Léčba půstem aneb Dá se rakovina vyhladovět?

V pozitivní sílu hladovění věří i herec a filmový producent Jiří Pomeje, který se prostřednictvím něj snaží bojovat s rakovinou hrtanu. Momentálně podstupuje takzvanou Breussovu dietu.

Dnes již zemřelý autor metody Rudolf Breuss tvrdil, že když se nádoru odepře přísun živin, dojde k jeho odumření a následnému zničení pomocí imunitního systému. Po dobu 42 dnů není dovoleno přijímat žádnou potravu s výjimkou zeleninových šťáv. Tato dieta by se navíc neměla kombinovat s chemoterapií ani radioterapií.

Breussův způsob léčby je populární, přestože neexistuje žádný vědecký důkaz a řádná klinická studie, která by potvrzovala, že skutečně funguje. Právě naopak – lékaři poukazují na případy, kdy nemocní lidé po absolvování této kúry zemřeli. Kvůli dlouhodobé absenci jídla totiž neměli dostatek sil na boj se zákeřnou chorobou.

Krátkodobý půst však může mít na pacienty s rakovinou pozitivní vliv. Vědci z univerzity v Jižní Kalifornii došli k závěru, že občasná dvou- až čtyřdenní pauza v jídle posiluje imunitní systém. To je prospěšné zejména u nemocných podstupujících chemoterapii, která dává obranyschopnosti pořádně zabrat. I zde je však prostor pro další studie, které by tyto závěry dále potvrdily.

Půst tedy rozhodně není všemocným lékem, v některých případech ale skutečně pomáhá, zejména jako prevence. „Trávení snědené potravy je poměrně náročný děj, při němž se spotřebuje velké množství trávicích enzymů a energie. Při půstu, kdy tělo není nuceno trávit, použije ušetřenou energii a enzymy na čištění, opravování a uzdravování sebe sama,“ popisuje lékařka Barbora Müllerová.

Odpočinek od přísunu potravy tedy ulevuje trávicí soustavě, obnovuje střevní mikroflóru, regeneruje játra a ledviny. Půst bývá využíván také ke snížení krevního tlaku a blahodárný je i jeho vliv na psychiku.

„U lidí, kteří prošli několikadenním půstem pro zdraví, jenž se používá hlavně pro regeneraci relativně zdravých jedinců, zaznamenáváme pozitivní ozdravné výsledky – odcházejí bolesti zad a kloubů, mizí otoky, zlepšuje se pleť, mizí únava, bolesti hlavy a další neduhy,“ popisuje své zkušenosti trenér půstu Vladimír Popov z Centra řízené regenerace.

Názory na optimální délku půstu se liší, ale i ty jednodenní mají smysl. „Jsou určitě vhodným odlehčením obzvlášť v dnešní době, kdy se lidé dost často přejídají. Nelze však od nich očekávat žádný velký regenerační či léčebný účinek. Ten podle poznatků německých lékařů přírodní medicíny nastává až po pěti až sedmi dnech,“ říká Vladimír Popov.

Do hladovění by se ovšem neměl pouštět každý. „Půst není vhodný například pro adolescenty, děti, těhotné a kojící ženy, podvyživené osoby, pro lidi s těžkými psychickými problémy či pro diabetiky, kteří užívají léky na snížení hladiny krevního cukru. Zvážit by ho na základě své kondice měli také lidé vysokého věku,“ jmenuje Barbora Müllerová. Konzultace s lékařem je namístě také u nemocných.

Patříte mezi půstové zelenáče a chystáte se hladovění vyzkoušet? Dodržujte pravidla. Úplně nejlepší ale je se před půstem, hlavně má-li být delší, poradit s odborníkem.

Vyzkoušeli jste někdy půst? Jak dlouho jste vydrželi?