Článek
Textil se dá vyrábět z přírodních i syntetických materiálů. Ani jedno ani druhé nemusí být primárně škodlivé. V procesu výroby se ale používá celá řada dalších chemických látek, například s cílem textilii obarvit či na ni přidat potisk.
„Zejména právě barviva a různé úpravy textilií, například ty, co snižují hořlavost, mohou být zdrojem nebezpečných látek, jako je formaldehyd, těžké kovy, aromatické aminy, RMC látky a podobně,“ uvádí odborník na inovativní textilie pro zdraví Pavel Škarupa, zakladatel značky Treatwear.
Tato skutečnost představuje problém zejména u spodního prádla. Jedná se totiž o textilní kousky, které jsou nošeny přímo na pokožce, navíc se dotýkají citlivějších částí těla. Pokud se barvivo nebo jiná negativně působící chemikálie z vlákna uvolní, snadno se dostane do lidského těla.
Azobarviva jsou stále problém
„Přibližně 10 procent z 2400 látek, které se používají v textilním průmyslu, představuje potenciální riziko z hlediska lidského zdraví. Jsou to například některá azobarviva, která mohou být potenciálními karcinogeny a přispívat k alergické reakci,“ říká RNDr. Petr Kotal DrSc., inovátor v oblasti technologií s dopadem na lidské zdraví.
Problémem jsou zejména azobarviva, ale i speciální závěrečné úpravy textiliíFoto: Dean Drobot, Shutterstock.com
Nejen textile, ale například i potraviny nebo léky bývají barveny azobarvivy. Téměř polovina z přibližně čtyř tisíc barvicích látek, které zahrnuje index barev, jsou právě azobarviva.
Některá z azobarviv mají silný alergizující potenciál a mohou také způsobovat genové mutace. Pokud nosíte barevné prádlo, ze kterého se barva uvolňuje, může to vést k nepříjemným kožním problémům, jako jsou vyrážky, záněty kůže a k dalším alergickým reakcím.
Pro zajímavost – nejčastěji způsobují alergickou reakci textilie obarvené černými, oranžovými nebo červenými barvami. Postižené bývají spíše ženy, které nosí častěji přiléhavé oblečení.
Kromě azobarviv představují riziko také látky zvané ftaláty, ty zahrnuje prádlo zdobené různými PVC potisky. Dále pak již zmiňovaný formaldehyd, který je užívaný při závěrečných úpravách.
Jak spodní prádlo vybírat?
Všechno prádlo, které se objevuje na evropském trhu, by podle nařízení mělo být zdravotně nezávadné. Avšak pouze „mělo by“. Žádné plošné kontroly veškerého zboží se samozřejmě nedělají.
Barevné prádlo z tržnic a levných konfekcí patří mezi nejrizikovějšíFoto: Iakov Filimonov, Shutterstock.com
„Oblečení jakéhokoli původu bohužel nepodléhá v ČR povinnému posouzení či certifikaci. Garanci za kvalitu a nezávadnost tak plně přebírá výrobce nebo dovozce. Vše je tak odkázáno na důvěru spotřebitele ve výrobce nebo prodejce, a zákazník tak nemá automaticky jistotu, že je oblečení, které kupuje, nezávadné,“ varuje Pavel Škarupa.
Jediné, co vám tedy zbývá, je řídit se selským rozumem. Nejrizikovější je prádlo z tržnic či různých pochybných obchůdků s levným zbožím. Úplně nezávadné ale nemusí být ani prádlo z levné konfekce.
Proto je u levnějších výrobků, za kterými nestojí renomovaný výrobce, lepší vybírat světlé prádlo s minimem barviv a bez potisků.
Pokud víte, že máte citlivější kůži či sklony k alergickým reakcím, a chcete mít tedy jistotu, vybírejte prádlo od značek, které mají certfikaci Oekotex Standard 100.
„Od svého vzniku v roce 1992 si tato certifikace získala celosvětové renomé a její získání se stává u renomovaných výrobců látek a oblečení čím dál větší samozřejmostí. Pokud má výrobek certifikaci této laboratoře, je to pro spotřebitele záruka nezávadnosti,“ vysvětluje Pavel Škarupa.
Jakou barvu máte na spodním prádle nejraději?
