Článek
Krásná herečka, která i v pokročilejším věku vypadala jako děvčátko a uměla čarovat svým něžným úsměvem. A herec, který hrál nejdřív role noblesních donchuánů a později šmrncovně prošedivělých intelektuálů. Poznali se v Činoherním klubu, a když překonali pár překážek, vybudovali vztah, který jim leckdo záviděl.
Když v létě 2021 Libuše Šafránková zemřela, jejího manžela to zdrtilo a od té doby už jen chřadl. Byli spolu 45 let, on ji pak nepřežil ani o jeden rok. Josef Abrhám zemřel v 82 letech.
Libuše Šafránková (†68)
Narodila se v roce 1953 na jižní Moravě a vyrůstala ve Šlapanicích u Brna, kam se celý život ráda vracela. Po tatínkovi zdědila lásku k hudbě, po mamince zase ráda kreslila módní návrhy.
Divadlo milovala od dětství, navštěvovala dramatický kroužek, hrála ochotnicky a vystudovala brněnskou konzervatoř. Její první filmovou rolí byla legendární Barunka ve filmu Babička (1971). Ovšem hned další rolí okouzlila bez přehánění celý svět. Popelku ve filmu Tři oříšky pro Popelku (1973) měla hrát původně Jana Preissová (73), ta ale čekala dítě a roli nabídli ani ne dvacetileté Libuši Šafránkové.
Herečkou jedné role se ale rozhodně nestala, na to měla příliš hereckého talentu. Ve světě filmu okouzlila svým komediálním talentem ve filmech Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974), Vrchní, prchni! (1981) nebo Vesničko má středisková (1985). Později přesedlala do rolí laskavých maminek a babiček: Obecná škola (1991), Báječná léta pod psa (1997) nebo Jak jsme hráli čáru (2014), což byla také její poslední filmová role.
Dramatické i komické role si užívala i v pražském Činoherním divadle. Excelovala například ve hrách Racek (1973), Poprask na laguně (1973), Bouře (1980) nebo Žebrácká opera (1990).
Vždy si chránila své soukromí, takže veřejnost o její vážné nemoci nevěděla. Jen v roce 2014 oznámila, že vyhrála boj s rakovinou plic. Ale před kamerou se už neobjevila a věnovala se vnoučatům. Vloni ji na její narozeniny rodina převezla do nemocnice a o dva dny později, 9. června 2021, zemřela. Pro Popelku plakal celý národ, ale nejvíc její odchod zasáhl celoživotního partnera Josefa Abrháma.
Josef Abrhám (†82)
Narodil se v roce 1939 ve Zlíně. Jeho rodiče byli nadšenými ochotníky a podporovateli umění, dědeček evangelickým farářem. Mladý Josef zvažoval vydat se v dědečkových stopách. Nakonec ale zvítězilo divadlo, jeho talent byl nesporný, vynikal na divadle i ve filmu a televizi. Hrál v Divadle na Vinohradech a nakonec zakotvil v Činoherním klubu, kde působil skoro třicet let.
Pro některé bude vždy doktorem Blažejem z Nemocnice na kraji města (1977–1981), pro jiné prchajícím vrchním (Vrchní, prchni!, 1981). Významná byla jeho spolupráce s duem Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak ve filmech Marečku, podejte mi pero (1976) nebo Kulový blesk (1978). Manželé byli často obsazováni spolu, protože mezi nimi byla skvělá chemie, uměli improvizovat a vzájemně se pošťuchovali.
Na Českého lva byl nominován za roli policisty Prokopa, který ztratil chuť, v Šakalích létech (1993) režiséra Jana Hřebejka (54). Ten jej později obsadil i do filmu Kráska v nesnázích (2006), kde hrál elegantního emigranta Evžena. Hřebejk o něm hovořil jako o jednom z nejlepších českých herců.
Josef Abrhám byl vnímám jako vzor noblesy a slušnosti, jako muž, který by se nesnížil k vulgarismům nebo hrubosti. Vždy tak trochu tajemný, i proto, že se stejně jako jeho žena neobjevoval na titulních stranách společenských časopisů. A svoji milovanou Libušku nepřežil ani o rok.
Libuše & Josef
Potkali se v Činoherním klubu a chemie prý mezi nimi fungovala od začátku. Dlouho kolem sebe ale nesměle chodili, vykali si, vzájemně navštěvovali představení toho druhého, ale nic víc. Jaký byl důvod? Prostý. Josef Abrhám měl v té době vážný vztah se zpěvačkou Naďou Urbánkovou (82). Nakonec se odvážil pozvat Popelku na večeři a bylo vymalováno. Kaňkou na jeho jinak bezchybném profilu je, že pak žil skoro dva roky dvojí život. Naďa Urbánková se o jeho vztahu s Libuší dozvěděla náhodně u kadeřnice.
Při představování s rodiči Libušky prý došlo k nečekanému momentu: tatínek měl pocit, že nastávajícího zetě zná. A měl pravdu, před lety se potkali ve vlaku, kde si všiml truchlícího mladého muže: Josef Abrhám zničeně oplakával smrt své sestry.
Vzali se v roce 1976 a o rok později se jim narodil syn Josef. Pracuje jako režisér a mimo jiné natočil dva dokumenty o svých rodičích, v rámci dokumentárního cyklu Neskutečné životy. Je podruhé ženatý a má pět dětí.
Josef a Libuše se celoživotně vzájemně respektovali, podporovali a dávali si najevo lásku. Nikdy neměli potřebu odhalovat své soukromí a byli nadšenými prarodiči. Nakonec je rozdělila Popelčina smrt, zřejmě se jí vrátilo její onemocnění. Doufejme, že jsou nyní už zase spolu.