Článek
Lucie Bielaková (43) z Ostravy byla od malička velice kreativní typ, doma neustále něco ráda vyráběla a kreslila. Vystudovala však hudebně-dramatický obor na Janáčkově konzervatoři v Ostravě a hned po škole začala pracovat jako moderátorka v rádiu Čas. Zde strávila příjemných 16 let, pak nastoupila na půl úvazku do České televize Ostrava, kde dělala v redakci zpravodajství rešerše. Již tehdy měla zálibu v papírových květinách, které sem tam vyrobila pro někoho jako dárek. Dnes se prý směje tomu, jak její první pokusy vypadaly.
Jenže její originální kousky se líbily. Zakázek začalo přibývat, až se Lucie po mateřské se třemi syny ve svých jednačtyřiceti letech rozhodla, že se jejich výrobě začne věnovat naplno. A tak rozjela svůj byznys Megakytky.
Kde se zrodil nápad na papírové květiny?
Vlastně ani nevím, prostě to byl nápad, který ke mně evidentně měl přijít. Nevěřím na náhody. Ale prvotní impuls byl, když jsem si nalepila jednoduché papírové květy origami na větve, které jsem si přinesla domů. Když v lese potkáte holku, která tahá víc klacků než kdejaký pes, určitě to budu já.
Měla jste kreativitu v sobě už od malička?
Kreativní typ jsem byla určitě, estetický však nikoliv. Byla jsem schopná chodit ven v roztrhaných teplácích, protože mě vždycky víc bavilo lezení po stromech než hraní s panenkami. V pubertě mě zlákaly šminky a make-up od mámy z Tuzexu. Až mnohem později jsem zjistila, že raději než na sebe kreslím na papír. S ním pracuji teď každý den.
Doma vyrábíte stovky papírových květů denně, pomáhá vám s tím někdo?
Papírové květiny mě živily už nějaký ten pátek, ale vždy jsem k tomu měla další práci na půl úvazku. Od ledna letošního roku se tomu věnuji úplně. Manžel mi celou dobu fandil, viděl, jak jsem do toho ponořená, jak mě to baví, podporoval mě a vytrvale přehlížel, že se nám papíry a květiny válí v každém pokoji. Jednou mi chtěl dokonce pomoct, tak jsem mu dala nastříhat proužek papíru na takový hřebínek, jak tomu říkám, a trvalo mu to asi deset minut. Já to mám za deset vteřin. Až teď mi ale přiznal, že nevěřil, že se někdy dokážu živit pouze tímhle.
Pro koho byl první papírový pugét?
Pro kolegyni v rádiu, ale dneska se směju, když si vzpomenu, jak vypadal. Od té doby jsem na svých květinách zapracovala.
Proslavily vás také obří květy, které mají přes metr, to musí zabrat hodně času.
Nemám to spočítané na minuty, většinou totiž tvořím několik kytic najednou. Vyrobím jednotlivé květy, ty pak skládám do pugétu. Odhadem je ale nejkratší doba čtyři hodiny, většinou ovšem mnohem více, klidně den a půl. Záleží na tom, zda použiju ručně dobarvené květy a podobně. Pracuji totiž výhradně na přání, na zakázku, takže záleží na tom, co si zákazník poručí.
Jak tedy vypadá váš den?
Vstávám kolem šesté a jdu dělat kytky, pak skočím nakoupit, uvařím oběd a pak zase hned pracuji. Nemám problém dělat celé dny i noci, jelikož to jako práci nevnímám. Když tvořím, dostanu se do stavu, kdy nemám hlad, nechce se mi spát a nevnímám čas. A jsem v ten moment nejšťastnější pod sluncem.
Kde nakupujete materiál a co všechno je k výrobě potřeba?
Mým dvorním dodavatelem veškerých floristických pomůcek a papírů je firma Condi z Hradce Králové. Mám s nimi nadstandardní vztahy a nedám na ně dopustit! Kromě papíru potřebuji i floristické dráty různé tloušťky, floristické pásky, lepidlo do tavné pistole, floristické špendlíky, stuhy a spreje a pochopitelně i celý arzenál lepidel, laků a barev. Od uměleckých pastelů, přes akrylové barvy až po akvarel.
Předpokládám, že spotřeba papíru je obrovská…
Co se týče materiálu, záleží na tom, jak velký květ právě vyrábím. Ale pohybuje se to od deseti metrů výše. Jelikož ale nemám limity a ráda posouvám svoje hranice, nebojím se velkých výzev. Takže už jsem třeba sama navrhla a vyrobila přes metr velký papírový 3D dort na stěnu pro jednu ostravskou cukrárnu, květiny do výlohy pro Dara Bags a Ryor nebo pro firmu specializující se na výlohy zlatnictví. Obrovské květiny jsem vytvořila také pro módní akci Fashion Storm.
A která květina je nejnáročnější?
Každá květina má něco. Nedá se to ošidit. Nebo takhle, dá. Dá se udělat levnější a rychlejší varianta, ale pak to vypadá, jako když to vyrábí děti v družině. Nic proti dětem, jsou úžasné a moc ráda s nimi pracuji, dokonce jsem pro ně vedla i workshop. Já si ale potřebuji stát za tím, co vyrobím. Nepustila bych do světa nic, s čím nejsem spokojená. Takže i když mě tlačí čas, ošidím raději spánek než nasmlouvané květiny.
Nyní mohou zákazníci vidět vaši práci například v obchodním centru v Ostravě, kde vznikla krásná letní fotostěna.
Z té mám opravdu velkou radost a mám na ni krásné odezvy. Oslovili mě sami, líbila se jim moje práce a chtěli oživit velkou stěnu. Výroba obřích květů mi trvala týden, normálně by mi to zabralo více času, chtěli to hodně rychle, tak jsem ten týden málo spala. Ale stálo to za to.
Oslovil vás na také Primark, který se nedávno otevřel v Praze, ale odmítla jste, proč?
Jednak z časových důvodů, protože mám dlouhodobě plno, a za druhé proto, že nechci podporovat fast fashion. Já jsem totiž tak trochu blázen a zakázky beru podle srdce a intuice, peníze jsou až v druhém plánu. Prostě chci mít čistý štít.
Pro koho jsou vaše květiny určené?
Moje květiny jsou pro všechny, kteří potřebují takový ten wow efekt. V dobrém slova smyslu vyrazit dech. Často je objednávají muži, kteří potřebují vyžehlit průšvih nebo chtějí obdarovat ženu něčím, co ještě nedostala. Ono je obecně těžké vymýšlet pořád dárky k narozeninám a výročím. Kytice, která neuvadne, navíc ručně vyrobená, je skvělou volbou. Také vyrábím kytice pro nevěsty, které si je rády uchovávají na památku. Dělala jsem dokonce i zpětně kopie svatebních kytic podle fotek.
Takže objednávají ženy i muži…
Škála mých zákazníků je velká a barevná. Co mě ale těší nejvíc, že se rádi vracejí a hlavně, že jsou spokojení. Ty nádherné reakce, když kytici vidí na vlastní oči a můžou si ji osahat, jsou k nezaplacení. Dojetí je mnohdy na obou stranách, protože to, že se tím opravdu živím a že se to lidem tak líbí, je pro mě pořád malý velký zázrak. Ono to totiž probíhá tak, že si někdo objedná kytici, řekne mi, v jakém stylu a v jakých barvách by ji chtěl. A já jdu tvořit. Když je kytice hotová, posílám fotky na schválení, následně probíhá platba a pak hned odesílám. Nechci, aby si lidé kupovali zajíce v pytli. Na druhou stranu ještě nikdo nebyl zklamaný.
Máte e-shop či ateliér?
Funguji hlavně na Facebooku a Instagramu, kde také přijímám objednávky. Ateliér je sice můj sen, ale prozatím vše vyrábím doma, kde zároveň stíhám obstarat rodinu.
Které květiny máte nejraději v osobním životě a které nejraději vyrábíte?
U mě se to docela mění podle období. Mám moc ráda pivoňky, ale nejraději mám momentálně luční kvítí, které poslední dobou často tvořím na zakázku a těžce se s ním potom loučím.
Měla jste již nějakou nestandardní zakázku, která by vás překvapila?
Tak to byla určitě zakázka pro ostravskou cukrárnu. Nejprve po mně chtěli, jestli jim uvnitř interiéru na stěnu nenamaluji okno a pod tím že by byl truhlík s mými papírovými květy. Já jim ale nabídla jinou variantu. Nakreslila jsem skicu 3D papírového dortu, který by vystupoval ze stěny a byl ozdobený mými papírovými květy. Návrh se jim moc líbil a měl velký úspěch. Návštěvníci cukrárny prý k dortu čichali, jestli je opravdu z papíru, nic podobného nikde jinde neviděli.
Pořádáte také nějaké workshopy?
Workshopy vedu moc ráda. Oslovil mě letos Dům kultury města Ostravy, do toho mě čeká tvořivá dílna v Lipce. Kdyby si však chtěl někdo vyrobit podobné květiny doma, může mi napsat o DIY box na domácí tvoření papírových kytek. V boxu je veškerý materiál na výrobu květiny a k tomu velmi podrobné půlhodinové video, ve kterém krok po kroku vysvětluji, jak květinu vyrobit.
Jak dlouho vaše květy vydrží a jak se udržují?
Několik let. Jsou prakticky nezničitelné, jen lety blednou, ale vypadá to přirozeně i po čtyřech letech. Co se týče údržby, je to jednoduché. Ráda říkám, že moje květiny jsou jako ženy. Vypadají křehce, ale vydrží hodně. Takže kytice můžete normálně vytřepat vzhůru nohama, teda stonky, a velké květy lze normálně vyluxovat na nízký příkon.