Krize ve vztahu: Víme, kdy vám nejvíc hrozí!

Sexuolog Petr Weiss tvrdí, že jednou ze základních otázek lidské sexuologie je, zda je člověk přirozeně monogamní, polygamní, nebo promiskuitní. V podstatě je to ale jedno, láska za každých okolností i hory přenáší – anebo ne? Britský rodinný terapeut Andrew G. Marshall, známá mediální osobnost a autor knihy Mám tě rád, ale zamilovaný už nejsem, popisuje šest fází každého partnerského vztahu, přičemž ta čtvrtá je nejrizikovější!

Dva chtějí být neustále spolu, často se milují, nevidí případné rozdíly. Pokud se jeden zajímá například o kynologii, druhý si k ní začne budovat vztah taky, i kdyby o ní v minulosti snad nikdy ani neslyšel.

Během fáze propojování si partneři přisvojují vlastnosti toho druhého a začleňují je do vlastní osobnosti. Oba cítí, že partnerovi rozumějí, mezi obvyklé problémy patří strach z toho, aby se jeden nedotkl toho druhého. Občas se jeden drží zpátky z obavy, aby neztratil vztah nebo tvář.

Hluboká oddanost a nápad na společné sestěhování. Přesně tohle charakterizuje druhou fázi vztahu. Svět už se netočí jen okolo ložnice a sexu, do popředí se dostávají i přátelé a rodina, nastává období, kdy utlumující se milostné vzplanutí otevírá cestu problémům potlačeným v předchozí fázi.

Najednou začíná být důležité, kdo vynese koš nebo ustele postel. „Bohužel, některé páry, které spolu bydlí, se trápí tím, že na povrch vyplouvají jejich rozdílné názory a jejich odlišný vkus,“ popisuje Andrew G. Marshall s tím, že výjimečnost se snadno změní na otravné rutinní návyky.

Dřív všechno společně, teď spíš odděleně. Během období vymezování se partneři už cítí jistí, a tak se vracejí ke svým oblíbeným aktivitám. Docházejí k uvědomění si, že člověk opět může dělat to, co měl ještě před poznáním partnera tak rád. Je to něco jako znovuobjevování sebe sama, svých vlastností, zvyků a zálib. Mezi nejčastější problémy v této fázi patří zlost jednoho z dvojice, respektive fakt, že někdo začne prosazovat své zájmy dřív než ten druhý. Občas dochází i na boj o moc.

Podle zmíněného odborníka se tato fáze označuje jako spolupráce proto, že během ní si partneři musí poskytovat vzájemnou podporu. Nové podněty a zážitky, které mimovztahové činnosti přinášejí, pár prožívá spolu, čímž se vztah upevňuje. Založení firmy, rodiny, cestování… Možné je všechno. Během spolupráce nahrazuje důvěra nejistotu a obavy z možné ztráty partnera.

V překladu to znamená, že ona ví, jak se chovat během hádky, a už má osvědčené recepty, které na něho platí, a obráceně. Bohužel se však v této fázi partneři začnou brát jako samozřejmost. Andrew G. Marshall proto podotýká, že se jedná o nejnáročnější fázi ze všech šesti. Nutno podotknout, že partnerský vztah v této i další fázi může kdykoli skončit.

V této etapě se páry spíš přizpůsobují změnám, které se dějí kolem nich, než řešením změn uvnitř vztahu (problémy s dětmi, stárnoucí rodiče a podobně). Docházejí k poznání, že jejich partner je takový, jaký je, je pro ně důležité přátelství a pocit sounáležitosti. Občas si během krize jeden přeje vrátit se do bezpečí některé z předchozích fází. Na druhé straně může dojít i k opětovnému nastartování sexuálního života.

Hluboký vztah, ve kterém nejde jen o nějakou ozvěnu milostného vzplanutí. To je poslední, šestá fáze. „Partneři, kteří obnovují svůj vztah, se přestávají zaměřovat na vnější dění a veškerou pozornost soustřeďují na sebe. Ve výsledku opisují kruh a začínají sklízet výsledky svých investic do vztahu. Společné vzpomínky a vtípky, které nepochopí nikdo jiný, jsou pro páry obnovující vztah velice důležité,“ podotýká Andrew G. Marshall.

A ve které fázi se zrovna váš vztah nachází?