Článek
Nečekejte, že se váš problém s řečí zlepší sám a vydejte se za klinickým logopedem. „Určitě doporučuji překonat případný stud, vždyť samotná vada může způsobit psychické problémy,“ nabádá psycholožka Jana Růžičková. A přestože lze obecně říci, že některé vady lze odstranit nebo zmírnit za několik měsíců a jiné za mnohem delší dobu, vždycky záleží na konkrétním případu.
S čím pomůže klinický logoped
Klinická logopedie se zabývá diagnostikou a terapií narušené schopnosti komunikovat. Pomáhá lidem s vadami nebo poruchami řeči, sluchu, hlasu a příjmu potravy. Co byste měli vědět? Klinický logoped není lékař, je to vysokoškolsky vzdělaný zdravotnický odborník a velmi často spolupracuje s lékaři různých oborů (foniatrie, ORL, neurologie, interna, geriatrie) a také s nelékaři – psychology, fyzioterapeuty, ergoterapeuty.
Nejčastější příčiny vad vzniklých v dospělosti
Kromě vrozených vad existují rovněž poruchy vzniklé v dospívání nebo v dospělosti. A jejich příčin může být mnoho. U těchto těžkých obtíží někdy nelze komunikační dovednosti plně obnovit, cílem terapie je zlepšení stavu a zpomalování progrese obtíží. Terapie mnohdy probíhá několik let.
- Onemocnění mozku - cévní mozková příhoda, mozkové nádory, záněty mozkové tkáně a mozkových blan
- Degenerativní choroby - demence, roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba
- Svalová onemocnění - například svalová dystrofie
- Operace mozku nebo zákrok v oblasti hlavy a krku - nádory hrtanu či štítné žlázy
- Ztráta sluchu - stav po voperování kochleárního implantátu
Náprava řečové poruchy jistě každému zvedne sebevědomíFoto: thinkstock
1. Afázie: po mrtvici či po úraze
Mezi nejčastější potíže u dospělých patří afázie a dysartrie. Když dojde k porušení mozkové tkáně, ať už po mrtvici, úrazu nebo operaci, a výsledkem je poškození řeči v nejširším slova smyslu, bavíme se o afázii. „Podle místa a rozsahu poškození mozku se projevuje různě. Od nejlehčích forem, kdy si člověk nemůže vzpomenout na jednotlivá slova, až po absolutní ztrátu schopnosti komunikovat – nemluví, případně jen opakuje slabiky a některá automatizovaná slova, nerozumí, nečte, nepíše a tak dále,“ vysvětluje klinická logopedky Jitka Mercelová z Foniatrické kliniky VFN v Praze. Péče se liší podle konkrétního postižení , mimo jiné mohou pomoci třeba i texty písniček, ukazování a pojmenování předmětů, fotografií…
Odnaučit se špatný návyk někdy připomíná výuku úplně nové řečiFoto: thinkstock
2. Dysartrie: potíže se srozumitelností
I v tomto případě došlo k poškození tkání mozku, ale podstata této nemoci je milosrdnější – člověk rozumí, čte, píše i počítá, ovšem řečový projev je pro něj namáhavý a pro okolí těžko srozumitelný až nesrozumitelný. „Obraz řečových obtíží se liší podle místa a rozsahu poškození. Zaměřujeme se na podporu správného dýchání, tvoření hlasu a hlasové rezonance, také na obnovení hybnosti mluvidel (mimických svalů, jazyka, rtů) a na výslovnost jednotlivých hlásek, pracujeme i s melodií a rytmem řeči,“ vysvětluje logopedka.
3. Záludná dysfagie: porucha polykání
Afázii a především dysartrii může provázet porucha polykání zvaná dysfagie, která vzniká i z jiných příčin, třeba po operacích hlavy a krku. O co jde? O obtíže v různých fázích polykání – zpracování sousta, vyvolání polknutí, v posunu sousta do jícnu, často v proniknutí potravy do dýchacích cest a následném kašlání. Terapie se pak zaměřuje na obnovení hybnosti i citlivosti mluvidel, posilování příslušných svalů, nácvik správného postupu polykání a volbu vhodné polohy při polykání stravy.
