Článek
30. ledna 1889 došlo k tzv. mayerlingské tragédii, která od té doby fascinuje a zajímá především historiky. Na loveckém zámečku Mayerling se v šest hodin ráno ozvaly dva výstřely a posléze byl nalezen korunní princ Rudolf a jeho milenka Mary Vetsera, oba mrtví. Otrávila ho? Byli zavražděni? Pravda je zřejmě taková, že se společně rozhodli skoncovat se životem. Nejdřív Rudolf zastřelil ji a posléze sebe.
Vražda se ale nikdy pořádně neřešila, úřady se ji snažily spíš zamaskovat. Vysvětlujících verzí, proč k tomu došlo, bylo několik. Císařský dvůr se snažil mystifikovat veřejnost, protože skutečnost, že následník trůnu byl vrahem i sebevrahem, byla nepřijatelná.
Mary Vetsera (1871–1889)
Narodila se 19. března 1871 do rodiny rakouského diplomata Albína Ritter von Vetsera (1825–1887) a o 22 let mladší Heleny Vetser, rozené Baltazzi (1847–1925), kteří byli sice velmi bohatí, ale rodina nikdy nedosáhla na šlechtickou hodnost.
V době, kdy dívka vyrůstala, se od žen nečekalo, že budou vzdělané, a ona po tom rozhodně netoužila. Navštěvovala Ústav pro výchovu šlechtičen v salesiánském klášteře, byla milovnicí krasobruslení a hlavně dostihů. Na těch se na jaře 1888 poprvé setkala s Rudolfem. Pikantní je, že než se stala Mary milenkou korunního prince, flirtovala s ním i její krásná matka.
Korunního prince zaujala Mary svou krásou, tělesnou vyspělostí, na svůj věk byla navíc i duševně vyzrálá a rozhodně měla zkušenost s koketováním a obdivem mužů. Bohužel jej potkala v jeho nejhorším životním období, trpěl depresemi a čím dál častěji ho přepadaly myšlenky na smrt. Zřejmě mu zcela propadla a rozhodla se ho při cestě na onen svět následovat.
Korunní princ Rudolf (1858–1889)
Jediný syn císaře Františka Josefa I. (1830–1916) a císařovny Alžběty Bavorské, přezdívané Sissi (1837–1898), se narodil 21. srpna 1858. Zejména jeho otec do něj vkládal velké naděje. Z následníka trůnu chtěl mít skvělého vojáka, a proto ho hned po narození jmenoval plukovníkem.
Chlapec však nebyl příliš fyzicky zdatný, byl citlivý, přemýšlivý a toužil po vzdělání. Bavila ho věda, jazyky, dějepis, zajímal se o ptáky. Otec mu (prý něžně) říkal „ty můj kriplíčku“, ale moc času mu nevěnoval. A stejně tak matka. Sissi vzdala boj s tchyní, která zasahovala výrazně do výchovy vnoučat, a raději cestovala.
Rudolf se celoživotně snažil rodičům zavděčit, ale nikdy se mu to nepovedlo. Z dětství si nesl trauma i kvůli výchově generála Gondrecourta, který, aby hocha zocelil, budil ho výstřely z pistole, a když zavřel Rudolfa do obory a děsil ho, že je tam divočák, šílel kluk hrůzou.
V dospělosti platil za rozporuplnou osobnost. Mnozí oceňovali jeho vědecké práce, pokrokové názory, odmítání absolutismu, antisemitismu a odpor ke šlechtě. Na druhou stranu střídal ženy jako ponožky a moc dobře se k nim nechoval.
Jako poslušný syn se posléze oženil (1881) s vhodnou ženou, vzal si mladičkou belgickou princeznu Stefanii (1864–1945). Měli spolu jedno dítě, dceru Alžbětu zvanou Erzsi (1883–1963). Ale manželství šťastné nebylo a manželka měla mnoho důvodů k žárlivosti.
Finální zlom nastal v roce 1886, kdy Rudolf onemocněl neléčitelnou kapavkou. Nakazil i manželku, čímž jí způsobil neplodnost. Bolesti zaháněl morfiem, výčitky alkoholem a avantýrami. Jeho spřízněnou duší byla kurtizána Mizzi Kaspar (1864–1907), která na něj ale zároveň donášela policii. Její informaci, že ji Rudolf požádal o společnou sebevraždu, nikdo bohužel neřešil.
V lásce spojeni až do smrti
Sedmnáctiletá Mary ale jeho děsuplný požadavek neodmítla. Poznali se na dostizích na jaře 1888 a mladá dívka si do deníčku napsala, že v ten den se zrodila vášeň. Po nějaké době se začali intenzivně vídat.
Mary Rudolfovi zcela propadla. Původně spíše povrchní dívka začala vést řeči o smrti, dostala od prince železný prsten s nápisem V lásce spojeni až do smrti a medailonek, který byl vyložený plátýnkem s kapkou krve. Rudolf v té době uvažoval o rozvodu. Jeho otec to považoval za útok na říši. Spory měli se synem dlouhodobě, tuto hádku však císař zakončil slovy: „Nejsi hoden stát se mým nástupcem!“ Byl leden 1889 a korunní princ se rozhodl, že smrt je jediným řešením.
Odjel s pár přáteli na zámek Mayerling a s nimi i Mary. Omluvil se z účasti na lovu, prý kvůli nachlazení. V noci pak se svou milou napsali každý několik dopisů na rozloučenou a nakonec 30. ledna, krátce po šesté hodině ranní, zazněly zámečkem dva výstřely.
Zdrcení rodiče Rudolfa odmítli verzi příběhu, že by jejich syn byl vrah a sebevrah. Nejdříve tvrdili, že ho Mary otrávila, pak že měl srdeční mrtvici. Nakonec byl prohlášen za duševně chorého, aby mohl být pohřben v rodinné hrobce. Mary tajně převezli do Heiligenkreuzu, kde byla potají pohřbena v koutě mezi sebevrahy. Zda byla v době smrti těhotná, není jisté, ale mnozí historikové to tvrdí.
Jsou ale i jiné verze příběhu. Podle jedné to Mary přežila a byla odvezena tajně do Ameriky. Podle jiné byli oba zavražděni na příkaz císaře, který se kvůli eskapádám svého syna bál o osud mocnářství. Většina historiků se nicméně kloní k tomu, že šlo o domluvenou vraždu a sebevraždu.