Strašák rodičů laryngitida dětí: Podle čeho ji poznáte, kdy to zvládnete doma a kdy volat záchranku

Typický případ laryngitidy? Dvouleté dítě, které se uprostřed sychravého listopadu probudí uprostřed noci s úporným štěkavým kašlem, ačkoli spát šlo úplně zdravé a ani nikdo jiný kolem něj se nepotýká s žádnou virózou.

Může to být děsivé, a pokud se dítěti skutečně špatně dýchá, je na místě zavolat záchranku. Naštěstí to ve většině případů není potřeba a stačí domácí léčba. Často se tyto stavy zlepší už cestou do nemocnice, a to především díky chladnému vzduchu, který po cestě vdechují. Zkušený pediatr ale ví, že vyhráno být ještě nemusí.

Nemoc často nastupuje z plného zdraví, někdy se ale přidá k nachlazení a rýmě či kašli, kterými už dítě trpí. Malé dítě s laryngitidou může být vyděšené a plakat, což jeho stav zhoršuje.

Při vážném průběhu laryngitidy, kdy se skutečně objevují problémy s dýcháním, se někdy viditelně zatahuje oblast krku nad hrudní kostí, je viditelné namáhavé dýchání, přidat se může cyanóza – namodralé zabarvení kůže a sliznic kvůli nedostatku kyslíku – a celkový neklid. Je to však naštěstí vzácné.

Některé děti mají sklon k opakujícím se laryngitidám, pak jsou si diagnózou vcelku jistí i rodiče – laryngální kašel je skutečně typický. Lékař navíc může krom příznaků zjevných na první pohled nebo poslech navíc posoudit otok hlasivek a sliznice hrtanu, jehož zánětem vlastně laryngitida je.

Laryngitidou s výraznými projevy nejčastěji onemocní nejmenší děti do šesti let věku, nejčastěji se to stává mezi říjnem a dubnem. Většinou za ni mohou viry, vzácněji jde o projev alergie.

Lékaři posuzují závažnost průběhu laryngitidy na desetibodové stupnici dušnosti.

Na nejlehčí případy zabírá chladný vlhký vzduch, tekutiny a léky na kašel, které nejlépe fungují, pokud dítě zároveň dostatečně pije, případně léky na horečku. Antibiotika nemají smysl, jelikož jde většinou o virovou infekci.

Někdy může úlevu přinést, když dítě vezmeme k otevřenému oknu a pustíme na něj chladný vzduch z venku, případně jej může vzít k otevřenému mrazáku. Během léčby lze použít i Priessnitzův zábal krku a podložit záda, aby dítě spíše sedělo, než leželo.

Při středně závažném a závažném průběhu laryngitidy je nutný převoz záchrannou službou a hospitalizace.

Při nejzávažnějších stavech výjimečně lékaři přistupují k intubaci, naštěstí to díky účinným lékům bývá potřeba jen zcela vzácně.

Pokud se laryngitida u dítěte rozvíjí postupně, je možné ho vzít k jeho pediatrovi, který již ze znalosti předchozí anamnézy může doporučit léky tak, aby se stav v noci nezhoršil a nepřidala se dušnost.

Návštěva u dětského praktika je na místě i v případě, že rodiče zvládli první noc s laryngitidou i za použití léků, které měli doma, a obávají se návratu dušnosti. Lékaři mohou podat účinný lék na otok hrtanu, tedy rychle účinný glukokortikoid nitrožilně, v čípku, případně i ústně, je-li to s ohledem na stav dítěte ještě možné. Při hospitalizaci se případně používá také inhalace adrenalinu.

Pokud jste s laryngitidou svojí nebo u dítěte navštívili doktora, může vás zmást, jak ji v lékařské zprávě popsal – někdy se tam objeví coby akutní zánět hrtanu, jindy jako akutní laryngitida nebo subglotická laryngitida. Vždycky se tím ale myslí to samé.

Navenek podobné projevy – zejména obtížné dýchání – jako akutní laryngitida mívá akutní epiglotitida, která je ovšem mnohem závažnější a hrozí při ní udušení nebo úmrtí na závažné komplikace. Nebývá při ní kašel, ale horečky a celková schvácenost, bolestivé polykání. Epiglotitidu neboli zánět hrtanové příklopky obvykle způsobuje bakterie Haemophilus influenzae typu b, proti níž se v Česku už přes dvacet let plošně očkuje, toto očkování je součástí takzvané hexavakcíny.

I v době před zavedením vakcinace byla epiglotitida mnohem vzácnější než laryngitida, přesto ale docházelo každý rok ke zbytečným úmrtím na toto onemocnění u dětí. Právě proto bylo zavedeno plošné povinné očkování a toto riziko by mělo být varováním pro rodiče, kteří jej u svých dětí odmítají.

Odborná spolupráce MUDr. Hana Cabrnochová