Článek
Muzikoterapie je někdy opravdu zázračná. Umí uvolnit zablokované emoce, zlepšit jemnou motoriku a naučit znovu mluvit člověka po mozkové mrtvici.
Anetka chodí do praktické školy. Její problém je řeč: vyslovuje špatně a těžce hledá slova, tak raději zarytě mlčí. Když ale začala chodit do hudebního kroužku, zjistila, že pomocí nástrojů dokáže „mluvit" mnohem lépe. Začala hrát na flétnu – to zlepšilo její práci s dechem a vystoupení na školních besídkách zase sebedůvěru. Pomocí hry na tibetské mísy se naučila uvolnit a díky tomu se zlepšil i její projev.
Věda zvaná muzikoterapie
Léčivé účinky hudby a rytmu se u nás využívají hlavně v psychiatrických léčebnách a zařízeních pro handicapované, při práci se znevýhodněnými dětmi, seniory a závislými. Děti i dospělí se při individuálních nebo skupinových sezeních učí pomocí zpěvu a hry na nástroje spolupracovat s ostatními, vyjádřit své pocity a uvolnit psychické, ale i fyzické bloky.
„Na letním soustředění byl chlapec, který nikdy neotevřel jednu ruku a druhou jen velmi zřídka. Po týdnu společné práce se chlapec nejenže uvolňoval při hře na kantelu – strunný nástoj – ruku, kterou běžně neotvíral, ale dokonce se mu podařilo otevřít i tu, kterou ještě nikdy předtím neotevřel," vypráví muzikoterapeutka Marie Břicháčková.
Zpívání ve školce nebo na terapii otevírá srdce a podporuje citové vazbyFoto: thinkstock
Zpátky do života
Jedním z mála zdravotnických pracovišť, kde se v Česku muzikoterapie využívá, je Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze. Fyzioterapeutka Markéta Gerlichová tam úspěšně vrací do života pacienty po poranění mozku. Jsou to lidé, kterým se náhle zcela změnil život: mnozí trpí afázií (související poruchou řeči), mají ochrnuté ruce či nohy, potíže se soustředěním a pamětí. S tím vším může hudební terapie pomoci.
„Pacient například nechce používat postiženou horní končetinu. Zvolíme-li pro něj vhodný hudební nástroj, je často tak motivován, že ji používat začne," vysvětluje Markéta Gerlichová. Krátkodobá paměť se trénuje opakováním hudebních motivů, dlouhodobá rozpomínáním na dříve známou píseň. A lidé postižení afázií často dříve zpívají, než se rozmluví. „Různé oblasti lidského těla rezonují se zvuky a tóny. S tím můžeme pracovat při uvolňování napětí v jednotlivých částech těla či naopak při jejich stimulaci," dodává Markéta Gerlichová.
Sdílíte aktivně hudbu s partnerem?Foto: thinkstock
Nestačí jen poslouchat
Muzikoterapie má mnoho podob. V žádném případě ale nevypadá tak, že terapeut zastrčí do přehrávače disk a odkráčí na kávu. To, že si pustíte relaxační nahrávku, vás možná uklidní, ale nevyléčí. „Většina odborníků se shoduje na tom, že pokud na sebe necháte působit hudbu, jde spíš o estetický zážitek než o terapii,“ upozorňuje Markéta Gerlichová.
I nejlepší reprodukovaná hudba je navíc omezenější než ta živá. „Reprodukční soustavy ořezávají její přirozené hloubky a výšky. Každá hudba je lék, říkali staří Indové, ale to ještě neměli přístroje na její záznam. Proto také není lékem hudba z mp3,“ uzavírá muzikolog a hudebník Vlastimil Marek.
Zažili jste někdy koncert, po kterém jste si připadali prostě skvěle? Hrajete na nějaký nástroj nebo zpíváte? A jak se při tom cítíte?
