Láska jako byznys aneb Zlobíš, tak plať!

Je to běžnější, než byste si mysleli. „Občas se utrhnu ze řetězu a přijdu domů třeba až druhý den ráno. A ne v dobrém stavu. Moje žena to nesnáší, takže to mívám drahé. Většinou mě to vyjde zhruba na pět tisíc,“ říká s úsměvem pětačtyřicetiletý Martin. Přešlap prý většinou spraví kytice, večeře a nějaký blýskavý dáreček.

Podobně to funguje i mezi Klárou (41) a Honzou (48). Jsou spolu skoro dvacet let, mají tři děti, ale Honzovou prioritou je práce – pro ni jde stranou leckdy úplně všechno. „Je schopen kvůli zakázce zrušit rodinnou dovolenou, nejet na domluvený víkend a podobně,“ popisuje Klára, která proto vždy zuří. Honza její nadávky většinou utne tím, že ji pošle s kamarádkou na víkend do 200 kilometrů vzdálené Prahy. Zaplatí hotel, manželce dá neomezenou kreditku, zařídí hlídání dětí. A Klára vychladne a vrátí se s dobrou náladou.

Na první pohled to vypadá jako oboustranná dohoda. Něco jako domácí ústava – a tu vztahový kouč Aleš Kalina doporučuje založit každému páru: „Jsou tam zákony, které by ve vztahu měly platit, aby byli všichni spokojení. Je tam i pravidlo třikrát a dost, kde je jasně řečeno, jaký trest bude následovat, když někdo něco třikrát poruší.“

V ústavě může být cokoli. Od povinností přes uklízení věcí na místo a pozdní příchody až po nesplněné sliby. Je to věc domluvy: třeba za třikrát pohozené ponožky na zemi může „zlobivec“ týden chystat partnerce snídani do postele... Mělo by to být něco, čeho se muž aktivně účastní, ne že jí jen „zaplácne“ pusu penězi či dárkem. Některé prohřešky by však měly být tabu (nevěra, lhaní, agrese...) a mělo by být jasně dáno, že jde o těžké překročení hranic a vztah je ve vážném ohrožení.

Smyslem ústavy je docílit, aby byli všichni spokojení a nikdo nikoho netrápil. „Když se ti dva domluví na pokutách za opilost, je to možné, ale domácí ústava se dělá proto, aby byl doma klid a pohoda. Ne proto, aby se jeden mohl ze svých prohřešků vykupovat,“ vysvětluje Aleš Kalina. Tenhle model podle něj není vůbec cesta k růstu vztahu, je to jen zalepování něčeho nefunkčního.

Jednoduše řečeno, jsou věci, které si za peníze nekoupíte. A spokojený funkční vztah je jedna z nich. Systém vykupování totiž vede k jedinému: žena v očích muže postupně ztrácí úctu, přestává si jí vážit. „Najednou je to taková hra, kde je všechno v pořádku, protože se omluva koupí. Muži se mohou úplně smazat hranice, co si může a nemůže dovolit. Je to vlastně obchod a brát ženu vážně, když ji doopravdy něco trápí, je v podstatě nemožné. Mezi opravdovými city je zeď vystavěná z peněz,“ popisuje koučka a lektorka Lucie Mucalová.

Právě smazání hranic mezi malérem, nad nímž lze přimhouřit oči, a tím, co už je moc, je největší riziko. Ztráta úcty k partnerce je totiž první krůček k nevěře – a to už se penězi řeší jen těžko. „Velký průšvih samozřejmě žádná pokuta nezaplácne. Zůstane jizva,“ varuje Aleš Kalina.

Takové manželství končí rozvodem a je to vlastně ta lepší varianta. Ženy totiž často rezignují a ve vztahu zůstávají, třebaže se trápí. „Slýchám to ve své praxi často. Že už je jedno, co udělá, jen ho to prostě přijde draze. Ženy se dívají na partnerovy přešlapy jako na svou výhodu, žijí si svůj život. Už to není vztah, ale boj kdo s koho. Důvěra, úcta, to vše je pryč. A byť jsou ve vztahu peníze, vládne tam smutek, nenaplnění a někdy i ztráta vlastní hodnoty,“ říká Lucie Mucalová.

Zapomeňte na peníze, nákladné omluvy, luxusní dárky a večeře. Pro fungující vztah mají slova větší hodnotu než peníze. „Vztah je živen komunikací. Potřebuje pravidla, domluvu. Ve vztahu potřebuje člověk volně dýchat a vědět, že když domluvu poruší, může přijít ztráta osoby, která je pro něj důležitá,“ radí Lucie Mucalová.

Tresty ve formě financí (ale i opakované hysterické scény, plané výhrůžky a podobně) vedou spíš k pravému opaku: k navyšování přešlapů. „Činy jsou jasnou zprávou, jak moc vás muž bere, jakou úctu k vám má. Sliby a kupování darů, to jsou jen alibi bez chuti něco změnit,“ dodává Lucie Mucalová.

Činy dělají muže mužem. Tohle je například 5 způsobů, jak říct „miluji tě“ beze slov.