Článek
Má být citlivý, ale ne zženštilý. Empatický a současně sebejistý. Musí se dělit se ženou o povinnosti, a přitom ji umět ochránit. Přesně tohle se chce po dnešním muži, a matky mají před sebou nelehký úkol – takové prima chlapy vychovat ze svých synků. Je to vůbec v lidských silách, zvlášť když jsou na to často samy?
Měření sil ke klukovství patří
„Někdy jsem z nich na prášky,“ stěžuje si naše čtenářka Veronika na své dva syny, sedmiletého a devítiletého. „Neustále se kopou do nohou, nadávají si do impotentů, stihnou se porvat i cestou výtahem do čtvrtého patra. Když si hrají s autodráhou, tak je to samé beng a prásk, jedna srážka za druhou. A mluvit potichu asi vůbec neumějí, jen řvou a bučí,“ ulevuje si vyčerpaná matka. Není si jistá, jak se k chování synů postavit. Mávnout nad ním rukou s tím, že agresivita ke klukům zkrátka patří, nebo se je pokusit trochu „zcivilizovat“?
„Není třeba si dělat starosti, agresivní hry neznamenají, že z chlapců vyrostou násilníci a kriminální živly,“ usmívá se rodinná poradkyně Ludmila Jandová. „Poměřují tak svoje síly, učí se ovládat energii a odhadovat intenzitu ran. Matka by měla jen stanovit jasná pravidla, která zaručí bezpečnost, třeba že se neútočí na hlavu.“
Pokud se váš syn někdy popere s ostatními chlapci, neznamená to, že z něho vyroste hrubián. Kluci si prostě potřebují vymezovat hraniceFoto: Thinkstock
Gentlemani nesmí vyhynout!
Současně by ale kluci měli od malička dostávat jasné signály, že se takhle mohou chovat jeden ke druhému, určitě ale ne ke slabším – především k děvčatům. V ideálním případě by měl budoucí muž okopírovat galantnost od svého otce, případně od jiného muže v rodině nebo v okolí.
Ale i maminka může syna k takovému chování pobízet. Pomohl kamarádce na výletě přes potok? Zastal se jí, když kluci ve školce chtěli hrát fotbal s její panenkou? To je důvod k pochvale. Je ale třeba začít opravdu odmalička. S prvními náznaky puberty začnou být holky „blbé“ a „trapné“ a s projevy galantnosti je na několik let utrum.
Ženské a mužské práce? Nic takového neexistuje!
Pravidelné domácí povinnosti, a to už odmalička – to je jedna z nejlepších věcí, které můžete pro svoje děti udělat (více o tom, jaké práce může dítě v kterém věku dělat a proč je to tak důležité, se dočtete tady). A platí to pro kluky stejně jako pro holky.
Není vůbec žádný důvod, proč by synáček nemohl věšet a skládat prádlo, mýt a utírat nádobí, škrábat brambory. A až trochu odroste, začněte ho zasvěcovat i do žehlení a vaření. Uděláte tím něco opravdu důležitého pro jeho budoucí život i partnerský vztah: za prvé bude považovat za úplně normální, že tyhle věci dělá, a za druhé bude vědět, jak na to.
Vztah mezi matkou a synem je extrémně důležitý!Foto: Thinkstock
Vyhněte se citovému vydírání
Všichni kluci ale nejsou jen raubíři, kteří trhají kalhoty a mluví sprostě, pokud jim to někdo nezatrhne. Jsou i ti citliví a introvertní. Právě oni jsou ohroženi něčím, co psychologové nazývají mateřský komplex.
„Nazývá se tak snaha udržet si vliv na syna a zabránit prostorovému, ale i citovému oddělení dospělého dítěte. Díky němu může být z mladého muže vychován maminčin miláček,“ uvádí psycholog Tomáš Novák. Taková manipulativní matka to samozřejmě „myslí dobře“. Ona přece nejlíp ví, co je pro jejího syna nejlepší a miluje ho nejvíc ze všech lidí na světě.
Tenhle přístup je zrádná past, které je třeba se vyhnout jediným způsobem: nikdy nedopusťte, aby byl váš syn jediným smyslem vašeho života. Pokud spolu žijete sami, nestavte syna do role zástupného partnera. Nechte ho dýchat a včas ho nechte jít, fyzicky i psychicky.
Také máte syna? A jak to s ním zvládáte?
