Hlavní obsah

Letní střevní infekce? Jak jim předcházet i první pomoc

Foto: Roman Samborskyi, Shutterstock.com

Foto: Roman Samborskyi, Shutterstock.com

S létem bohužel narůstá i počet střevních infekcí a úporných průjmů. Pokud podobné obtíže zažíváte každé prázdniny, zkuste se na ně letos připravit, a když už přijdou, bojujte efektivně.

Článek

Prázdniny v kempu, koupání v rybníku plném sinic i letní grilovačka, to vše ve vás může nastartovat průjem. Pokud si chcete prázdninových radovánek užívat bez obav, myslete na prevenci. A pro všechny případy vybavte svou cestovatelskou lékárničku. Jak problému předejít a čím ho zahnat, když už přijde?

Viry, paraziti a bakterie

Mezi infekční viníky průjmu patří viry, paraziti a především bakterie. V polovině případů je původcem Escherichia coli (E. coli) a v létě narůstá i počet infekcí způsobených salmonelózou, kampylobakteriózou nebo úplavicí. Dávejte si pozor na to, co jíte, ale i kde se koupete nebo jakou vodu pijete.

Neinfekčním spouštěčem potíží může být prostá změna prostředí, zejména pokud spolu s ní klesají hygienické normy. To může být pobyt na táboře, v kempu, na chalupě či například v Egyptě, kde se střevním potížím lidově říká faraonova pomsta. Střeva totiž dokáže potrápit i exotická kuchyně a neobvyklé kombinace potravin. Dále také větší množství tuků i třeba časté letní grilování.

Od ovoce k neuróze

„Častou příčinou letních průjmů je také konzumace neloupaného ovoce, pití vody z kohoutku nebo nápojů s ledem. U citlivějších pacientů se objevuje průjem i v případě konzumace mořských korýšů nebo ústřic,“ vysvětluje praktická lékařka Petra Nová z Prahy.

Pokud víte, že máte háklivé zažívání, zkuste i prázdninový životní styl držet co nejblíž běžným standardům. Roli může hrát i cestovní neuróza a v případě zahraniční dovolené cizorodé ovzduší, na to platí dlouhodobé posilování imunity, práce s psychikou i preventivní užívání probiotik.

Foto: Kaspars Grinvalds, Shutterstock.com

Za střevní potíže může i nervozita z cestování nebo stres ze změny prostředí Foto: Kaspars Grinvalds, Shutterstock.com

Jezte rychle!

V teplém počasí se potraviny rychleji kazí. Hamburger s majonézou, točenou zmrzlinu nebo grilovanou klobásu u pochybného stánku je lepší si odpustit. Kvůli kampylobakterióze pozor na kuřecí maso, opatrně s mletým masem, ale i úpravou vajec, při kterých zůstává žloutek tekutý – vše by mělo být pořádně dovařeno. Všechny suroviny po pečlivé tepelné úpravě ihned snězte.

Na hygienu dbejte nejen v jídle. Ne všude je možné umýt si ruce teplou vodou a mýdlem, dezinfekční gel by proto měl být vaším letním spojencem. Do města i na výlet si nezapomeňte vzít láhev s vodou, ať nejste odkázáni na neprověřené zdroje. To platí především v zahraničí.

Foto: FotoHelin, Shutterstock.com

Nejen koronavirus nás naučil, že dezinfekční gel patří do každé kabelky či batohuFoto: FotoHelin, Shutterstock.com

Letní lékárnička na cesty

Doma i na cestách mějte pro případ střevní infekce po ruce adsorbencia (např. živočišné uhlí) nebo střevní desinficiencia (zabírají jen na bakteriální průjem). Ulevit mohou také antimolitika zpomalující střevní peristaltiku. Před cestou do zahraničí zvažte očkování proti infekčním příčinám (cholera, břišní tyfus, žloutenka typu A).

Pozor na dehydrataci

Průjem ale potřebuje hlavně klidový režim a dostatek tekutin, protože při něm může dojít k dehydrataci. Ty dávkujete po troše. Ideální je čistá nebo mineralizovaná voda, iontový nápoj, černý čaj, kokosová voda. Můžete si připravit i speciální rehydratační nápoj z převařené vody se 4 lžičkami cukru a 1 lžičkou soli.

„Pozor, u dětí se rozvíjí mnohem rychleji než u dospělých. Mezi její příznaky patří únava, podrážděnost, sušší vzhled sliznic a menší množství tmavé moči v důsledku šetření tekutin,“ popisuje doktor Jakub Pecl z Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno. Pokud průjem pro pěti dnech neodejde, objeví se horečky, zvracení či ve stolici se objeví krev a nejste schopni udržet v sobě tekutiny, vyhledejte lékařskou pomoc.

Probiotika pro zdravá střeva

Narušená střevní mikroflóra vás činí náchylnějšími k dalším infekcím. V rámci prevence nebo rekonvalescence po prodělaných obtížích vsaďte na probiotika. Najdete je v kvašeném zelí, kysaných mléčných nápojích, po akutním průjmu je rychle doplníte díky potravinovým doplňkům z lékárny. Užívat je můžete i preventivně, ideálně již týden před plánovanou cestou.

Při samotném průjmu se snažte trávení zbytečně nezatěžovat. Vyhněte se mléku, smaženým pokrmům, ostrému koření, jednoduchým cukrům (sladkosti, ovocné džusy), opatrně i s nerozpustnou vlákninou (celozrnné pečivo, semena, ořechy). Naopak vsaďte na povařenou mrkev, banán, suchary, brambory, rýži a čistý vývar.

Načítám