Článek
Všechny rodinného domy spojuje prvek originality, byly navržené na míru svým majitelům.
1. Krásně otevřený prostor
Nízkoenergetickou stavbu se sedlovou střechou navrhli architekti Martin Boleš, Aleš Berec a Erika Bányayová a našli byste ji ve Staré Ľubovni. „Lehkou obvodovou konstrukci tvoří dřevěné sloupky vyplněné tepelnou izolací a tu vyztužují nosné betonové stěny a ocelové sloupky, které jsou součástí fasády. Jinak se na fasádu použil sibiřský modřín bez povrchové úpravy,“ uvádí Martin Boleš.

Dům se jmenuje T a jde o iniciálu majitele objektu. Užitná plocha je 142 m^2, zastavěná plocha 178 m^2. Rozdíl mezi nimi tvoří tloušťka obvodových stěn a fakt, že horní podkrovní prostory se nepočítají do užitné plochyFoto: Martin Boleš
Pokud máte rádi všechno dobře spočítané, můžeme říci, že jde asi o 3 + 1. Proč „asi"? Dům je vymyšlený jako otevřený prostor (byť i tady najdete dveře), do kterého jsou zasazené dvě kostky, v nichž se skrývají koupelny, komora a technická místnost. Nad těmito „kostkami“ se nacházejí multifunkční prostory, které se dají využít různě – jako herna pro děti, relaxační místnost, pracovna… Ale život čtyřčlenné rodiny se odehrává hlavně v přízemí.
Z mnoha zajímavých prvků jmenujme například originálně řešený úložný prostor – podél severní stěny vede až 14 metrů dlouhá šatní skříň.

Provozní měsíční náklady tohoto nízkoenergetického domu se pohybují do 100 eurFoto: Martin Boleš
2. Originálně a úsporně
Přízemní objekt se sedlovou střechou, který obývá pětičlenná rodina, se nachází v regionu Záhorie.
Konstrukce představuje difúzně otevřenou dřevostavbu založenou na základové desce na zhutněném pěnovém skle. Dům orientovaný na jih je postavený v pasivním standardu, má kompaktní tvar a dobře zaizolovanou obálku.

Zastavěná plocha tohoto pasivního domu je 323 m^2, užitná pak 149 m^2 . Podél stavby vede velkoryse koncipovaná terasaFoto: Atelier Bizoň
„Důraz se kladl na vzduchovou neprodyšnost a řízené větrání,“ upřesňuje autor návrhu, architekt Daniel Bizoň. A dodává, že v projektu použil tyto technologie: tepelné čerpadlo vzduch – voda, podlahové topení, takzvané sálavé stropní chlazení (praktické například v horkém létě) a inteligentní elektroinstalaci. Zajímavá je rovněž reálně spotřebovaná energie na vytápění, jde o 14 kWh/m2 za rok.
Pro život je však neméně důležité i samotné místo. Dům se nachází v klidné, tiché ulici. Přístup k němu je ze severu, všechny obytné místnosti směřují na jih a rovněž z každého pokoje můžou jeho obyvatelé vyjít na terasu. Pak se jim nabídne celkový pohled do zahrady, která je záměrně přirozeně upravená. Luční trávník vede až k molu nad potok, poblíž se nacházejí olše.

Majitelé domu si kromě nízkých provozních nákladů pochvalují velký komfort bydlení. Netrápí je plísně ani takzvaná chladná místaFoto: Atelier Bizoň
3. Kompaktní řešení
Dřevostavba s poetickým názvem Dům pod dubem je zajímavá z více důvodů. Pro svou tříčlennou rodinu ji navrhl architekt Ľubomír Peráček ml., ve spolupráci s architekty Ľubomírem Peráčkem st. a Jurajem Molnárem. Jde o dům stavěný převážně svépomocí na ploše 51 m2 (užitná plocha je 90 m2), který respektuje kouzelnou okolní krajinu – lužní lesy.

Dvoupodlažní dřevostavba o půdorysu 4,9 x 9,5 metru nedávno vyrostla v bratislavské metropoliFoto: Atelier Molnár-Peráček
Základním prvkem dřevostavby jsou masivní dřevěné panely (CLT), fasáda je odvětraná, s použitím modřínu a vláknocementových desek. „CLT dřevěný masiv je ve velké míře ponechaný přiznaný i v interiéru bez povrchové úpravy,“ říká Ľubomír Peráček ml.
Dům má podobu kompaktního hranolu, jen část horního podlaží se proměnila v otevřenou dřevěnou terasu. Další, částečně krytá terasa, se nachází v přízemí a navazuje na hlavní obytnou místnost. Ta směřuje na tři světové strany, přičemž její největší skleněná plocha míří na sever. Pro někoho možná trochu paradox, ale i toto řešení má svůj záměr – je to kvůli velkému dubu, který tvoří živoucí dominantu pozemku.

Z hlavní obytné části se vychází na krytou terasuFoto: Atelier Molnár-Peráček
Jak se vám líbí ukázkové dřevostavby?