existuje riziko, že v nich začne probíhat nádorové bujení. Aby se onemocnění nevracelo, bývá někdy vhodné odstranit i celou dělohu, protože žádná léková terapie nedokáže doopravdy zabránit recidivám.

Příznaky pomáhá zvládat také fyzioterapie, akupunktura, případně psychoterapie, protože nemoc ženy zasahuje i psychicky. Vedle toho může pomoci i pravidelný pohyb, ten má ovšem při endometrióze svá pravidla.

„Pravidelně se hýbat v menopauze znamená zvolit aerobní typy sportu, které nezatěžují klouby – jako je cyklistika, chůze typu nordic walking nebo plavání. Naopak aerobik, silové sporty a intenzivní sporty, jako tenis či squash, mohou zvýšit vyčerpání a prohloubit důsledky chronického zánětu a změn prokrvení v oblasti pánve,“ radí Kateřina Cajthamlová, internistka a systemická terapeutka.

Co se v těle ženy děje během menopauzy a co se s tím dá dělat?