Máme doma sklerotika. Na co dovedou děti zapomenout?

I když vám připadá, že si vaše dítě žije jak v bavlnce, i ono má své starosti. To malé třeba trápí rozbitá hračka, větší možná nešťastná láska. A tak místo aby myslely na povinnosti, přemýšlejí děti dokola o svém trápení. Anebo jsou vaše ratolesti úplně obyčejně roztržité. Potom je tak snadné něco z hlavy vypustit!

Že puberťáci myslí na všechno ostatní než na povinnosti a pořád se vznášejí v oblacích, to je normální. Lence se ale tenhle „výpadek“ nevyplatil, tentokrát z něj byl pořádný průšvih. Nejenže zapomněla vyzvednout mladší sestru z tréninku, když si to uvědomila, nemohla se navíc rozvzpomenout, kde ji vlastně nechala.

„Pracuji na směny, takže Lenka má za úkol dvakrát týdně vyzvednout mladší Lucku. Vždy to ověřuji telefonem, tehdy mi ho ale nezvedla,“ vypráví Lenka starší s tím, že v tu chvíli tušila, že je zle. „Zavolala jsem trenérce a ta mi potvrdila, že pro Lucinku nikdo nepřišel. Ona věděla, že se Léňa občas zdrží, a tak ani nevolala,“ říká Lenka s tím, že po chvíli jí starší dcera volala a už podle hlasu bylo znát, že tuší průšvih.

„Honem pro dceru doběhla, ale zlobila jsem se. Teď už jí Lucka z legrace vyčítá, že ji tam prostě zapomněla,“ dodává Lenka.

Jarka je pečlivá máma, mimo jiné i proto, že ví, jaký je její syn „sklerotik“. Loni na konci školy mu ale opomněla zkontrolovat tašku. „Před začátkem školy jsem donutila Martina vysypat aktovku, abych věděla, co musíme dokoupit. Když zapištěl, už jsem tušila, že je něco špatně,“ vypráví Jarka.

Výkřik syna zněl: „Jéééé, ten pomeranč je chlupatej!" „Měl v aktovce něco kulatého, co mohl, a nemusel být pomeranč. Vypadalo to tak nevábně, že jsem to odmítla zkoumat,“ říká Jarka. Od plesnivého ovoce byla navíc chycená celá brašna.

„Naštěstí šla vyprat, ale nechápu, že jsme celé léto nic necítili, možná proto, že batoh stál u otevřeného okna,“ zamýšlí se Jarka s tím, že s novým školním rokem zavedla nová pravidla a aktovku se synem kontrolují každý pátek.

Tip redakce: Průšvihy nedělají děti jen doma, co třeba napáchaly ve škole?

Kolikrát připomínala Kamila své šestnáctileté dceři, aby si před odjezdem na hory vyzkoušela boty na snowboard, na to by nestačilo všech deset prstů na rukou.

„Terka mi odpřisáhla, že boty jsou v pohodě, tak jsem to pustila z hlavy. Hned první den dovolené jsem ji ale málem přerazila,“ popisuje Kamila. Terka si totiž boty samozřejmě nevyzkoušela a do vaku s prknem se ani nepodívala.

„Otevřela ho u sjezdovky a – žádné boty v něm nebyly. Před rokem je půjčila kamarádce a zapomněla na to,“ říká Kamila. S manželem zuřili, aby ale dovolená nebyla zkažená, šlo se do půjčovny. „Tereze jsme potom o cenu půjčovného snížili kapesné, to ji štvalo,“ kroutí hlavou Kamila.

Vrcholem zapomnětlivosti devítileté Kláry bylo jedno léto. Jeden den přinesla ze školy vysvědčení, tašku a penál „hodila“ do kouta a těšila se na měsíce lenošení. Už ráno si ale Klárčini rodiče takzvaně ťukali na čelo.

„Počítali jsme, že Klára bude ráno vyspávat, konečně jí začaly prázdniny a měla nárok si oddychnout. Jenže už v sedm ráno byla na nohou a dožadovala se snídaně,“ vypráví táta Matěj. S manželkou se jí udiveně ptali, proč si nepřispí, a její odpověď je dorazila. „Řekla nám, co blbneme, že musí do školy. Ona zapomněla na prázdniny! Dodnes jí z legrace před každým volnem připomínáme, že se nejde do školy,“ směje se Matěj.

Tip redakce: Prázdniny jsou tady už za tři měsíce a na děti zase čekají zážitky. Co se jim třeba přihodilo?

Máte doma sklerotika? Občas mohou být jeho výpadky o nervy.