Článek
Receptory chuti jsou takzvané chuťové pohárky na výčnělcích jazyka. Dospělý člověk jich má pět až deset tisíc. Existují však jedinci (15 až 20 procent populace), kteří jich mají dvojnásobné množství. Z jazyka jsou chemické impulzy vedeny lícním a jazykohltanovým nervem do mozku, kde jsou společně zpracovávány v centru pro čich a chuť.
Dá se říct, že tyto dva smysly fungují jako spojité nádoby. Proto nejčastěji pociťujete snížení chuti při rýmě, zánětu nosohltanu či vedlejších dutin nosních, kdy je omezen právě čich. Snížení chuti z důvodu respiračních onemocnění bývá okamžité a většinou rychle odezní.
Mohou být poruchy chuti závažné?
Velmi náhle přicházejí změny chutí také při mozkové mrtvici, úrazu hlavy nebo při vážných poruchách nervů (neuropatie). Jde o pole působnosti neurologa, který obvykle na tyto chuťové komplikace sám upozorní.
Jsou ale případy, kdy se chuť k jídlu snižuje postupně a dojde až do fáze nechutenství a úbytku na váze. Tyto stavy bývají chybně připisovány stresu a často se nad nimi mávne rukou, ale pozor! Může se jednat o hypogeusii (tak je označováno snížení vnímání chuti), které může vést až ke ztrátě chuťového vjemu, takzvané ageusii.
Pokud tedy dlouhodobě pociťujete, že vaše chutě ochabují či mizí, obraťte se na praktického lékaře, který vás primárně odešle za neurologem. Pokud je postižení doprovázeno dalšími změnami v dutině ústní, může jít o imunologický problém. Výrazné chuťové odchylky pak mohou souviset i s endokrinním onemocněním.
Výrobci potravin dovedou vaše chuťové pohárky ošálit nespočtem aditiv a vylepšovačů chutíFoto: Olena_Yakobchuk, shutterstock.com
Když si tělo řekne…
„Každá chuť vás má informovat o konkrétních deficitech, orgánových oslabeních či přebytcích v organismu. Typická je chuť na sladké v období celkového vyčerpání a stresu, kyselé a hořké vyhledáváte při oslabených játrech a žlučníku a potřebě detoxikace,“ popisuje Mgr. Eva Placáková, nutriční terapeutka kliniky Pečuj o sebe.
MUDr. Dana Maňasková, poradkyně Metabolic Balance, doplňuje: „Výraznější změny chuti se zostřeným vnímáním pachů se objevují typicky v těhotenství, kdy je důležité, aby matka doplňovala živiny a zároveň se dokázala vyhýbat plísním a jiným toxinům v potravě.“
Nejčastěji však snížení chuťové citlivosti souvisí s deficitem zinku. V praxi to poznáte především podle větší tendence solit, protože se člověku jídlo zdá málo výrazné. Zkreslené vnímání chuti je právě z tohoto důvodu rizikovým faktorem pro srdeční choroby, vysoký krevní tlak nebo cukrovku.
Při těchto onemocněních je třeba dodržovat dietu, a jakmile pacient více solí nebo sladí, může dojít ke zhoršení zdravotního stavu. Změny chutí pak doprovází i Parkinsonovu nebo Alzheimerovu chorobu.
Sladkosti dovedou útočit nejen na vaši chuť, ale také na čich, zrak a mnohdy si chcete i sáhnout...Foto: Christian_Jung, shutterstock.com
Zhoršení ve stáří
„Stárnutím a jistou degenerací organismu ztrácíte něco ze schopnosti vnímat chuť i čich, podobně jako zrak, ale individuální rozdíly jsou ohromné,“ podotýká Dana Maňasková. A právě zde je na místě otázka: Proč jste v dětství nenáviděli koprovku, zatímco v dospělosti se po ní můžete utlouct?
Předně je třeba uvést, že v dětském věku jsou chuťové pohárky ještě „neopotřebované“, a reagují tak na jakékoli podněty velmi citlivě. Stejně jako všechny buňky v těle, i ty chuťové každých zhruba 20 dní odumřou a okamžitě je nahradí další. Po 40. roce věku se však postupně zmenšuje počet nových, a především se mění jejich vzájemná kombinace, chcete-li rozmanitost. Základní chutě: sladká, slaná, hořká, kyselá a umami už nejsou ve výsledku tak intenzivně vnímány, proto některá jídla v dospělosti přijímáte jinak, než když jste byli malí.
Pozorujete změny chutí i u sebe?
