Manuál zalévání: Jaké jsou jeho obecné zásady?

Kromě zapomínání na pravidelnou zálivku bývá častým problémem některých lidí přílišná péče, respektive příliš časté zalévání. Každá rostlina má navíc jiné nároky, které je třeba znát a respektovat. Jsou však jisté zásady, jimiž je dobré se řídit. Jaké to jsou?

Při zalévání pokojovek a rostlin obecně se řiďte tím nejdůležitějším pravidlem – méně znamená více. Ve snaze zabránit rostlinám v usychání je spousta lidí přemokřuje. Příliš vlhká půda připravuje kořeny o kyslík a vede k jejich uhnívání, čímž následně trpí celá rostlina. Nejčastějším projevem přelití jsou nažloutlé svěšené listy.

Mnohem vhodnější než zalévat málo a často, je zalévat s delším časovým rozestupem a intenzivně, aby se voda dostala i ke spodním kořenům. Přebytečnou vodu nechte pokaždé odtéct do misky a vylijte ji.

Pokud si nejste jistí, zda přišel čas na zálivku, zkontrolujte substrát. Dejte si ale pozor – může mást. Zatímco na první pohled vypadá suše, pod povrchem může být stále vlhký. Proto si vypůjčte trik z kuchyně a otestujte ho špejlí. Vlhká zemina na ní po vytažení ulpí, pokud je suchá, je čas zalévat. U každé rostlinky si kromě jejich nároků na četnost zalévání zjistěte, jestli dává přednost zálivce do misky, nebo ke kořenům.

Množství zálivky, kterou rostlina potřebuje, ovlivňuje hned několik faktorů. Jedná se hlavně o její druh a umístění. Světlomilky na jižním parapetu nebo balkonu logicky potřebují mnohem více vody než ty na východní nebo severní straně (pěstování kytek podle světových stran).

Zásadní roli hraje i teplota v místnosti a roční období. Během zimy nechte rostliny odpočívat a zalévejte je přibližně jednou za dva týdny. Na jaře frekvenci zdvojnásobte, čili jednou týdně. V létě se pak řiďte podle vlhkosti substrátu a na podzim postupně přejděte zase na méně častý režim (jak zajistit zálivku, když budete dlouho pryč).

Myslete na to, že citrusy patří mezi subtropické rostliny a během zimy potřebují odpočinek, tedy nižší teploty a méně zálivky. Zimní spánek vyžadují i kaktusy a sukulenty. Ty nezalévejte skoro vůbec.

Vliv na potřebné množství zálivky má také velikost rostliny a nádoby, v níž je umístěná. Velké rostliny potřebují více vody, stejně jako rostliny s velkými listy. Ty většinou vyžadují substrát stále mírně vlhký, velké tenké listy totiž odpařují opravdu značné množství vláhy. Hojnou zálivku dopřejte i sazenicím zeleniny a letničkám.

Naopak rostliny s dužnatými, kožovitými a drobnými listy vypařují minimum vláhy, což ještě snižuje povoskování nebo jemné chloupky. Těmto rostlinám nechte substrát jednou za čas proschnout. Méně zalévejte také cibuloviny.

Rostliny, jejichž kořeny zabírají celý květník, potřebují častější a vydatnější zálivku.

Důležitý je i materiály květináče (jak se zbavit plísně v květináči). Hliněný dovoluje substrátu a tedy i kořenům lépe dýchat, odpařuje se z něj ale více vody. Rostliny v něm jen tak nepřelijete, na rozdíl od těch v plastových květináčích. Vliv má také samotný druh substrátu. Rašelina vysychá pomalu a po přeschnutí má problém vodu přijmout – tady platí tím spíš, že je lepší zalévat hodně, ale méně často. Substráty s podílem písku naopak vyschnou velmi rychle, zálivku ale i poté dobře vstřebají.

Zalévejte měkkou vodou o pokojové teplotě. Pokud vám z kohoutku teče tvrdší voda, používejte raději dešťovou, případně vodu převařte a nechte odstát. Odstraníte tím z vody chlor a vápenaté soli, které rostlinám škodí.

Podívejte se na 10 balkonovek, které jsou krásnější než muškáty.