Manžel mě nutí k nevěře. Vzrušuje ho to!

„Před rokem mi manžel naznačil, že by se mu líbilo, kdybychom měli rodinného přítele, a on si tak mohl užít šmírování,“ svěřuje se pětatřicetiletá Helena. „I přes moje protesty a odpor vyvěsil na internet inzerát, že hledáme muže, který by se mnou souložil za manželova dozoru. Pár adeptů se ozvalo, ale všichni to vzdali kvůli manželovým přísným požadavkům – jako že se mnou nemohou zůstat o samotě ani minutu a tak,“ pokračuje Helena ve vyprávění. „Já byla ráda. Doufala jsem, že se nenajde nikdo, kdo by na to přistoupil, a svitla ve mně naděje, že se vyhnu pohlavnímu styku s cizím člověkem. Jenže pak se objevil jeden takový, kterému se můj muž snad i líbil a naopak. Manžel mě přemluvil k sexu s ním a celou dobu seděl u postele a díval se na to.“

Helena se dle svých slov cítila jako děvka. „Udělala jsem to. Proč? Abych doma měla klid,“ popisuje. Jenže… „Manžel už má zase řeči, že shání dalšího chlapa. Asi se tomu zase fakt nevyhnu. Co mám dělat?“ ptá se zoufale.

To, čeho je Helena přímou účastnicí, je sexuální praktikou blízkou převážně pánům. Muž nedosáhne uspokojení, jestliže jeho partnerku nevidí jiní muži nahou, popřípadě s ní nesouloží, což mu přináší vzrušení. Název kandaulismus údajně vznikl podle krále Kandaula, který tajně ukazoval svoji nahou manželku svému služebníkovi Gýgovi. Když na to manželka přišla, nařídila sluhovi, aby si vybral, zda zabije sebe nebo jejího muže…

Některé dámy si nejspíš postesknou, že není na škodu mít takových výhod i v dnešní době, nicméně i bez tak drastického zákroku lze situaci přinejmenším usměrnit do přijatelných mezí. A to i bez toho, aby musely navštívit třeba swingers party.

V každém případě není nutné podléhat panice a domnívat se, že muž-kandaulista vám snad tají jednu podstatnou věc, a to, že je homosexuál, když chce mermomocí okukovat jiného muže. Ve skutečnosti ho mužské tělo sexuálně nepřitahuje. Psychologie kandaulismu je zcela v něčem jiném. Submisivní (podřízený) partner se vzdává vlastního uspokojení ve prospěch druhého, čili je schopný přistoupit na fakt, že žena prožívá lepší sex s někým jiným. (Nemusí to tak být vždy. Někdy hraje roli i dominance partnera a jeho touha dát družce sexuální příkaz – jako v případě zkušenosti „naší“ Heleny.)

Kandaulista nevěru partnerky vítá, a dokonce i vyžaduje. Ať tak nebo tak, podle jistého doktora Suttona se jedná o nevratný krok, neboť jakmile žena po několika letech manželství, během něhož jí partner nepochválil ani vlas na hlavě, zjistí, že je stále pro druhé atraktivní – a to navíc i po dětech, dospěje k názoru, že se bez něj obejde, a má možnost užívat si po svém. Z psychologického hlediska tedy kandaulismus může bourat vztahy. To však nic nemění na tom, že existují i takové páry, kterým se tato praktika líbí z obou stran (přečtěte si o tom ve článku Život ve třech, aneb Milenka patří do rodiny?!).

„Souložím před manželem s jinými a dělá mi to dobře. V podstatě se mnou manžel chlubí. Kdybych za to nestála, tak to nedělá, a to mi právě lichotí,“ svěřuje se na jednom fóru uživatelka Ivanescence. „Kandaulismus je někdy spojen s autagonistofilií, tedy druhem exhibicionismu, kdy jedince vzrušuje například provozování sexu před kamerou nebo na jevišti. Obvykle bývá vítanou úchylkou striptérek a pornohereček,“ vysvětluje sexuolog Zlatko Pastor. Pokud tedy „svobodomyslná“ Ivanescence má se svým kandaulistickým partnerem dohodu, že ona dobrovolně a ráda „odpracuje“ manuální část třeba uprostřed davu lidí, a on její výkon ohodnotí svým odborným okem, je vše v pořádku. Proti gustu…

V případě nesouhlasu partnerky je to však něco jiného. Nucení do takové praktiky zavání spíš znásilněním. Helena by proto měla popřemýšlet, zda jí manžel stojí za ty nervy a ponižování. Pro otrlejší dámy s chutí po experimentu ale existují jisté varianty řešení. Podávání informací o podrobnostech sexuálního styku s jiným mužem (byť smyšlených) kandaulistu obvykle uspokojí. Stejně jako vystavování aktů na internetu. „Manžel vyvěsil pár mých nemravných fotek na net. Fotky vidělo přes 300 tisíc lidí, což ho nadchlo,“ popisuje Carmen. „ Abych nemusela spát s jinými, dost mu vyprávím o tom, jak si píšu se ctiteli, kteří se ukájí pod mou galerií. Leccos si vymýšlím i o osobních setkáních – a on nic nepozná. Mělo mě to napadnout už dávno. Všem takový postup doporučuji,“ vzkazuje.

A když ani to nezabere, nastane čas pro odborníky s diplomem. Přece jen partnerský i sexuální vztah páru není o tlaku ani násilí, nýbrž o domluvě, toleranci a dobrovolném počínání. Ale co vy víte… Třeba se vám zrovna zalíbí mít stabilní svazek známý pod názvem triolismus – vy, manžel a ten, který k vám chodí na čaj po páté…

Dokážete si to představit?