Máte kotel na biomasu? Vypěstujte si vlastní palivo

Abyste měli vlastní zdroj dřevního paliva, nemusíte nutně vlastnit kus lesa. V posledních desetiletích se v Evropě rozmáhá nový systém hospodaření, který je známý pod pojmem výmladkové plantáže rychle rostoucích dřevin, setkat se můžete i s označením energetické plantáže.

Pro ně je charakteristický nejen výběr dřevin, ale i způsob výsadby a sklizně. Při správném založení a vedení plantáž poskytuje zajímavé výnosy palivového dřeva, potažmo biomasy. Tento způsob obdělávání půdy se tak může vyplatit i malopěstitelům, kteří rychle rostoucí dřeviny vypěstují pro vlastní spotřebu.

Jako biomasa se označuje organická hmota, která se vytvořila pomocí fotosyntézy, její původ však může být i živočišný. Tradičně si ale většina lidí pod tímto pojmem představí dřevo, pelety, dřevěné brikety či štěpky. Paliva rostlinného původu byla zdrojem tepla tisíce let, teprve v posledních dvou set letech byla ve vyspělých letech upřednostněna paliva fosilní.

Biomase nahrává ekologické hledisko, jelikož je považována za čistý zdroj energie. Druhé hledisko – možná a rychlá obnovitelnost zdrojů – pak dalo vzniknout právě energetickým plantážím, tedy pěstování rychle rostoucích dřevin jako suroviny na vytápění. Jejich výhodou je poměrně velká produkce, snadné sklízení, které se opakuje nejčastěji v intervalech dvou až šesti let. Dřevo se dá navíc přímo na plantáži naštěpkovat.

Pokud by vás zajímalo pěstování pro vlastní spotřebu, je důležité zohlednit hned několik věcí. Pomocnou ruku vám nabídne Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, kde dřeviny pěstují na pokusných výmladkových plantážích již několik desítek let. Ústav se zabývá poradenstvím i osvětovou činností. Určitě se však nevyhnete důkladnému samostudiu ohledně pěstování a také platné legislativy.

Tím nejdůležitějším vstupním faktorem je samozřejmě vhodný pozemek. V roce 2015 vešla v platnost určitá legislativní omezení, kdy podle Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu není možné jako plantáže dřevin využívat zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany. Dle kvality je celkem pět tříd ochrany.

Navíc musíte výsadbu nebo počátek nového pěstebního cyklu, stejně jako jeho ukončení oznámit příslušnému orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Půdu můžete jako výmladkovou plantáž využívat maximálně 30 let a následně ji musíte zbavit pařezů.

Jakmile jste schopni splnit zákonné podmínky, můžete přistoupit k výběru rostlinných druhů. Jelikož budou k dispozici spíše pozemky méně úrodné, je zcela zásadní dřeviny sladit s konkrétními půdními a klimatickými podmínkami.

V našich končinách se téměř výhradně využívají vybrané klony případně odrůdy vrb a topolů. Ty často preferují vlhčí stanoviště, některé dokonce snesou dočasné zaplavení. Daří se jim tak na říčních náplavách, ale i na místech bez vegetace jako třeba na náspech, navážkách či lesních pasekách, které jsou dobře zásobené vodou.

Jan Weger, vedoucí oddělení fytoenergetiky Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, samopěstitelům radí: „Začněte v malém množství a vyzkoušejte, jak funguje například konkrétní rozestup řádků. Určitě se také vyplatí založit si vlastní matečnici, díky které získáte každoročně dostatečné množství řízků.“

Než se začnete radovat, že „bezcenný“ pozemek proměníte na plantáž, důkladně zvažte, zda ho bez problémů dokážete obhospodařit.