Lexikon dýní: Víte, která se hodí do polévky a která je nejlepší do koláčů?

Před pár lety se dýním spousta lidí vyhýbala, dnes už na pultech obchodů nebo na farmářských trzích narazíte na první dobrou hned na několik druhů. Ty, se kterými se setkáte nejčastěji, jsme pro vás zmapovali a podívali jsme se jim na zoubek.

Díky svému hruškovitému tvaru je tahle tykev naprosto nezaměnitelná. Před tepelnou úpravou je potřeba ji oloupat, semínka jsou ale jen v malé části, a snadno se tak připravuje na další zpracování. Pochází z amerického kontinentu, botanicky patří do velké skupiny muškátových dýní. Má matnou, bledě hořčicovou tuhou slupku a sytě žlutou, někdy až oranžovou dužinu, která jemně voní i chutná po másle – odtud se vzalo její jméno. Při pěstování je velmi náročná na teplo, takže na českých zahradách na ni narazíte jen výjimečně. Ze všech dýní je nejsladší a zároveň je velmi dobře stravitelná – patří proto i do jídelníčku miminek už od prvních příkrmů.

Je bohatá na vitaminy A, B a C, bílkoviny, hořčík, železo, vápník a v neposlední řadě i rozpustnou vlákninu. Obsahuje jen minimum sacharidů, proto je vhodná při redukční dietě i pro diabetiky. Pomůže vám od problémů s močovým měchýřem, odvodňuje, snižuje krevní tlak a je příznivá i pro nemocné s arteriosklerózou nebo lidi trpící problémy s klouby (revmatoidní artritida, dna atp.).

Máslová dýně má jedno z nejširších využití v kuchyni. Hodí se do polévek, restovaná či pečená je skvělá jako příloha k masu nebo do nádivek a salátů. Dobře se z ní pečou koláče, uděláte z ní i čatní, marmeládu anebo kompot. À propos, už jste ji zkoušeli naložit do octa stejně jako okurky?

Hned po máslové dýni na pultech obchodníků nejčastěji narazíte na hokkaido. Tahle dýně má svoji domovinu v dálném Japonsku a u nás je známý hlavně její zářivě oranžový kultivar, stále oblíbenější je ale i zelená varieta. Dužinu však mají obě stejnou: sytě oranžovou, medově sladkou, pevnou. Chutí lehce připomíná kaštany, někdy se jí proto říká kaštanová dýně. Její nesporná výhoda spočívá v tom, že ji není potřeba loupat – slupka při tepelné úpravě změkne stejně dobře jako dužina.

Zejména na podzim a v zimě oceníte její přínos pro imunitní systém. Dobře čistí střeva a podporuje trávení, pomůže vám i na nervy. Stejně jako máslová je i dýně hokkaido skvělá na arteriosklerózu nebo revmatická onemocnění. Doplníte si díky ní zásoby celé řady vitaminů B, draslíku a vápníku. I tradiční čínská medicína si ji cení pro pomoc při onemocněních trávicího traktu a slinivky.

V kuchyni má velmi bohaté využití. Připravíte z ní skvělé polévky, pyré a jiné přílohy k masu, slané i sladké koláče i kompoty a nakládat ji lze také nasladko i naslano. Výborná je i jen tak pečená nebo grilovaná s trochou olivového oleje a bylinkami.

V poslední době na oblibě získává i špagetová dýně, která má svoji domovinu v USA. Vyznačuje se kulovitým, častěji ale protáhlým tvarem a hladkou a velmi tuhou žlutou slupkou, která je někdy zeleně žíhaná. Žlutá je i vláknitá dužina – ta při tepelné úpravě „zprovázkovatí“, tedy úplně se rozpadne na vlákna – odtud se vzal název špagetová. Je velmi nenáročná na pěstování, a máte-li prostor, určitě to zkuste. Roste totiž skoro sama.

Díky malému obsahu sacharidů je víc než vhodná nejen při redukční dietě. Má velmi nízký glykemický index, a dopřávat si ji tak mohou i lidé s cukrovkou. Je bohatým zdrojem vlákniny, vitaminů B6 a C a manganu. Stejně jako další druhy tykví působí blahodárně na játra, a je proto skvělá při detoxikačních kúrách i na průběžné čištění organismu. Obsahuje i spoustu antioxidantů.

V kuchyni je špagetová dýně určená na pečení a vaření. Menší plody stačí několikrát propíchnout a rozříznout a semeníku zbavit až po uvaření – to podle velikosti trvá zhruba 45 minut. Upečená je při 180 stupních za 60 až 90 minut, opět podle velikosti. Větší dýně je potřeba napůl rozříznout a semínka vydlabat ještě před tepelnou úpravou. Dobře uvařená nebo upečená dýně se sama rozpadá na výše zmíněná vlákna a je velmi snadno stravitelná. Použít ji můžete jako náhradu klasických špaget, pro přípravu omáčky na těstoviny a masových směsí nebo třeba jako vložku do polévky. S máslem a bylinkami upečenou dýni můžete podávat i jako přílohu, případně prostor po semeníku naplnit mletým masem nebo jinou nádivkou a zapéct.

Tato temně zelená vrásčitá tykev pochází ze severovýchodní Itálie, z města Chioggia. Má velmi tuhou slupku, která se za syrova jen velmi špatně loupe, proto je lepší dýni nejdřív nakrájet a podusit a teprve poté dužinu vydlabat lžící. Dužinu má sytě oranžovou, velmi chutnou, sladkou a masitou, chutí trochu připomíná mrkev. U nás je její známost teprve v plenkách, v Itálii se jí ale přezdívá královna dýní – je to velmi stará a oblíbená odrůda. Dobrá zpráva pro zahradníky je, že je poměrně nenáročná na pěstování.

Obsahuje vysoké množství betakarotenu, vápníku a fosforu a s ostatními dýněmi si nezavdá ani v dalších zdravotních přínosech pro trávicí trakt. Právě díky vysokému obsahu betakarotenu je stejně jako jiné dýně vhodná jako prevence rakoviny prostaty a tlustého střeva.

Při kuchyňském zpracování je dobré se inspirovat v zemi jejího původu, Itálii. Tam se z ní připravují úžasné dýňové gnocchi, rizota, náplně do těstovin, polévky i dezerty a koláče. Nejčastěji se vaří, dusí a peče. Díky pevné a hladké textuře dužiny je vhodná i na zavařování.

Kterou dýni kupujete nejčastěji vy?