Článek
Ne, na dítě jsem ještě mladá. Ne, nejdřív chci v práci něco dokázat a až pak se věnovat potomkům. Ne, syna ani dceru ještě neplánujeme, prostě nejsou peníze… Důvodů, proč při žhavé letní noci nevyrobit uzlíček radostí i starostí, máme v rukávu schovaných nespočet. A začínat rodinný život po čtyřicítce? Může to být i hra vabank!
Genetika, to je věda
„Kolem pětatřicátého roku u žen začíná plodnost klesat a po čtyřicítce je spíše výjimečné, když otěhotní přirozenou cestou,“ konstatuje MUDr. Jan Šulc z centra asistované reprodukce Gest. I takové případy ovšem existují. Extrémem je například Britka Dawn Brooke, která ve svých 59 letech porodila zcela zdravého potomka a otěhotněla přirozenou cestou. Na případ „starší rodičky“ vzpomíná i MUDr. Michal Koucký z naší Těhotenské poradny: „Před lety jsme na klinice měli 54letou rodičku. Oplodněna byla sice uměle, ale porod proběhl naprosto v pořádku,“ popisuje a dodává: „Funkce vaječníků vyhasíná až okolo 50. roku života. Pokud jsou vaječníky v pořádku a fungují, menší šance na přirozené otěhotnění tu je.“
Doktor Koucký vzpomíná i na nedávný případ, kdy odrodil hned dvě matky z jedné rodiny: „Nejdříve jsem pomohl na svět dítěti své kamarádky a několik týdnů nato její maminky. Prostě si našla o 20 let mladšího přítele a bylo to.“
Psycholožka nedoporučuje výchovu prarodičiFoto: Thinkstock
Čtyřicítka – důvod ke strachu
Jsou obavy z početí u starších prvorodiček zbytečné? „Samozřejmě s přibývajícím věkem se zvyšuje riziko potratu, vajíčka mají méně kvalitní genetickou výbavu a také výskyt vysokého tlaku a odchylek je častější. S příchodem 40. věku je toto riziko rapidně intenzivnější. Ale věk s porodem prvního dítěte bych nutně nespojoval. Spíš jde o to, že starší prvorodičky jsou úzkostnější, neboť jejich porod bývá často vymodlený,“ popisuje MUDr. Koucký.
„Nad 45 let je šance na otěhotnění z vlastních vajíček extrémně nízká,“ potvrzuje MUDr. Šulc. V případě problémů s otěhotněním přichází na pomoc asistovaná reprodukce. „Biologická hranice při reprodukci pomocí darovaných vajíček je u žen určena především jejich zdravotním stavem, čistě teoreticky lze ale takto otěhotnět až do smrti. V České republice ovšem existuje etické doporučení Sekce asistované reprodukce ČGPS – a to je hranice 48 let,“ osvětluje problematiku doktor Šulc.
Nesmíme zapomínat ani na finanční aspekty asistované reprodukce – nárok na úhradu zákroku pojišťovnou zaniká 39. rokem, někdy 40. narozeninami (záleží na tom, jak si pojišťovna vykládá znění zákona).
Objevily se i zprávy, že např. v Itálii je možné přirozeně otěhotnět až do 60. roku života, a to díky hormonálním injekcím. Toto však MUDr. Šulc rázně vyvrací: „Žádné hormony nepomohou 60leté ženě k otěhotnění z vlastních vajíček. Jde o vajíčka darovaná.“
Profesor Diamant řeší podobný problémFoto: archiv TV Prima
Čím starší matka, tím pro dítě lépe?
Problematika rodičovství ve vyšším věku byl i tématem závěrečného dílu Zázraky života, který v pondělí večer odvysílala TV Prima. Právnička Milada Kroftová sice při autonehodě tragicky zemře, ovšem dítě, které nestačila donosit, přežije. Jeho oficiálním otcem je 62letý ředitel kliniky profesor Diamant. Má si svého potomka nechat a vychovávat s Vlastou, nebo maličkého ponechat adopci? Může člověk v pokročilém věku vůbec dítě dostatečně vychovat?
„Na úvod bych ráda zdůraznila, že je rozdíl mezi tím, jestli dítě vychovávají rodiče, než když ho vychovávají prarodiče,“ konstatuje psycholožka Mgr. Olga Kučerová. „Tam totiž nehraje roli věk, ale vztah. Pokud vychovávají dítě prarodiče, není to optimální, i když se někdy zdá, že z pohledu vztahů v rodině nebo zabezpečení sociálního prostředí je to lepší, než kdyby vyrůstalo s rodiči. Jenže z pohledu té vnitřní linie vztahů, kdy jsou rodiče z dohledu a dítě s nimi nemá pocitový kontakt, mu to vždycky uškodí.“
„V případě, kdy matka rodí v 45 letech, bych vycházela z důvodu, proč tomu tak je,“ pokračuje Mgr. Kučerová, „dnes je doba, kdy člověk po psychické stránce dozrává až ve 30 letech. Pokud si maminka pořídí první dítě až v pozdějším věku, může to být projev zodpovědnosti a vlastně to nemusí být ani handicap. Nejde tedy říci, jestli je to špatně nebo dobře – může mít k němu mnohem zdravější vztah než třeba 25letá matka. Navíc se dá i vzhledem k věku předpokládat, že dítěti bude oporou alespoň dalších 20 let. Vždycky záleží na přístupu.“
Co si o tom myslíte vy? Je rozumné vyčkávat na dítě dlouhých 40 let? A jak se liší vztah starších matek s dětmi oproti těm mladým? Jak na problém otěhotnění ve vyšším věku nahlížíte vy? Máte s tím vlastní zkušenosti? Zapojte se do diskuse pod článkem nebo nám svůj příběh napište na info@prozeny.cz!
