Hlavní obsah

Málo vody? Takhle úsporně můžete zalévat

Foto: Dragana Gordic, Shutterstock.com

Foto: Dragana Gordic, Shutterstock.com

Aktualizováno

Už několikátý rok za sebou je země vyprahlá a vody málo. Zelenina i květiny ale potřebují pít. Abyste dešťovou vodou zbytečně neplýtvali, naučíme vás úsporně zalévat.

Článek

Šetřit na zahradě vodu je nutnost. Sudy pod okapy nebo nádrže na dešťovku nejsou bezedné a ani meteorologové nedokážou v poslední době s přesností předpovědět, kdy bude pršet. Proto je výhodné osvojit si několik pravidel úsporného zalévání. Prospějete zahradě a zároveň ušetříte pitnou vodu ze studně nebo z vodovodu.

Správné načasování zálivky

Že je nejlepší zalévat rostliny odstátou vodou, není nutné připomínat. Důležité je podotknout, že je rozdíl mezi zaléváním v podvečer a za plného slunce. Když nalijete vodu k rostlinám v poledne, většina se vypaří, navíc květiny i zelenina mohou zažít šok.

Nejlepší čas na zalévání je ráno, kdy ještě slunce nepálí, nebo navečer, kdy už extrémně nehřeje. V půdě pak vláha zůstane delší dobu a rostliny ji mnohem efektivněji využijí.

Zohledněte druhy rostlin

Při zálivce berte v potaz, co která květina, bylina nebo plodina potřebuje. Z květin vyžadují vydatnější zálivku hlavně kvetoucí letničky a balkonové květiny, z trvalek pak kapradiny nebo třapatky. S menší dávkou vody si vystačí hvozdíky a samozřejmě skalničky.

Pokud přejdeme k bylinkovému záhonu, tak tady ze zalévání s čistým svědomím vynechejte středomořské byliny, jako je levandule, tymián nebo rozmarýn. Naopak zalijte mátu nebo meduňku, jejichž svěšené listy si o vodu mohou trpně říkat.

Ze zeleniny potřebují vodu hlavně rajčata, salát, dýně nebo cukety. Dejte ale pozor na přemokření, aby nechytily plíseň nebo jiné houbové choroby. Košťáloviny zalijte klidně jen jednou týdně, cibuli nebo česnek vynechejte ze zálivky zcela.

Nezalévejte prázdné plochy

Při zalévání vzrostlejších rostlin, jako jsou třeba keříčky, byliny nebo dominantnější zelenina, například rajčata či papriky, nalévejte vodu vždy přímo ke kořenům. Nelijte ji na listy a vynechejte také prázdné plochy na záhonech.

Foto: Dudarev Mikhail, Shutterstock.com

Zalévejte cíleně jednotlivé rostlinyFoto: Dudarev Mikhail, Shutterstock.com

Mulčujte posekanou trávou

V posečené trávě je vlhkost, kterou by byla škoda nevyužít. Proto přikládejte trávu na záhony. Říká se tomu mulčování a půdu obohacujete nejen o vláhu, ale také o živiny. Pozor si ale dejte na přímý kontakt plodin s mulčem, třeba u cuket nebo dýní, které by mohly začít uhnívat.

Kromě trávy můžete k mulčování použít také kůru, ta se hodí třeba na bylinkový nebo květinový záhon. Vrstva mulče zpomalí odpařování vody, a navíc zabrání rozrůstání plevele.

Vytrhejte cizopasníky

Plevele je vůbec dobré se zbavit, protože půdě bere o živiny, zabírá místo a také připravuje rostliny o vláhu. Čím méně ho na záhonech budete mít, tím lépe. Ruku v ruce v boji s plevelem jde zmíněné mulčování.

Raději pořádně než často

V horkých letních dnech je lepší zalévat vydatně a hloubkově jednou za čas než často a mírně. Při mohutnější závlaze se voda dostane až ke kořenům, což je pro rostlinu výhodnější – lépe se napije. Ideální dávka je 5 až 20 litrů na rostlinu. Rozpětí je to velké, ale selský rozum napoví, že více vody budou potřebovat větší rostliny a naopak.

Jak v suchu zaléváte vy? A máte vůbec čím? Další rady najdete i v tomto našem článku o závlaze.

Související témata:

Načítám