Článek
Do osmi let byla Cassandra Hili z australského Sydney úplně normální dítě. Pak ale začala přibírat na váze, až se vyjedla na šílených 117 kilogramů. Lékaři si s ní nevěděli rady a varovali ji, že má vysoký krevní tlak a v pouhých čtrnácti letech jí vážně hrozí infarkt.
Jídlo bylo útěcha
Nelze říct, že by Cassandra jedla nějaká extrémně nezdravá či tučná jídla. Alespoň ne zpočátku. Problém byl v tom, že nikdy nikdo neřešil, kolik toho holčička zkonzumuje. „Naše rodina se každou neděli scházela v babiččině domě, kde byly plné talíře pizzy, těstovin a podobně. Nešlo ani tak o to, že bych jedla vyloženě nekvalitně, ale spíš hodně,“ vzpomíná Cassandra.
V osmi letech začala tloustnout a tohle nabírání trvalo až do puberty. Rodiče ji sice vzali k lékaři a každý týden chodila na sezení s výživovými a nutričními odborníky, ale jejich rady byly k ničemu.
Cassandře se začali posmívat spolužáci a jediná její útěcha bylo jídlo. Byl to začarovaný kruh. Čím tlustší byla, tím víc se jí děti smály, proto víc jedla a její jídelníček se stále zhoršoval. „Byla jsem sama, nikdo se mnou nekamarádil. Jídlo tu pro mě ale bylo vždycky, byla to moje záchranná síť. Každý den jsem přišla ze školy a okamžitě jsem spořádala pytlík brambůrků. Cítila jsem se hrozně, ale stejně jsem si druhý den nemohla pomoct,“ vypráví třiadvacetiletá žena.
Na hraně
Tímto způsobem se dívka vyjedla až na šílených 117 kilogramů. Do toho jí lékaři diagnostikovali inzulinovou rezistenci, kdy tělo z přijaté energie tvoří podkožní tuk, místo aby doplnilo glykogenové zásoby ve svalech a játrech. Může to být dědičné, ale i vypěstované špatným stravováním a nulovým pohybem.
U Cassandry to byla pravděpodobně kombinace obojího a její zdravotní stav nebyl vůbec dobrý: měla vysoký krevní tlak a značné riziko infarktu. Přesto lékařskou pomoc odmítala: „V patnácti jsem rodičům řekla, že už nikdy za žádným doktorem nechci jít, že mi nikdy nepomohli.“
Bod zlomu
Vypadalo to, že se dívka ují k smrti. Nikdo si s ní nevěděl rady. Jenže jednou seděla Cassandra doma, už potřetí v tom roce měla zlomený kotník a v televizi sledovala film „Varieté“ (2010) s Christinou Aguilerou (37). „Bylo to jako nějaké osvícení. Sledovala jsem ji, jak je úžasná. Obdivovala jsem ji, toužila jsem být jako ona. A najednou jsem si řekla, že takhle žít nechci, že musí přijít změna,“ popisuje osudový moment.
A tak šla a ze spíže, ze všech skříněk i z lednice vyházela veškeré potraviny a jídla, kterými se doposud ládovala. A začala se stravovat podle rad výživových poradců, které doposud ignorovala. Jedla často a po malých dávkách a hodně konzumovala ovoce i zeleninu.
Dokonce se pustila do cvičení na běhacím páse, který měla doma. Zpočátku na něm dokázala jen pomalu chodit, a to maximálně patnáct minut. Po čtyřech týdnech už kombinovala chůzi s během a po čtyřech měsících běžela čtvrt hodiny v kuse.
Zázraky se dějí
Je jasné, že výsledky byly vidět. Cassandra začala hubnout, kila šla dolů. Během dvou let shodila téměř polovinu původní váhy, konkrétně 54 kilogramů. Dnes by v ní tu tlustou holku asi už nikdo nepoznal. Co je ale nejdůležitější, Cassandřin zdravotní stav se výrazně zlepšil a i po psychické stránce se cítí výborně. Je šťastná a právem hrdá na to, co dokázala. Své hubnutí dokumentovala i na blogu, protože chtěla být inspirací lidem s podobným trápením.
Co říkáte, není tohle úžasná proměna?