Článek
Příznaky špatné činnosti štítné žlázy mohou být nenápadné a mohou vypadat jako následky stresu nebo jarní únavy. Pokud ale trvají déle, neměli byste je přehlížet, protože pak hrozí i závažné zdravotní komplikace – u žen pak ve výsledku také potíže menstruačním cyklem a s otěhotněním.
Snížená hladina hormonů zvyšuje riziko cukrovky, zvyšuje hladinu cholesterolu, zpomaluje srdeční frekvenci, může vyvolat arytmie a v závažném případě až zástavu. Zvýšená činnost naopak tep zrychluje.
Proč štítná žláza onemocní?
„Důvodem nedostatečné činnosti štítné žlázy může být autoimunitní onemocnění, které donutí váš imunitní systém, aby napadl štítnou žlázu. Příčina může být i vrozená nebo jde o důsledek přítomnosti nádoru či o ozáření štítné žlázy," uvádí Doc. MUDr. Petr Vlček, CSc., přednosta Kliniky nukleární medicíny a endokrinologie UK 2. LF a FN Motol.
Příčinou zvýšené činnosti štítné žlázy bývá zánět zapříčiněný autoimunitním onemocněním nebo virovou infekcí. Spouštěčem pak může být oslabení po nepříjemné chřipce či viróze, stres nebo přetížení organismu.
„Přetížení způsobuje ale nejen přepracování. Tělo může hodně oslabit například i den strávený na pláži, kdy tělo vystavíte pro něj extrémním teplotám a dávce UV záření. Spouštěčem může někdy být i vyšší dávka jódu, kterou dostanete třeba v kontrastní látce podávané před některými typy vyšetření," vysvětluje docent Petr Vlček.
Příčinou může být i nedostatek, nebo naopak přebytek jódu ve stravě.
Kdy jít k lékaři?
- Pokud jste často nervózní, často se vám mění nálady, třesou se vám ruce, srdce běží jako o závod a hubnete, aniž byste drželi dietu, nelíbí se vám v teplém prostředí – vaše štítná žláza možná pracuje nadměrně.
- Jestliže si i v teplý den musíte vzít svetr a zebou vás ruce nebo nohy, jste unavení, dělají se vám otoky kolem očí, tloustnete, aniž by to mělo důvod ve změně jídelníčku – vaše štítná žláza možná pracuje málo.
- Bolí vás vepředu na krku, cítíte bolest při polykání a otáčení hlavy – můžete mít zánět štítné žlázy.
Vyšetření štítné žlázy
Jak probíhá vyšetření štítné žlázy? Prvním krokem je laboratorní vyšetření krve. „Dalším je ultrasonografie, tedy zobrazovací metoda, díky které se zjistí velikost, uložení a struktura tkáně štítné žlázy. V případě ložiskových změn tkání přichází na řadu biopsie. Lze využít i rentgenové metody – scintigrafii, počítačovou tomografii, magnetickou rezonanci,“ uvádí MUDr. Karolína Drbalová ze Státního zdravotního ústavu.
Problémy odhalí i teploměr
Podezření, že vaše štítná žláza nepracuje správně, můžete doplnit i takzvaným Barnesovým testem bazální teploty. Dejte si teploměr na dosah od postele a změřte se v podpaží ihned poté, co se probudíte – nevstávejte před tím. Naměřenou hodnotu si zapište a zopakujte tři dny po sobě. Výsledky měření sečtěte a vydělte třemi.
Výsledná průměrná teplota by měla být v rozmezí 36,6–36,8 °C. Nižší může signalizovat nedostatečnou, vyšší zas nadměrnou činnost štítné žlázy. Teplotu lze měřit kdykoli, ženám se doporučuje druhý až třetí den od začátku menstruace.
Měli jste někdy potíže se štítnou žlázou – a jaké jste pociťovali příznaky? Napište nám!