Článek
Zuzana má čtyřletého syna. Je hodný, šikovný a veselý, jakmile ale není po jeho, rozčílí se. „Vrčí, kouše a mlátí kolem sebe. Když mu nevyhovím, klidně mě plácne. A stejné je to ve školce. Normálně si hraje s kamarády, a když se mu něco nelíbí, praští je. Učitelky si stěžují každou chvíli,“ kroutí hlavou Zuzana. „Zkusila jsem tresty, oplácet mu plácnutí, nebavit se s ním, ale všechno je marné,“ zoufá si Zuzana s tím, že většinu dne je syn hodný.
Hledejte důvody
I když je vám líto, že vám od potomka, kterého hýčkáte a snesli byste mu modré z nebe, sem tam přiletí rána, vydržte a nezoufejte. Neznamená to, že vám z ratolesti vyroste násilník a rváč. Pokud máte doma malé dítě, které zrovna prochází obdobím vzdoru, to začíná kolem druhého roku a vydržet může až do pěti let, můžete občasnou agresivitu přičíst tomu. Tolerovat můžete ještě i vzteklého prvňáka, čím je však dítě starší, tím lépe by se mělo umět ovládat. Na co se při zkoumání dětské agrese zaměřit?
Sledujte, zda vaši potomci nejsou agresivní jen v některé chvíli v průběhu dne. Může to být vodítko toho, proč tomu tak jeFoto: Thinkstock
1. Neoplácejte –První, co každého napadne, je plácnutí oplatit. Na některé děti zabere, že je to zabolí, chcete ale strávit většinu dne tím, že se budete s potomkem navzájem bouchat? „Většinou jsou výčitky a tresty tím, co vztek ještě znásobí. Platit by mělo, aby dítě fungovalo tak, jak má, že musí být devět pochval a jedna kritika,“ říká psycholog Jeroným Klimeš. Místo abyste přistupovali k fyzickému trestu, potrestejte dítě jinak, třeba mu seberte oblíbenou hračku. Bude ho to motivovat, aby bylo hodné a dostalo ji zpět. Jaké tresty na děti fungují?
Ospalé dítě je vzteklé
Zkontrolujte režim –Pozorujte, kdy dítě k plácání, kopání nebo kousání sahá nejčastěji. Reaguje tak kdykoli nebo třeba jen k večeru?
„Agrese často souvisí s napětím a únavou. Bývá dobré se zaměřit na to, jestli není dítě hladové nebo přetažené, a proto reaguje takto,“ upozorňuje dětský psycholog z ambulance Psychoterapie Anděl Jan Kulhánek. Jeroným Klimeš radí udělat si časovou osu. „Nakreslit si, kdy se vztek a agrese objevuje, co je spouští, co zvětšuje a co zmenšuje. To může napovědět,“ míní Jeroným Klimeš.
Není přetížené? –Nemá dítě náročný koníček? Nezměnilo se něco u vás doma, třeba se zrovna s manželem hádáte nebo prožíváte nějakou pro dospěláky stresovou situaci. Dítě to vnímá. „Rodiče by se měli ptát, zda něco není nad jeho síly. Každá výčitka pak jeho agresivitu ještě zvýší,“ upozorňuje psycholog Jeroným Klimeš.
Starší děti by již měly chápat, že mlátit spolužáky či další osoby, je nepřijatelné!Foto: Thinkstock
Strach funguje opačně
Nevydírejte –Nemám tě ráda, odejdu, babička tě nebude hlídat a nikdo se s tebou nebude kamarádit. Věty, ke kterým rodiče v zoufalství sklouzávají, jsou ale k ničemu. „Je to deptání dítěte a může to mít úplně opačný efekt. Dítě brzy pochopí, že máma doopravdy neodejde, že ho ráda má, a nakonec se dítě ještě víc rozvzteká, protože se mu to sdělení nebude líbit. Strach nikdy nevede k tomu, že je dítě hodnější, ale dostává ho do ještě větší tenze,“ varuje Jan Kulhánek. Víte vůbec, které věty byste si při výchově měli odpustit?.
Nastavte pravidla –Vysvětlujte, že mlátit mámu s tátou, sourozence nebo kamaráda, prostě v pořádku není. Děti mají rády motivační hry, udělejte jednu i pro něj. Na papír na ledničce zakreslujte pochvalné a kritické body za to, jaké dítě přes den bylo. Večer si to společně vyhodnoťte. Dohodněte se, jaká odměna a trest za vzteklé chování a mlácení blízkých přijdou.
„Důležité je být důsledný, vymyslet pravidla a tresty a pak je nedodržovat je na nic,“ říká Jan Kulhánek s tím, že pokud rodiče vyzkouší všechny možnosti, jak agresivitu potomka odbourat a ta se naopak začne zvyšovat, je na čase zajít za psychologem a řešit to odborně.
Máte doma malého agresora? Přišli jste na to, proč takto útočí? Napište to ostatním do diskuse.
