Článek
Ložnicemá být místem klidu a odpočinku, kam se obrazně řečeno přicházíte „nadechnout“. Jak toho dosáhnout?
Postel raději s čelem
Standardní rozměry pro jednolůžko jsou 90 x 200 centimetrů, pro jeden a půl lůžko 140 x 200 cm, pro dvojlůžko 160 či 180 x 200 cm. Ale ještě větší lehací plocha rovná se komfortnější spaní. Existují i prodloužené délky (například 210, 220 cm), stejně tak i větší šířky (200 cm).
Praktičtější je rovněž vyšší výška postele (nad 55 až 60 cm). „S velkorysou spací plochou, netradiční výškou a nápadným čelem se setkáte u kontinentálních postelí, které symbolizují nejvyšší komfort spaní,“ říká Alena Jindráková z Blanář nábytek. Pokud postel sdílíte s partnerem, každý má mít svoji matraci.
Proč je vhodnější postel s čelem? Přispívá k lepšímu pocitu (evokuje dojem, že máte chráněnou hlavu). A když na lůžku budete sedět třeba s knihou v ruce, poslouží při opírání a nebudete si odírat zeď.
Užitečné stolky
U postele se vyplatí noční stolky, nahradit je může stolička či police, případně menší skříňka. „Z praktického hlediska doporučuji vedle stolku elektrickou zásuvku na nabíječku k telefonu,“ uvádí designérka Věra Tomíčková z Toto studia.
U toaletního stolku nemá chybět židle nebo taburetka s úložným prostorem, přičemž „toaletka“ může posloužit více účelů, třeba i pro notebook, šicí stroj…
S nábytkem opatrně
Když je „přeplácaná“ nábytkem, hlavně členitým, hůře se udržuje v čistotě. Optimální je mít oddělenou šatnu, a pokud to nejde, pak umístit co nejvíce úložného nábytku k jedné stěně nebo si pořídit velkou šatní skříň. „Do ložnice se hodí také křeslo, které se dá využít i v době nemoci pro změnu polohy maroda nebo pro jeho návštěvu. A pokud chcete věšák, pak stojací. Věšáky na stěně evokují dojem skladiště, použité oděvy patří jinam,“ připomíná Věra Tomíčková.
Ideální není ani to, když se skříňky věší nad hlavy spáčů. To už je lepší postel posunout o několik desítek centimetrů do prostoru a za jejím čelem vytvořit falešnou stěnu s úložným prostorem v horní části.
Po čem šlapat
Volba podlahy je hlavně věcí vaší preference. Příjemně působí textura dřeva, nemusí však jít o dřevěnou krytinu. Z hlediska odolnosti je možné vybírat i nižší zátěžovou třídu, protože ložnice není tak frekventovaným místem jako obývák nebo kuchyně. A pro lepší komfort při došlapu bosou nohou na podlahu můžou být u postele malé koberečky.
Jedno světlo nestačí
Centrální osvětlení v ložnici příliš není nezbytně nutné. „Potřebujete však lampičky, umístěné nejlépe na stěně nad postelí, optimálně s ohebným kloubem, pro regulaci toku světla. Stínidlo vybírejte tak, aby světlo mířilo dolů a neoslňovalo partnera. Užijete i stojací lampu třeba v rohu pokoje u křesla, případně nepřímé osvětlení. Pro snadnou orientaci ve skříních se světlo může instalovat rovnou do nábytku, nebo například na lištu na stropě před něj tak, aby tok světla mířil dovnitř,“ říká Věra Tomíčková. Další světelné zdroje se volí podle konkrétních požadavků.
Když chcete tmu
Okna v ložnici můžou zdobit záclony, proti sluníčku se zpravidla chráníte stíněním. Když však chcete prostor skutečně zatemnit, nabízí se využít závěsy (nebo jiné stínění) typu black-out či dim-out.
Textilie má vést od stropu až na zem a okno překrývat s určitým přesahem, aby slunce nebo světlo z pouliční lampy nepronikalo do místnosti ze stran. Většinou jsou jednobarevné (funkčnost má přednost).
Do ložnice samozřejmě lze použít i dekorativnější textilie. Neměly by vás však z pohledu barev či vzorů rušit při relaxaci nebo být v příliš velkém kontrastu s povlečením.
Už máte jasno, co vaší ložnic chybí a čeho byste se měli zbavit?