Hlavní obsah

Má váš partner milenku? Ověřte si to, aniž byste se ztrapnily!

Foto: thinkstock

Připadá vám partnerovo chování podivné? Místo slídění v jeho mobilu si s ním zkuste férově promluvitFoto: thinkstock

Chová se divně, chodí pozdě, nezvedá vám telefon, v noci mu pípají esemesky. Má snad milenku?! Zjistěte, zda je to pravda, aniž byste použily nefér praktiky, třeba slídění v jeho telefonu! Víme jak!

Článek

Může se to stát komukoli! Prostě máte najednou pocit, že se s vaším partnerem něco děje. Začne ve vás hlodat podezření. A každý závan dámského parfému z jeho košile či blonďatý vlas v jeho autě vás víc a víc užírá. Je vám nevěrný, nebo jen vidíte věci, které nejsou?!

V tu chvíli hodně záleží na tom, jak se v dané situaci zachováte. Zda mu polezete do mobilu či e-mailové schránky, nebo seberete odvahu na férovější způsob řešení. Podle odborníků je nejlepším řešením otevřený rozhovor. Ale pozor, nic neuspěchejte, postupovat byste měly následovně.

Krok 1 – přemýšlejte!

Ať už se vám chce křičet, obvinit partnera z nevěry nebo mu prošmejdit kapsy od saka, nedělejte to! Raději si v klidu sedněte a sepište si, co všechno vás vede k domněnce, že má váš drahý milenku. „Žena by si měla sama pro sebe sesumírovat, co jsou opravdu důkazy, co je to, co ji vede k myšlence, že jí je muž nevěrný,“ radí psycholožka Anita Michajluková z Centra zvyšování psychické odolnosti.

Je jedno, k jakému závěru dojdete. Možná si uvědomíte, že zbytečně vyvádíte, protože manželova sestra je blondýna a dvakrát si od něj půjčovala auto, tudíž ty vlasy jsou její. Nebo se potvrdí, že se něco děje. „Tím, že si to žena promyslí, získává materiál pro dotazy během rozhovoru s partnerem. Je dobré mít připravena jasná sdělení toho, co vás k podezření vede,“ upřesňuje Anita Michajluková.

Krok 2 – promluvte si

Pokud si stále myslíte, že má váš manžel milenku, je čas na upřímný rozhovor. „Tento rozhovor samozřejmě nebývá příjemný ani pro jednu stranu. Pokud už se ho ale rozhodnete vést, měli byste se zdržet ironie, rýpání, hysterických scén. Je dobré stručně a fakticky přednést své pocity a domněnky,“ říká psychoterapeutka Lucie Horníková.

Foto: thinkstock

Odborníci se shodují, že velmi často ženy své muže podezřívají neprávem. Právě proto je potřeba si vše včas vyjasnitFoto: thinkstock

Musíte ale zvolit vhodnou dobu (není dobré zkoušet tohle řešit, když děti ještě nespí, nebo v televizi zrovna běží hokej) a nezačít příliš zostra. Váš muž by se neměl cítit jako na pranýři! „Já bych začala asi nějak takhle: ,potřebovala bych si o něčem promluvit, potřebuji zjistit, zda blbnu a jsem hloupě podezřívavá, nebo na tom, co mě napadá, něco je. Možná jsem si všechno jen vymyslela, ale už se tím dlouho užírám a musím zjistit, jak to je, abych třeba nezpůsobila problém já. Prostě mě už nějakou dobu napadá, že máš milenku, a nemůžu se toho pocitu zbavit',“ radí Anita Michajluková.

Krok 3 – sledujte jeho reakci

Ať už vám partner je nebo není nevěrný, nejspíš vaše slova smete se stolu. Mávne nad vaším podezřením rukou, řekne, že blázníte, prostě jakoukoli bokovku popře. Všichni ale víme, že to nemusí nic znamenat, málokdo by se okamžitě přiznal. „Není vůbec špatné dát v tuto chvíli na své pocity, protože partnera znáte a umíte číst i v řeči jeho těla. I když všechno zpochybní, je důležité analyzovat, jaký vy z toho máte dojem, jestli nemáte pocit, že to příliš nesedí,“ upřesňuje Anita Michajluková.

O tom, jak moc toho o vás řeč těla prozradí, se dočtete v rozhovoru s expertem na neverbální komunikaci Vladimírem Svobodou.

Krok 4 – umění omluvit se

Pokud ale vaše pochyby přetrvávají, něco vám na chování partnera nehraje, můžete v rozhovoru pokračovat a domáhat se přesnějších vysvětlení. „Možná bych se ho narovinu zeptala, jestli se můžu podívat do jeho mobilu. Že mu tam nechci lézt bez jeho svolení, ale pokud se nic neděje, tak by mu to nemělo vadit. A když se ukáže, že je opravdu vše v pořádku, omluvila bych se a slíbila, že budu svou fantaziikrotit a něco se sebou udělám,“ dodává Anita Michajluková.

Opravdu se často stává, že vaše podezření je mylné. „Je to dost pravděpodobné, protože za změnami v jeho chování může být cokoli, třeba problémy v práci, zdravotní obtíže a podobně,“ potvrzuje Lucie Horníková. V tu chvíli byste se měly umět omluvit a přiznat svou chybu.

Zažily jste tohle někdy? Jak jste své podezření řešily vy?

Načítám