Článek
Propojení kuchyně a obývacího pokoje se minimálně v druhé polovině minulého století, kdy probíhala velká výstavba bytů, moc nenosilo – kuchyň byla vnímaná jako „špinavé“ pracovní místo, které má být od obytné zóny jednoznačně oddělené.
S tím, jak se mění životní styl (ale také vztah k vaření), se ale z prostorné víceúčelové obývací zóny stává nový standard. Co s sebou přináší?
Výhody: velkorysý prostor a čas s rodinou
Každá příčka, stěna i dveře, které odstraníte, zcela přirozeně přispějí nejen k optickému, ale i k faktickému zvětšení prostoru. Navíc se do něj dostane i více světla – obzvláště malé byty, například panelákové, se po rekonstrukci, kdy vznikne jedna velká obývací zóna, až překvapivě nafouknou a prosvětlí.
Výhodou spojení kuchyně s obývákem je i větší variabilita prostor a možnost uplatnit originální řešení, které by oddělené místnosti nedovolovaly. Snazší je také pohyb po bytě. Ve chvíli, kdy něco přenášíte, přesouváte a podobně, je mnohem příjemnější neotvírat několikery dveře.
Důležitým argumentem pro propojení může být také současný životní styl. Je určitě přívětivější, když ten, kdo vaří, není izolovaný od zbytku rodiny. Pro lidi s malými dětmi to má i praktické důvody – rodič v kuchyni má dohled nad ratolestí, která tráví čas v obývacím pokoji.
Dalším argumentem je, že vaření už není vnímáno jen jako práce, která by měla být odbytá pokud možno co nejdřív a někde v skrytu. Kultura dobrého jídla a jeho přípravy podporuje trend propojených prostor.
Nevýhody: pachy, hluk a nepořádek
Nemá to ale jen samé výhody. Když trávíte čas sledováním filmu, zvuk mikrovlnky, vroucí vody, oleje na pánvi a další typické zvuky přicházející z kuchyně, vás mohou rušit. Navíc pokud v jedné části zóny běží televize, ve druhé si hrají děti a ve třetí vaříte, může být výsledek jeden velký cirkus, ze kterého vám za chvíli půjde hlava kolem.
Samotná kapitola je pochopitelně i odér, který při vaření přirozeně vzniká. Pachy připravovaného jídla nemusejí vytvářet prostředí, ve kterém byste chtěli odpočívat. Kvalitní výkonná digestoř je tedy základ, ale v některých případech je prostě třeba vypomoci si i oknem.
Nepříjemná situace nastává samozřejmě i ve chvíli, kdy vám při vaření ne úplně všechno klapne a něco připečete nebo spálíte. Krom pachu budete zápasit i s kouřem, který může pronikat do obývací zóny.
Bude také potřeba udržovat v kuchyni pořádek a nic si neschovávat napotom. Špinavé nádobí, rozházené spotřebiče a další budou totiž i vadou na kráse obývacího pokoje. V neposlední řadě může být problémem i nedostatek soukromí.
Jak propojit kuchyň s obývákem?
V případě, že stavíte nebo rekonstruujete své bydlení a rozhodli jste se pro propojené zóny, musíte se zamyslet nad vhodným rozložením prostor.
Kuchyňská linka by měla být co nejblíže k oknu. Rozmístění jednotlivých zón (kuchyňské, obývací, případně odpočinkové), by mělo brát v úvahu také vchod do místnosti, který by měl být někde mezi. Není ideální, abyste museli pokaždé projít s nákupními taškami celý obývací pokoj. Nebo aby byla každá návštěva nucena projít nejdřív kuchyní, než je usadíte na pohovku.
Dobře funguje také umístění kuchyňské linky do výklenku nebo alespoň tak, abyste ji měli v době, kdy sedíte v obývacím pokoji, jaksi z dohledu.
Nejde ale jen o rozmístění, podceňovat byste neměli ani vzhled a úklid kuchyně. Spotřebiče jako mikrovlnná trouba, varná deska, myčka a další by měly být vestavěné. Ostatní pak dobře skryté v úložných prostorách.