Levnější, ale prošlé! Jaké potraviny nikdy nejíst po záruce?

Nakoupit potraviny s velkou slevou? To je jistě lákavé – ovšem jen do chvíle, než zjistíte, že kupujete prošlé zboží... Je bezpečné takové potraviny jíst a lze je vůbec zákazníkům nabízet?

Potraviny, kterým se blíží doba spotřeby nebo jim prošla doba minimální trvanlivosti, se nabízet k prodeji smějí, ovšem za přesně daných podmínek. V první řadě je nutné rozlišovat, o jaký druh lhůty trvanlivosti se jedná.

Jednou možností je datum použitelnosti/spotřeby – tedy „spotřebujte do“ – s přesným určením dne, měsíce a roku. Výrobce tím udává termín, do kdy si neotevřený výrobek musí udržet své vlastnosti a zdravotní nezávadnost za předem stanovených podmínek skladování. Většinou jde o potraviny rychle podléhající zkáze: mléčné výrobky, lahůdky, chlazené maso, uzenářské výrobky a podobně. Najdete-li mezi běžným zbožím něco s prošlou dobou spotřeby, pak je to špatně a měli byste upozornit prodejce, případně Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Po uplynutí této lhůty se totiž už prodávat nesmí.

Jiné to je s výrobky, které mají datum minimální trvanlivosti. Označují se jí potraviny, které vydrží déle než 14 dnů a nepředstavují zdravotní riziko. I u nich byste měli najít doporučené skladování. Pravidla značení závisejí na tom, jak dlouhou trvanlivost potravina má:

Tyto výrobky se mohou prodávat i po datu minimální trvanlivosti – ovšem musejí být zdravotně nezávadné, v neporušeném obalu, výrazně oddělené od „neprošlého“ zboží a viditelně označené, aby zákazník věděl, co kupuje. Není stanoveno, jak dlouho po datu minimální trvanlivosti je lze nabízet – čaje nebo konzervy se mohou objevit na pultech i pár let poté. „Podle platných zákonů nesmí obchodník prodávat zboží nejakostní nebo nevhodné ke spotřebě. Patří do toho i potraviny po uplynutí doby minimální trvanlivosti. Odpovědnost za bezpečnost a kvalitu takového zboží pak spočívá plně na jeho bedrech,“ vysvětluje Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Někdy se stane, že jídlo nestihnete zkonzumovat a projde doba, již výrobce určil jako hraniční. Musíte ho vyhodit? Po expiraci lze v pohodě spotřebovat potraviny, které obsahují velmi malé množství vody: rýže, cereálie, mouku, sušenky nebo čokoládu. Pochutnat si můžete i na uzavřených kompotech či konzervách, nemají-li vypouklé víčko.

Obezřetně však zvažujte, zda sníte prošlý jogurt, sýry či máslo. Hodně záleží na skladování a jak se vám jeví. Třebaže by jogurtu ani týden po expiraci nic být nemělo, vyhoďte ho, má-li vypouklé víčko nebo nevábně voní. Vyhněte se nahořklému trvanlivému mléku nebo příliš žlutému máslu s nakyslou vůní. Jíst byste neměli ani plísňové sýry, když změní vůni a barvu. Po době spotřeby nikdy nekonzumujte maso, ryby, šunku, saláty, čerstvé sýry a měkké ovoce, jako jsou jahody nebo maliny.

Vždy pamatujte, že ve chvíli, kdy otevřete balení, doba určená výrobcem přestává platit a měli byste potraviny zkonzumovat co nejrychleji – i tato informace bývá uvedena na obale.

„Je známo, že řada potravin je bez problémů konzumovatelná i po takzvané záruční době, která je výrobci stanovována s určitou časovou rezervou. Ostatně i na půdě EU se intenzivně diskutuje, jak současné označení potravin datem použitelnosti nebo minimální dobou trvanlivosti upravit. Osobně si myslím, že takový prodej přispívá k omezení současného plýtvání a zvyšuje dostupnost potravin pro sociálně slabší skupiny obyvatel, protože prošlé potraviny jsou obvykle levnější. Samozřejmě je třeba sledovat a zajistit, aby nebyly potencionálním zdravotním rizikem,“ uvádí agrární analytik Petr Havel. Jeho názor může být vodítkem pro ty, kteří zatím váhají, zda se do takových nákupů pustit.

Jak se díváte na prodej prošlých potraviny se slevou?