Méně plevele na záhonech? Jde to i bez chemie

Zaplevelená zahrada není moc velká pastva pro oko. Je docela jedno, jestli vás na záhonech i mimo ně rozčiluje bršlice, pcháč, pýr, bodláky nebo všudypřítomná pampeliška. Plevel není na zahradě žádoucí z mnoha důvodů – estetika je jen jedním z nich.

Neúnavně se množící plevel může pořádně zamávat s vaší úrodou. Některé druhy zeleniny, které vyséváte, třeba petržel nebo mrkev, mají delší dobu klíčení. Než se rostlinky vyklubou na svět, dávno je může zastínit plevel – a váš jarní výsev tak přijde na zmar.

Navíc je poslední léta dost sucho a plevel hodně pije. V průměru spotřebuje dvakrát více vody než zelenina či květiny. To proto, že jeho kořeny jsou většinou hlubší nebo bohatě rozvětvené. Z půdy pochopitelně odebírá i živiny. Zároveň do zeminy uvolňuje mnohem víc oxidu uhličitého než pěstované plodiny, a tím ji znehodnocuje.

Plevel často bývá nositelem chorob, přenáší například různé houby, viry nebo hnilobu. Jakmile se jednou tyto nemoci uchytí na zahradě, je těžké se jich bez chemie zbavit. Plevel s většími listy zase může stínit ostatním rostlinám a okrádat je o slunce.

Je třeba dodat, že ne každý plevel je nutně strašákem. Třeba kopřivy mohou být užitečné, a to nejen na jarní čaje či do nádivky. Vyrobit si z nich můžete přírodní hnojivo nebo je ukládat do kompostu, jenž obohatí o živiny.

Zcela bez pletí to na záhonech nepůjde. Pokud si ale osvojíte několik pravidel, bude práce lehčí a efektivnější. V den, kdy vyjdete s motyčkou na zahradu, by měla být půda vlhká, ale nikoli příliš mokrá. Pak se lepí na motyku, ze suché se práší a jde těžko ukopnout. Pokud nechcete čekat na vhodný déšť, večer před plecím dnem záhony zalijte.

Protože z pletí bolí kolena i záda, klidně se usaďte na malou stoličku nebo si klekněte na starou složenou deku. Také se prodávají různé klekací podložky. Půdu napřed načechrejte, pak vytahujte nejdříve velký plevel a potom menší plevel, nejlépe i s kořínky.

Důležitý je i čas, kdy plejete. Pokud se rozhodnete plít častěji v kratších intervalech, plevel nebude mít takovou šanci se rozrůst a ve výsledku na záhonech strávíte kratší dobu. Jiní zahradníci zase radí, že vyplít záhony stačí jen dvakrát za sezonu. Poprvé čtyři týdny po výsevu či výsadbě a podruhé za další čtyři týdny.

Tohle je 5 osvědčených rad, jak zatočit s plevelem domácími prostředky, které nám poradili z praxe sami zahradníci amatéři.

Plevel na kompost odkládat můžete, rozloží se tady a konečně bude na zahradě užitečný. Má to ale svá pravidla. Nechte jej napřed proschnout, aby už neměl šanci zakořenit. Pozor si dávejte také na odkvetlé rostliny se semeny, které by mohl vítr z kompostu rozfoukat a zanést je do různých koutů zahrady.

Plevel se zralými semeny proto raději spalte. Pokosený nebo vytrhaný, jehož části by mohly zakořenit, nepoužívejte ani pro zelené mulčování.

Zkuste prostor pro plevel zmenšit natolik, aby neměl šanci růst. Osaďte záhony užitečnými rostlinami. Tomu my říkáme mazané zahradničení: mezi zeleninu klidně vysejte třeba měsíček lékařský – stačí semínka rozhodit, snadno se chytí. Místo měsíčku můžete do záhonů vysadit také špenát.

Plevelu často podléhají neosázené okraje záhonů, které je záhodno využít. Získáte tak více plodin a uberete nechtěným rostlinám místo. Na kraje záhonků můžete zapíchnout třeba cibuli nebo je olemovat bylinkami – hodí se mateřídouška nebo čistec.

Zároveň si dejte pozor na přehnojení půdy dusíkem, který podporuje růst plevelu, například kopřivy nebo svízele. Pokud máte hodně dusíkatou půdu, zkuste vápnění. Na podzim můžete na upravené záhony rozhodit listí ořešáku a překrýt ho slabou vrstvou půdy, déšť z listů vyplaví třísloviny, které plevelu znepříjemní život.

Jaké triky proti plevelu používáte na zahradě vy? A jestli na něm chcete najít i něco dobrého, tenhle plevel může být i užitečný pro vaše zdraví.