Máte v krvi vyšší homocystein? Může souviset s demencí!

Na homocystein se přeměňuje část aminokyseliny metionin, která se podílí na tvorbě bílkovin a je obsažená například v mase, obilovinách, jogurtech či vejcích. Za normálních okolností si tělo s homocysteinem docela dobře poradí: kyselina listová spolu s vitaminy B6 a B12 ho přeměňují na neškodný, ba dokonce prospěšný antioxidant cystein.

Máte-li však těchto vitaminů málo, hladina homocysteinu se zvýší – a výzkumy napovídají, že by to pak mohl být problém pro srdce a cévy.

Jak závažné riziko zvýšená hladina homocysteinu představuje, se odborníci zatím neshodli. Některé studie tvrdí, že jde o vážnou hrozbu pro kardiovaskulární zdraví, jiné se domnívají, že mnohem větší negativní vliv má cholesterol. Existuje i stanovisko, že vysoký homocystein sám o sobě není příčinou konkrétních nemocí (např. aterosklerózy), ale může přispívat k jejich zhoršování.

Profesor Jaroslav Racek, vedoucí Ústavu klinické biochemie a hematologie LF UK a FN v Plzni, je v hodnocení vlivu této aminokyseliny opatrný: „Zdá se, že homocystein představuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, avšak zdaleka ne zásadní – mezi hlavní rizika patří věk, kouření, hypertenze, poruchy metabolismu tuků nebo cukrovka.“

Zvýšená hladina homocysteinu se zjistila také u žen, které potratily nebo měl jejich plod vývojovou vadu. Nelze však zcela jasně prohlásit, že jde o vztah příčina–následek. RNDr. Jitka Hořejšová z kliniky R.M.A. Centrum je přesvědčená o dalších souvislostech homocysteinu a zdravotních problémů: „Souvisí s demencemi, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. U sportovců je příčinou bolestí a snižování výkonnosti, což se projevuje v rychlosti, síle i vytrvalosti. Takzvaná ztráta formy a přetrénování jsou způsobené zvýšenou hladinou homocysteinu. Následkem jsou poranění, která bývají i důvodem k předčasnému ukončení sportovní kariéry.“

Je jasné, že co odborník, to názor. Ale ať už homocystein škodí více, nebo méně, vždy je lepší mít ho v krvi méně než více. Základním opatřením, které je potřeba v souvislosti s normalizací hladiny homocysteinu udělat, je dbát na dostatek vitaminů B6, B12 a kyseliny listové (vitamin B9). Zdravému člověku by k zajištění potřebného množství měl stačit pestrý jídelníček. Vegani musejí suplementy doplňovat B12, protože se v rostlinné stravě nevyskytuje.

„Kyselinu listovou najdete v zelenině, bylinkách a zelených natích. Zaměřit byste se měli na tmavězelené druhy zeleniny, jako je špenát, kapusta, brokolice, pažitka, petrželka a další. Dále je obsažena v játrech, luštěninách, semenech a oříškách,“ jmenuje nutriční poradkyně Olga Filipová. Zdrojem B6 jsou mimo jiné kvasnice, vejce, ovesné vločky či ryby, dále ovoce (banán), zelenina (květák) či arašídy. A B12 se nachází ve vejcích, mléku, játrech a mase.

Zajímá vás skutečná hodnota? Na preventivní prohlídce ji nezjistíte – hladina homocysteinu se běžně netestuje. Nemusí být ale od věci, zejména pokud se ve vaší rodině vyskytují kardiovaskulární onemocnění nebo trpíte některými příznaky spojenými s nedostatkem zmíněných vitaminů (slabost, závratě, brnění končetin, výkyvy nálad, únava apod.), zjistit informaci sami. O krevní test lze požádat, cena se pohybuje asi mezi 400 až 1000 korunami. Je ovšem otázka, zda se to vyplatí.

Existuje poměrně vzácná a závažná dědičná metabolická porucha homocystinurie. Tělo si s homocysteinem nedokáže poradit, ovšem příznaky (osteoporóza, těžká krátkozrakost nebo problémy s učením) se objevují většinou již v dětství. Řeší se podáváním vysokých dávek vitaminů a omezením zdrojů metioninu.

Jak je patrné, homocystein není radno zcela podceňovat. Jestli ovšem dodržujete zdravý životní styl, není důvod k přehnaným obavám. Horší vliv na zdraví než homocystein má pravděpodobně nezdravá strava, kouření či nadbytek alkoholu. Až vymýtíte tyto nešvary, můžete se zabývat třeba homocysteinem.

Zjišťovali vám někdy hladinu homocysteinu?