Lucrezia Borgia: vražedkyně, nebo oběť otce a bratra?

A pak že katoličtí kněží nesmějí mít děti a musejí dodržovat celibát. Od začátku to byla jenom taková hra. Naopak, ti nejvyšší představitelé církve si moc rádi užívali se ženami, a to ne s lecjakými. Někdy i s vlastními dcerami či sestrami.

Pan kardinál Rodrigo de Borgia, který se později stal papežem Alexandrem VI., měl veřejně známých dětí poměrně dost. Celkem sedm. Jistě zplodil i děti, které ve známost nevešly. Mezi těmi, které uznal za své, byla i později velice slavná nemanželská Lucrezia, o níž se tvrdilo, že se stala travičkou. Nakonec, on pocházel taky ze zvláštní rodiny. Tatínek a maminka byli bratranec a sestřenice.

Její matka se jmenovala Vannozza dei Cattanei. Jako tehdy kardinálova milenka prý vydržela v jeho posteli nejdéle. Holt byla to holka šikovná. Dokonce jí postupně opatřil dva pokorné manžely, aby ji zabezpečil a pokryl její opakovaná těhotenství s ním. První byl církevní důstojník Domenico d’Arignano, druhý Giorgio di Croce, z něhož udělal tajemníka papeže.

Svou milenku poznal Borgia v hostinci, kde pracovala. Co tam kardinál pohledával? V hostinci nevalné pověsti? No, zřejmě sháněl pobavení.

Zlatovlasá dívka hodně studovala. Uměla řecky, latinsky a francouzsky. Byla mimořádně krásná.

Lucrezii chtěl tatínek provdat za jednoho španělského šlechtice, ale když se sám stal papežem, dospěl k názoru, že jí najde lepšího muže – a to byl Giovanni Sforza, hrabě z Pesary.

Papež Alexandr VI. byl... Jak to říct slušně, aby se to nedotklo jemných dušiček mých laskavých čtenářek... No, prostě byl pedofil a liboval si i v incestu. Se svou krásnou dcerkou rád spával a na jejího manžela nehleděl.

Logicky došlo ke sporu, protože Sforza nebyl žádné ořezávátko.

Dokonce zveřejnil, že papež chce, aby se s ženou rozvedl, protože je jí posedlý a chce ji vlastnit a spát s ní a dělat jí děti. Dokonce svou ženu obviňoval i z toho, že se často miluje se svými bratry, hlavně s Cesarem, a on tím velmi trpí.

Papež naopak tvrdil, že Sforzovo manželství je nefunkční, protože hrabě je impotentní a nedokáže Lucrezii udělat dítě.

Ale papež je papež, má velikou moc a donutil nakonec hraběte, aby podepsal, že jeho manželství nedošlo naplnění, že toho není schopen. A tak se uskutečnil rozvod a Lucrezia byla volná.

Giovanni sám jednou ženě říkal: „Víš dobře, že je to lež!”

A ona mu odvětila: „Co je lež vedle lásky mého otce?”

Čerstvě rozvedená žena se ale zamilovala do Pedra Caldese a většinu svého času trávila sexem s ním. To ale přešlo. Asi jí a její vášni nestačil. Nebo mu někdo vysvětlil, že ona je určená jenom pro Borgie. No, přesně to bylo tak, že ho napadl další žárlivý milenec Lucrezie – Cesare Borgia. Pobodal a posekal ho kordem a potom ho dal strčit do temné kobky. A po nějakém čase Pedro v žaláři umíral, a tak ho shodili do řeky Tibery, kde jeho život ve vlnách skončil. Prostě ho Cesare odstranil z cesty.

Lucrezia byla už asi šest měsíců v jiném stavu, těžko říct s kým, když ji roku 1497 oficiálně prohlásili za nedotčenou pannu.

Dítě se narodilo a ona se provdala za Alfonse Aragonského, syna krále neapolského. Měl to být takový „krycí” manžel.

On to byl muž vznešený a na vysoké úrovni a dokázal svou ženu okouzlit tak, že se do něho doopravdy zamilovala.

To Cesareho rozčílilo a v době, kdy byla jeho sestra ve Vatikánu a pečovala tam o nemocného tatínka, se rozhodl, že udělá jejímu vztahu a manželství rázný konec. Poslal na Alfonse vrahy, kterým štědře zaplatil za jejich dílo.

Vrazi ale nebyli moc schopní a zraněný Alfons jim uprchl. Dostal se do Vatikánu, kde se hodlal zachránit. Poslal pak vrahy na Cesareho. Ti se ho snažili marně skolit šípem.

Cesare za ním přijel a osobně ho zabil. Načež se absurdně hájil tím, že Alfons chtěl zabít jeho. S čímž uspěl. Také existuje druhá varianta. Prý Alfonse zadusil v posteli kapitán Cesareho osobní stráže.

Rodina poslala Lucrezii do Etruských hor, poněvadž jí dělala hanbu a už to s ní a s jejím sexuálním apetitem nebylo k vydržení:

„Otče, sám víš, jak moc mě potřebuješ. A já ti přísahám, že udělám vše pro tvé uspokojení!”

Cítila se tam nešťastná a psala odtamtud dopisy plné zoufalství, v nichž prosila o možnost návratu.

Papež se nad tou nymfomankou slitoval, hlavně se mu stýskalo po jejích polibcích a sehnal jí nového manžela. Alfonse d’Este.

Svatba proběhla ve Ferraře. Oslavovalo se v Římě a hlavně ve Vatikánu. Prostitutky tu tančily nahé a večer se zvrhl nebo přešel v hromadné milování. Novomanželé prý to s nimi nedělali. Jako jediní toho večera...

Lucrezia se zase zamilovala. Přišla s manželem do jiného stavu, ale porodila mrtvé dítě. Začala se věnovat umění a umělcům...

Její další dítě umřelo po pár týdnech. Až to třetí, které měla s novým mužem, přežilo.

Potom se vydala na cestu Boží. Dokonce nosila pod šaty žíněnou košili. Aby se, v rámci pokání, trýznila. Založila klášter klarisek San Bernardino. Hodně meditovala. Také dál a dál rodila.

Po jednom z porodů zemřela. To se stalo 24. června 1519.