Kráska a zvíře: vztah Lídy Baarové a Josepha Goebbelse netrval dlouho, jí však zničil celý život

Kráska a zvíře, herecká hvězda první velikosti a kulhavý ďábel. To byli Lída Baarová, jedna z nejkrásnějších českých hereček, a Joseph Goebbels, šéf nacistické propagandy, který byl pro Adolfa Hitlera ochotný udělat snad cokoli.

Ludmila Babková se narodila 7. září 1914 a brzy bylo jasné, že má herecký talent. Praxi před kamerou dala přednost před vzděláním, rozjela kariéru pod pseudonymem Lída Baarová a hned zářila – třeba v komedii Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932).

Stala se nejen miláčkem publika, ale i objektem zájmu jak režisérů, tak hereckých kolegů. Jejím prvním milencem byl slavný filmař (a také svůdník) Karel Lamač (1897–1952) a Vlasta Burian (1891–1962) se kvůli ní chtěl rozvést.

Když dostala nabídku od německé filmové společnosti, neváhala. V dramatu Barkarola (1935) okouzlila nejen diváky, ale i mocné muže. Začala žít se slavným (a ženatým) německým hercem Gustavem Fröhlichem (1902–1987), dvořil se jí Adolf Hitler (1889–1945) i jeho pravá ruka – říšský ministr propagandy Joseph Goebbels.

Nadbíhal jí, navštěvoval premiéry a ona mu nakonec podlehla. Když jí nabídli smlouvu v Hollywoodu, pyšně odmítla: v USA by začínala od nuly, v Německu už byla hvězda. Později hořce litovala.

V roce 1939 musela na Hitlerův příkaz opustit Německo a v protektorátu natočila filmy jako Maskovaná milenka (1940) nebo Paličova dcera (1941). Následovala práce v Itálii.

Po válce byla Lída Baarová obviněna z kolaborace. Strávila 16 měsíců ve vazbě, její maminka během jednoho výslechu zemřela na infarkt a sestra Zorka Janů (†24) spáchala sebevraždu, když ji kvůli Lídě vyhodili z divadla.

Pomocnou ruku nešťastné herečce podal loutkář (a údajný synovec komunistického pohlavára) Jan Kopecký. Vzali se a emigrovali do Rakouska. Její kariéra ale neskončila: zahrála si například v oceňovaném dramatu Darmošlapové (1953), které natočil proslulý režisér Federico Fellini (1920–1993).

Podruhé se vdala za lékaře Kurta Lundwalla, který ji velmi miloval. Když v roce 1972 zemřel, žila osaměle v Salcburku. Sledovala své filmy, propadla závislosti na prášcích a alkoholu. Zemřela ve věku 86 let.

Narodil se 29. října 1897. Pracoval zpočátku jako novinář, brzy začal být politicky aktivní, ukázal se jako zručný manipulátor a zapálený antisemita. Byl malý, nikterak pohledný, navíc napadal na jednu nohu. Psal básně a divadelní hry, ale nebyl o ně zájem. Adolf Hitler brzy odhalil jeho potenciál a on se stal šéfem propagandy.

Všechny milenky si zapisoval do svých deníků a za manželku pojal v roce 1931 Magdu Quandt (1901–1945), postupně se jim narodilo šest dětí a patřili mezi nejbližší okruh Adolfa Hitlera. Vzájemně si tolerovali avantýry, ale když se Joseph Goebbels zamiloval do Lídy Baarové a chtěl s ní utéct na tichomořský ostrov, manželka zasáhla. Požádala vůdce o pomoc a ten milence navždy rozdělil.

Když bylo jasné, že Německo válku nevyhraje, spáchali Goebbelsovi 1. května 1945 (den po Hitlerovi a Evě Braunové) sebevraždu. Všech šest dětí zabili kyanidem, ona se pak otrávila a on zastřelil.

Jejich vztah nebyl oboustrannou láskou na první pohled. On byl okouzlený a dlouho herečce nadbíhal. Zda se milovali? Kolegyni Adině Mandlové (1910–1991) se prý svěřila, že ví, jak nebezpečný muž to je, ale nemůže si pomoct.

Vztah nikterak neskrývali, Magda Goebbels dokonce navrhla i společné soužití. Ale žádostí o rozvod ji manžel naštval. Adolf Hitler odmítl Goebbelsův plán, aby ho jmenoval vyslancem v Japonsku, a raději románek ukončil. Tak skončila kariéra Lídy Baarové v Německu. Ač se už exmilenci nikdy neviděli, následky vztahu na sobě herečka pociťovala až do smrti.

Chcete vidět Lídu Baarovou v dobách její největší slávy? Pusťte si jeden z nejlepších českých předválečných filmů Ohnivé léto (1939). Hraje v něm i její nešťastná sestra Zorka Janů!