Lednové pranostiky předvídají dlouhou zimu. A jak to bude se sněhem? Čtěte

Vypočítat, jaké počasí bude za několik týdnů, je i pro odborníky složité. Dlouhodobé předpovědi jsou zkrátka a jednoduše podobné věštění z křišťálové koule. Jeden týden se můžete dočíst, že v půlce ledna přijde opravdová zima, za pár dní už to neplatí, ve stejnou dobu sužuje kraje o pár stovek kilometrů dál sněhová bouře, či naopak povodně. Podle čeho se tedy řídit? Můžete zkusit využít zkušenosti našich předků, tedy lidových předpovědí neboli pranostik. Když nic jiného, aspoň se pobavíte.

Pořekadlo „Jak na Nový rok, tak po celý rok“ asi znáte. Týká se spíše životního stylu a počasí se podle něj úplně řídit nemůže, ale i tak byl první den nového kalendářního roku pro naše předky vhodný pro vytváření předpovědí. Pranostik vztahujících se k začátku ledna není málo a překvapivě se z nich dovíte, jaké bude léto („Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka svítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný“) a žně („Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně“), ovšem zimní dovolenou či jarní prázdniny na horách vám naplánovat nepomohou.

Nicméně pokud se chystáte na lyže až o Velikonocích, vzpomeňte si, zda u vás na Nový rok nepršelo. A jestli věříte pranostice „Na Nový rok déšť – o Velikonocích sníh“, zařiďte se podle ní.

Sledovali jste o tříkrálovém víkendu počasí? Ve Středočeském kraji bylo v sobotu 6. ledna počasí typicky jarní, neděle pak zatažená a šedivá. Stejně jako novoroční i tříkrálové pranostiky se hodně vztahují k zemědělství a také mlčí o tom, jak bude pokračovat zima. Zato napovídají, že by mohlo být alespoň hezké jaro a léto. Předpovědi, že „Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice“, „Je-li tříkrálová noc hvězdnatá, budou se hojně rodit beránci, býčci, kozlíci“ a „Na Tři krále mnoho hvězd – urodí se hodně bramborů“, znějí poměrně optimisticky.

Co se týče sněhové nadílky, ani ostatní lednové pranostiky bohužel nic moc nenaznačují. Podle lidové předpovědi „V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to“ však můžete očekávat, že únor přinese alespoň pořádně nízké teploty. Další moudrost říká, že „Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk i zahrad se málo těží“, a potvrzuje to i „V lednu mráz – těší nás, v lednu voda – věčná škoda“, což zrovna přívětivé a plodné jaro neslibuje. Lednové mlhy zase znamenají mokré jaro, otázkou ovšem je, zda se jako mokré jaro počítá i krajina zasypaná sněhem, nebo jen déšť.

Pranostika „Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí“ vám může napovědět, jestli bude zima dlouhá. Meteorologové sice předpovídají, že se má v druhé polovině ledna významně ochladit, v nižších polohách se však zatím drží nad nulou i noční teploty... Tak se nechte překvapit.

Sledujte i okolní louky, neboť nápomocný vám může být počet krtinců. Předpověď „Když krtek ryje v lednu, končí zima v květnu“ dává tušit, že ještě v dubnu a květnu budete potřebovat zimní bundu – krtinců je totiž (alespoň ve středních Čechách) opravdu dostatek. O dlouhé zimě by mohla svědčit i pranostika „Leden studený, duben zelený“: leden studený zatím moc není, tak na zelený duben asi moc nespoléhejte. A co teprve lidové zjištění „Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu“! Zdá se, že s teplým lednem a jeho vlivem na úrodu měli naši předkové nepěkné zkušenosti. Tak se nechme překvapit.

Traduje se ve vaší rodině nějaká osvědčená pranostika, která by napověděla?